Madrid - Španělští paleontologové představili téměř kompletní zkamenělinu dosud neznámého dinosaura starou 125 milionů let. Kromě toho, že jsou v Evropě nálezy podobných masožravců vzácné, překvapil tento tvor vědce i svou neobvyklou tělesnou stavbou. Na zádech má totiž fosilie hrb, o kterém se vědci přou, k čemu sloužil.
Objev, který se evropským paleontologům moc často nepodaří. Fosilie většiny masožravých dinosaurů pocházejí z Číny, USA nebo Argentiny. Tenhle kousek ze španělské Cuency má navíc jednu zvláštnost, šestimetrovému tvoru ze zad totiž vyrůstal nápadný hrb.
„Tahle fosilie je téměř kompletní. S klouby i kostmi prakticky ve stejné poloze, v jaké byly, když zvíře ještě žilo. Zachovaly se i zkameněliny kůže a pozůstatků masa, které nám poskytují spoustu informací,“ nadšeně popisuje paleontolog Francisco Ortega.
Vědce zaráží i výrůstky na rukou dinosaura
Vědci se teď přou, jaký mohl mít hrb účel, odpověď zatím neznají. Concavenator Corcovatus, v překladu „hrbatý lovec z Cuency“, je ale překvapil ještě jednou - na předloktích měl řadu malých vyboulenin, podobných těm, které u ptáků slouží k ukotvení per. „Mohl to být počátek toho, co se později vyvinulo v pera,“ dodává Ortega.
Tento objev by mohl obrátit naruby paleontologii období křídy, tedy doby před 145 až 65 miliony let. Dinosaurus z Cuency totiž naznačuje, že určitou strukturu per měly druhy mnohem starší, než vědci dosud předpokládali.
