O vystoupení svého ministra zahraničí na Valném shromáždění OSN požádalo islamistické hnutí Taliban, které ovládá většinu afghánského území. Generální tajemník OSN António Guterres skrze svého mluvčího potvrdil, že dopis se žádostí obdržel. Požadavek musí teď vyhodnotit výbor, ale není jisté, zda se sejde ještě před koncem jednání v pondělí. Čínský prezident Si Ťin-pching pak ve svém projevu slíbil, že jeho země nebude budovat nové uhelné elektrárny v zahraničí, a potvrdil závazek, že Čína dosáhne uhlíkové neutrality před rokem 2060.
Taliban požádal Valné shromáždění OSN o vystoupení ministra, chce také vyměnit velvyslance
Požadavek na vystoupení ministra zahraničí Talibanu nyní musí vyhodnotit devítičlenný akreditační výbor, uvedl mluvčí generálního tajemníka OSN. V něm zasedají například USA, Rusko a Čína. Podle agentury Reuters není však jisté, zda se orgán sejde před koncem jednání Valného shromáždění v pondělí a umožní vystoupení zástupce Talibanu. Výbor obvykle zasedá v říjnu či listopadu.
Taliban také žádá výměnu afghánského vyslance při OSN. Tím se má nově stát mluvčí hnutí v Kataru Suhajl Šahín. V dopise islamistické hnutí uvedlo, že stávající vyslanec „už nezastupuje Afghánistán“. Také o jeho výměně rozhoduje akreditační výbor. Do jeho verdiktu zastupuje Afghánistán na Valném shromáždění stávající vyslanec.
Pokud by se Talibanu podařilo jmenovat nového vyslance při OSN, byl by to důležitý úspěch v jeho snaze získat mezinárodní uznání. Generální tajemník OSN již dříve uvedl, že touha hnutí získat zahraniční uznání je pro další země cestou k tomu, aby Taliban přiměly respektovat lidská práva a mít inkluzivní vládu.
Při předchozí vládě hnutí v letech 1996 až 2001 se rovněž jeho zástupci snažili jmenovat svého diplomata při OSN. Výbor ale rozhodnutí o akreditaci nového vyslance neustále oddaloval, díky čemuž při OSN Afghánistán zastupoval diplomat jmenovaný předchozí vládou.
Čína slíbila, že nebude budovat nové uhelné elektrárny v zahraničí
„Čína podpoří rozvojové země v budování zeleného a nízkoemisního hospodářství a nebude budovat nové uhelné elektrárny v zahraničí,“ řekl čínský prezident Si Ťin-pching ve svém úterním projevu na Valném shromáždění OSN, ve kterém hovořil například také o naléhavosti spravedlivé distribuce covidových vakcín ve světě nebo ve vztahu k USA vyzdvihoval multilateralismus a potřebu řešit neshody prostřednictvím „dialogu a spolupráce“.
Podle agentury Reuters zmíněné čínské rozhodnutí může vést k výraznému omezení financování nových uhelných elektráren v chudších zemích. Podobný závazek před rokem ohlásily Japonsko a Jižní Korea. Peking byl pod mezinárodním tlakem, aby přijal podobné opatření.
Čínský slib přivítal vládní zmocněnec Spojených států pro otázky změn klimatu John Kerry. Podle něj se jedná o dobrý začátek před klimatickým summitem OSN, který se letos uskuteční v Glasgow.
Americký prezident Joe Biden v projevu před Valným shromážděním vyzval světové země k větší spolupráci v oblasti ekologie. Uvedl také, že jeho vláda chce navýšit finanční prostředky určené chudším zemím na snížení emisí. Pokud to schválí Kongres, rozpočet by se měl zdvojnásobit na 11,4 miliardy dolarů ročně.
Vystoupení amerického i čínského prezidenta přivítal generální tajemník OSN Guterres. Dodal však, že v otázkách klimatu má svět před sebou ještě dlouhou cestu.
Ve středu na všeobecné rozpravě v rámci Valného shromáždění OSN promluví ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nebo saúdskoarabský král Salmán. Setkání světových lídrů v New Yorku bude trvat do pondělí.
