Bratislava - Evropou stále hýbe spor o vyhošťování zahraničních Romů z Francie. Tamní úřady už jich do Rumunska a Bulharska vrátily na 8000 - oficiálně kvůli nelegálnímu táboření a jiným přestupkům. Podle kritiků jde ale o dikriminaci. Evropská komise hrozí Francii procesem, pokud do půli října všechno nenapraví. A co na to sami Romové? Jejich cesty za lepším životem v západní Evropě nejspíš zastaví jedině dobré podmínky doma. Na Slovensku jim zkoušejí nabídnout lepší vzdělání pro děti.
Slovensko spustilo kampaň za zrovnoprávnění přístupu ke vzdělání s názvem Dejme jim budoucnost. Připravila ji organizace Amnesty International, podle které segregace romské menšiny od bílé většiny začíná už v raném věku. „Přestože Romové tvoří pouze deset procent populace na Slovensku, ve speciálních školách je 60 procent romských žáků a 85 procent žáků ve speciálních třídách pro děti s lehkým mentálním postižením,“ popisuje koordinátorka kampaně Martina Mazúrová.
Inteligenční testy, které romské školáky většinou rovnou pošlou na odstavnou kolej, podle kritiků nezohledňují jejich kulturně-jazykové odlišnosti a už vůbec neberou ohled na jejich sociálně-ekonomické zázemí. Vláda si je přitom negativních důsledků dvojkolejného školství vědoma. „Absolventi speciálních škol jsou poznamenáni na celý život a nenacházejí další uplatnění. Tito absolventi nemají šanci na získání maturity,“ říká vládní zmocněnec pro romské komunity Miroslav Pollák.
Zelenou proto dostávají tzv. nulté ročníky, kde se handicap zanedbané předškolní výchovy může odstranit. Podle učitelky nultého ročníku Julie Tóthové ale ročník navíc nestačí. Překážku vidí v rodičích, kteří v mnoha případech dokončili školní docházku v šesté nebo sedmé třídě a sami tak nevidí důvod, proč děti do škol posílat.
Zkušenosti z některých jiných zemí ukazují, že romské školáky a předškoláky do lavic nejspíše přiláká příspěvek do rodinného rozpočtu, třeba na školní pomůcky nebo v podobě stravného pro ty nejchudší.
