Káhira – V egyptském Údolí králů byla nalezena mumie zpěvačky. Jde o první objev ženského hrobu, který nemá ke staroegyptským dynastiím žádný vztah. Neobvyklý nález má stáří zhruba 2 700 let. Zpěvačka uložená v hrobce se jmenovala Nehmes. Badatelé předpokládají, že po otevření evidentně nedotčené rakve najdou mumii s maskou představující tvář zesnulé.
Hrobka byla nalezena náhodou. „Nehledali jsme nové hroby. Tato ležela v blízkosti jiné hrobky, která byla objevena před sto lety,“ vysvětlila ředitelka švýcarského týmu na vykopávkách v Údolí králů Elena Pauline Grotheová. Hrobka původně pro zpěvačku určena nebyla, ale byla pro ten účel použita znovu po 400 letech. Vědci tak usoudili z artefaktů nalezených uvnitř. Pro koho byl ale posmrtný prostor určen původně, zatím nezjistili.
Hudba hrála ve starověkém Egyptě důležitou roli
„Na spoustě maleb v pyramidách je zachycena hudba, což samo o sobě vypovídá o tom, že hudba byla důležitá jak v kontextu kultickém, tak ve světském,“ podotýká etnomuzikoložka Zuzana Jurková. Některé hudební nástroje ze střední dynastie se dochovaly do současnosti. Tím hlavním však byla velká harfa, která byla hlavním nástrojem celého Středomoří, a dále různé flétny, což byly na rozdíl od harf výrazně mužské nástroje.
Jelikož ze starověkého Egypta nejsou dochovány žádné notové záznamy, je pravděpodobné, že mnohem větší význam než samotná melodie mělo zpívané slovo. „Domníváme se, že neexistovala čistě instrumentální hudba a vždy ji doprovázel zpěv,“ dodala Jurková. Nález podle ní zároveň vypovídá o tom, že žena-zpěvačka v této době měla významný společenský status.
Archeologové došli k závěru, že žena zpívala v chrámu v Karnaku, který je jedním z největších a nejznámějších chrámových komplexů pod širým nebem z faraonského období. V době vlády libyjských králů v Egyptě si ovšem vysoké kněžstvo v Thébách (dnes součásti Luxoru) uchovalo nezávislost. Jejich postavení jim umožňovalo využívat královské pohřebiště na opačném, západním břehu Nilu k ukládání rodinných příslušníků, vysvětlil zástupce ministerstva pro starožitnosti Mansúr Burajk.
