Útok na letiště v Istanbulu: 36 mrtvých a více než stovka zraněných

Trojice atentátníků zaútočila na Atatürkově letišti v Istanbulu. Muži začali v areálu největšího leteckého uzlu v zemi střílet a posléze se odpálili. Turecké úřady uvádějí 36 obětí a dalších téměř 150 zraněných. Podle místních úřadů je většina obětí turecké národnosti, jsou mezi nimi ale i cizinci. Česká diplomacie zjišťuje, zda útok nezasáhl i české občany. Dva výbuchy zasáhly místo, kde probíhají bezpečnostní kontroly, třetí pak zazněl před vstupem do terminálu.

Na letišti vypukl po explozích zmatek, vyděšení lidé prchali z odbavovací haly a na místě zasahovaly desítky sanitek. Podle televizních záběrů pokryl okolí výbuchů prach a rozbité sklo. Letiště bylo po útoku kompletně evakuováno.

Terminál istanbulského letiště po výbuchu
Zdroj: Reuters

Podle istanbulského guvernéra nebyli atentátníci jen dva, jak uváděly původní zprávy, nýbrž tři.

„Na záznamech bezpečnostních kamer je vidět, že minimálně dvěma z útočníků se po zahájení palby na ochranku při vstupu na mezinárodní terminál podařilo proniknout dovnitř. Jeden z nich vběhl dovnitř a okamžitě na svém těle odpálil výbušninu. Druhý byl zasažen policejní střelbou a až ležící na zemi odpálil výbušninu. K třetímu výbuchu došlo s největší pravděpodobností ještě před vstupem do terminálu,“ popsal nejnovější verzi průběhu útoku blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó.

Tento scénář vysvětluje fakt, že mrtví jsou vně i uvnitř letištního terminálu. Podle tureckého ministra spravedlnosti útočníci kolem sebe rozhodili také několik granátů.

Záběry výbuchu na bezpečnostních kamerách letiště:

K zodpovědnosti za útok se dosud nikdo nepřihlásil. Způsob akce ale podle řady komentářů ukazuje na islámské radikály. Útočníci z hnutí Islámský stát (IS) stojí za řadou masakrů z posledních měsíců v Turecku.

Podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který se kvůli atentátu sešel s premiérem a vedením ozbrojených sil, šlo o další pokus poškodit zemi. „Je jasné, že tento útok nemá dosáhnout žádného konkrétního výsledku. Skrze krev a bolest nevinných lidí má jen vytvořit propagační materiál proti naší zemi,“ uvedl Erdogan. Očekává, že svět po útoku ukáže „rozhodný postoj“ vůči teroristickým skupinám.

Státní příslušnost obětí zatím turecké úřady nezveřejnily

České ministerstvo zahraničí zatím nemá informace o případných českých obětech. Ministerstvo je ve spojení s generálním konzulátem ČR v Istanbulu, ale záleží na tom, jak rychle budou postupovat turecké úřady, oznámila mluvčí Černínského paláce Michaela Lagronová.

Tuto informaci ve vysílání ČT24 potvrdil i český velvyslanec v Ankaře Pavel Kafka.

V tuto chvíli nemáme informace, že by se mezi zraněnými či mrtvými nacházeli čeští občané. Ale zřejmě je příliš brzy na to hovořit o tom, že mezi postiženými byli cizí státní příslušníci. Tuto informaci turecké úřady zatím nesdělily.
Pavel Kafka
velvyslanec ČR v Ankaře

Velvyslanectví v Ankaře je stále ve spojení s konzulátem v Istanbulu. „Kolegové v Istanbulu se snaží obvolávat nemocnice, do kterých byli zranění převezeni. Neocenitelná je také spolupráce v rámci konzulárních pracovníků jiných zemí, kteří jsou přímo na místě,“ dodal Kafka.

Ministerstvo podle něj také prostřednictvím systému DROZD rozesílá informaci o tom, co se v Istanbulu stalo, doplněnou o kontakty na generální konzulát.

Všechny odlety z Atatürkova letiště jsou zrušeny

Podle představitelů letiště bude letounům, které jsou ve vzduchu, povoleno přistání. Zrušeny byly ale všechny večerní odlety a zatím není jasné, zda budou zrušeny také ranní plánované spoje.

Z českých letišť létá na Atatürkovo letiště linka Turkish Airlines. Další společnosti létají na jiná turecká letiště, například na druhé istanbulské letiště Sabihy Gökcen. Večerní spoj TK1770 (Praha–Istanbul) sice přilétal do Istanbulu až po útoku, nicméně přistál podle letového řádu po jedenácté večer místního času (po desáté SELČ).

Atatürkovo letiště je tureckým hlavním mezinárodním letištěm a třetím největším v Evropě. Nachází se ve čtvrti Yesilköy v evropské části města zhruba 25 kilometrů západně od centra Istanbulu. V roce 2015 odbavilo přes 61 milionů cestujících.

  • 13. března 1999 - Výbuch bomby v obchodním středisku v Istanbulu si vyžádal 13 mrtvých. K útoku se přihlásila Strana kurdských pracujících (PKK).
  • 15. listopadu 2003 - Dvě nálože v autech explodovaly před synagogami v centru Istanbulu; zabily 27 lidí včetně atentátníků a na 300 dalších zranily.
  • 20. listopadu 2003 - Dva mohutné výbuchy v Istanbulu na britské cíle - u
    britského konzulátu a u britské banky HSBC - si vyžádaly nejméně 32 mrtvých a na 400 zraněných.
  • 11. května 2013 - Při dvou pumových explozích v Reyhanli u hranic se Sýrií zahynulo 52 lidí a na 140 dalších bylo zraněno. Podle některých informací stáli za útokem bojovníci organizace Islámský stát (IS).
  • 20. července 2015 - Sebevražedný atentátník zaútočil na kulturní středisko ve městě Suruç u hranice se Sýrií, zabil 33 lidí a přes 100 zranil. K odpovědnosti za útok se přihlásil IS.
  • 10. října 2015 - Dva výbuchy si v centru Ankary vyžádaly nejméně 102 mrtvých a 500 zraněných. Exploze nastaly před začátkem mírového pochodu proti násilí mezi armádou a kurdskými separatisty. Podle turecké prokuratury stála za útoky místní buňka organizace Islámský stát (IS).
  • 12. ledna 2016 - Výbuch v historickém centru evropské části Istanbulu si vyžádal 13 mrtvých, většinou německých turistů. Za útokem stál podle tureckých úřadů IS.
  • 17. února 2016 - Teroristický útok v centru metropole Ankary. Výbuch
    nastraženého vozidla s bombou byl namířen proti vojenské koloně. Nepřežilo ho 28 osob a na 60 lidí bylo zraněno. K atentátu se přihlásila skupina Sokoli osvobození Kurdistánu (TAK), která dlouhodobě bojuje proti turecké vládě.
  • 13. března 2016 - Exploze v centru Ankary si vyžádala životy nejméně 37 lidí a přes 100 lidí utrpělo zranění. Úřady z činu viní separatisty z kurdské strany PKK.
  • 19. března 2016 - Při sebevražedném útoku v Istanbulu zemřeli čtyři lidé včetně atentátníka, 20 osob utrpělo zranění.
  • 7. června 2016 - Automobil naložený výbušninou vybuchl ve čtvrti Vezneciler poblíž historického centra Istanbulu a místní univerzity v okamžiku, kdy kolem něj projížděl policejní autobus. Zahynulo 12 lidí. K atentátu se přihlásila skupina Sokoli osvobození Kurdistánu (TAK), která se označuje za odnož Strany kurdských pracujících (PKK).
  • 8. června 2016 - Při atentátu na policejní stanici na jihovýchodě Turecka zahynulo šest lidí a desítky dalších byly zraněny. K útoku se přihlásili separatisté ze Strany kurdských pracujících (PKK).
  • 28. června 2016 - Dvě exploze a střelba na istanbulském Atatürkově letišti si podle tureckého ministra spravedlnosti vyžádaly životy nejméně deseti lidí; turecká média informovala o zhruba čtyřech desítkách zraněných.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Podezřelým z útoků na německé rozvodny je klimatický aktivista

Podezřelým ze sabotáže na objektech energetické infrastruktury v Německu je klimatický aktivista, informoval spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt. Policie po osmačtyřicetiletém muži z Gevelsbergu v Severním Porýní-Vestfálsku pátrá. Dobrindt útoky na elektrické rozvodny na několika místech Německa z posledních dnů označil za projev „klimatického extremismu“.
06:21Aktualizovánopřed 8 mminutami

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
16:54Aktualizovánopřed 37 mminutami

Ruský dron zasáhl centrálu tajné služby SBU v Kyjevě

Ruský dron v pátek odpoledne zasáhl centrální budovu ukrajinské tajné služby SBU v centru Kyjeva, uvedl server Ukrajinska pravda. Po výbuchu z místa stoupal hustý dým, uvedli očití svědci. Později informaci potvrdil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že uložil šéfovi tajné služby na ruský útok odpovědět. Ruský dron zasáhl přímo pracovnu šéfa SBU, který v ní ale v tu chvíli zrovna nebyl, napsal server Ukrajinska pravda. Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha označil útok za „významnou eskalaci“ války, kterou Rusko proti Ukrajině vede pátým rokem.
15:11Aktualizovánopřed 41 mminutami

V Nepálu vyprostili dva přeživší z trosek vodní elektrárny

Nepálští záchranáři a armáda vyprostili dva přeživší ničivých povodní, Kabira Maharjana a Sanjaye Sahu, z tunelu vodní elektrárny. Oba muži byli letecky přepraveni do nemocnice. Povodně před týdnem zasáhly Nepál a také sousední Tibet, hlásí přes třináct set mrtvých. Nepál dál pohřešuje více než pět tisíc lidí, přes šest set osob pak uvázlo v prostorách vodních elektráren.
10:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mezi litevskými politiky roste nespokojenost s pomalým sbližováním s Pekingem

Litevský kabinet se již téměř dva roky snaží normalizovat vztahy s Pekingem, které se zhoršily za předchozí konzervativní vlády kvůli otevření tchajwanského zastupitelského úřadu ve Vilniusu. Dosud však není patrný téměř žádný pokrok. Některým politikům tak začíná docházet trpělivost.
před 1 hhodinou

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
před 2 hhodinami

Milei si nárokuje Falklandy. Chce přísnější sankce na firmy, které tam těží ropu

Argentinský prezident Javier Milei ve čtvrtek v televizním projevu prohlásil, že zpřísní sankce vůči firmám zapojeným do ropných projektů v okolí Falklandských ostrovů, navýší prostředky na obranu na jihu země a předloží Kongresu návrh zákona, jehož cílem je posílit reakci Argentiny na to, co označil za porušování její suverenity. Argentina si Falklandy, britské zámořské území ležící asi 500 kilometrů východně od argentinské pevniny, dlouhodobě nárokuje. Londýn v pátek závazek vůči nim zopakoval.
09:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Farageovi spolupracovníci domlouvali, jak obejdou volební zákon, ukázala reportáž

Dva vysoce postavení představitelé britské Reform UK předsedy Nigela Farage odstoupili z funkcí, uvedla v pátek pravicová protiimigrační strana. Důvodem je reportáž stanice Channel 4 News, v níž mluvili o obcházení volebního zákona a financování průzkumů veřejného mínění ze zahraničí, napsal web BBC a další média. Jedné ze zaznamenaných schůzek o finančním daru se účastnil i sám Farage. Strana v pátek zahájila svůj výroční kongres.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.