Škatulata v Rusku: Putin vyměňuje vysoce postavené úředníky

Ředitelé ruských železnic, protidrogové agentury, federální ochranky a celní správy, čtyři gubernátoři, velvyslanec na Ukrajině a teď i šéf prezidentské kanceláře. Ti všichni během posledního roku odešli ze svých funkcí. Jejich počet naznačuje, že se prezident Vladimir Putin pustil do rozsáhlejší obměny lidí na klíčových postech ruské administrativy.

Sergej Ivanov je zatím posledním z řady funkcionářů, kteří opustili svá dosavadní místa. A právě jeho konec v pozici šéfa prezidentské kanceláře je zřejmě největším překvapením. Třiašedesátiletý Ivanov je Putinovým bývalým kolegou z KGB a jedním z jeho nejbližších spolupracovníků.

Společně s ministrem obrany Sergejem Šojgu a šéfem Bezpečnostní rady státu Nikolajem Patruševem patří ke špičce takzvaných siloviků. Tedy k tvrdé linii ruské administrativy, jejíž představitelé vzešli z armády či dalších bezpečnostních složek. Teď bude působit jako prezidentův pověřenec pro ochranu životního prostředí, ekologii a dopravu. 

Ivanova, který vedl Putinovu kancelář od roku 2011, vystřídal Anton Vajno. Čtyřiačtyřicetiletý diplomat je vnukem šéfa estonských komunistů z doby Sovětského svazu. Vystudoval známý Moskevský státní institut mezinárodních vztahů a pracoval na ruské ambasádě v Tokiu. Pak působil v Putinově a Medvěděvově protokolu a od května 2012 byl Ivanovovým zástupcem.

Nepříliš známý Vajno zaujal především pseudovědeckým článkem, ve kterém rozebírá zařízení nazvané „nooskop“. Má jít o přístroj, který by měl pomoct „studovat kolektivní nevědomí lidstva“ a který „zaregistruje i věci, které jsou neviditelné“. Statí, která má údajně souviset s ekonomií a jejíž je Vajno spoluautor, se teď baví ruský internet.

Ruská státní televize prezentovala výměnu na postu šéfa prezidentské kanceláře jako dlouho plánovaný krok, ke kterému došlo na Ivanovovu vlastní žádost. Dost možná ale souvisí s rozsáhlejšími změnami na administrativních postech, ke kterým v Rusku za poslední rok došlo.

Personální zemětřesení

Ivanov totiž není ani zdaleka sám, kdo se musel poroučet. Za poslední rok přišlo o posty několik funkcionářů, kteří se s Putinem znají ještě z jeho působení na petrohradské radnici v devadesátých letech. Konkrétně třeba ředitel ruských železnic Vladimir Jakunin, kterého Putin dlouho i kryl, přestože se proslýchalo, že je zkorumpovaný. Prezidenta ale údajně vytočily Jakuninovy neustálé žádosti o další peníze na železnice v době recese.

O místo přišli i šéfové protidrogové agentury a Federální služby ochrany, pod kterou spadá i prezidentská ochranka, Viktor Ivanov a Jevgenij Murov. Letos v červenci pak Putin vyměnil čtyři gubernátory, na místa tří z nich nastoupili relativně mladí a ne moc známí bývalí příslušníci bezpečnostních složek.

Vladimir Jakunin
Zdroj: Reuters

Gubernátorem Kaliningradské oblasti se například stal bývalý prezidentův bodyguard Jevgenij Ziničev a další někdejší prezidentův osobní strážce Alexej Djumin stanul v čele Tulské oblasti. Další bývalý bodyguard Viktor Zolotov se zase dostal do vedení nově vytvořené národní gardy.

K rezignaci byl přinucen i šéf celníků Andrej Beljaninov. Kontrarozvědka FSB našla v jeho domě stovky tisíc dolarů ukrytých v krabicích od bot, a Beljanina proto nahradil bývalý zástupce šéfa FSB Vladimir Bulavin.

Nepříjemné chvilky zažil Putinův spolužák z práv a šéf Vyšetřovací komise, působící v rámci úřadu prokurátora, Alexandr Bastrykin. Ten sice o místo nepřišel, ale agenti FSB zatkli tři vysoké úřadníky komise, kteří byli obviněni z braní úplatků. Skončil také ruský velvyslanec na Ukrajině a zatím posledním střípkem v mozaice je právě Sergej Ivanov.

Sergej Ivanov
Zdroj: Reuters

Služebníci místo kamarádů

O Ivanovovi se přitom na konci druhého Putinova prezidentského období mluvilo jako o nové hlavě státu. Putin si ale nakonec vybral Dmitrije Medvěděva, podle některých proto, že byl poddajnější než Ivanov. Právě tento moment může do určité míry přispět k pochopení současných „škatulat“.

Jak třeba píše odborný časopis Foreign Policy, Putin byl coby lídr tradičně „první mezi rovnými“ a v kruhu svých nejbližších vládl na základě konsenzu. Podle mnoha analytiků se ale po jeho návratu do prezidentské funkce v roce 2012 tento model změnil a v centru stanul Putin sám. Centralizace byla urychlena anexí Krymu v roce 2014 a následnými ekonomickými sankcemi, které Západ na Rusko uvalil a které v kombinaci s pádem cen ropy měly výrazný dopad na ruskou ekonomiku. 

Některá média proto mluví o nové fázi Putinova vůdcovství. Moscow Times se odvolávají na Kremlu blízký zdroj, podle kterého prezident teď považuje za jednodušší, aby všechno dělal sám. Nepotřebuje už své spolupracovníky a kreativní podněty od svého týmu, ale neutrální úředníky.

„Lidé jako Vajno jsou součástí Putinova nejbližšího okolí, jsou pořád s ním, pracují jako strážci nebo v jeho kanceláři. Putin pro ně byl vždy svatou postavou – ne spojenec, ne spolupracovník, ale šéf“, řekl listu Moscow Times analytik Alexej Makarkin.

Anton Vajno (druhý zleva)
Zdroj: Reuters

Podobný pohled má i politolog Stanislav Belkovskij, podle kterého Putin vyměňuje své přátele za služebníky. „Pro Putina je Vajno velmi důvěryhodný a blízký člověk, ale pořád je to úředník. Není to člověk, se kterým by si Putin tykal a nepojí ho s ním dlouholeté přátelství. A pro Putina je dnes z psychologického hlediska výhodné jednat s takovými lidmi. S lidmi, kteří ho od počátku vnímají jako velkého šéfa a nepamatují si doby, kdy jím ještě nebyl“, uvedl Belkovskij pro Echo Moskvy.

S tím souvisí také fakt, že probíhající obměna má i generační rozměr. Šedesátníci uvolňují místo třicátníkům a čtyřicátníkům. „Putin posílá do důchodu lidi, kteří už jsou příliš staří, a nahrazuje je těmi, kdo mu vděčí za celou svou kariéru a pravděpodobně se neodváží jeho kroky zpochybňovat“, okomentoval to pro Financial Times analytik Jevgenij Gontmacher.

Odpovídají tomu i informace serveru Novaja Gazeta od zdroje v Kremlu, podle kterého by měla konkrétně instalace Vajna do čela prezidentovy kanceláře vést „ke snížení míry agresivity“.

Mají na změny vliv volby?

Změny můžou souviset také se zářijovými volbami do Státní dumy. Ruští analytici je vnímají jako start nového politického cyklu, který směřuje k prezidentským volbám v roce 2018. Podle některých expertů tak třeba změny na postech gubernátorů mají povzbudit šance Kremlu pro parlamentní volby. A očekává se, že sám Putin se bude za dva roky znovu ucházet o post hlavy státu. 

Objevují se také dohady, že by prezidentská administrativa mohla chtít posunout termín prezidentských voleb už na příští rok. Ministerstvo financí totiž oznámilo, že mu v roce 2017 dojdou peníze.

Aby k tomu nedošlo, budou potřeba nepopulární reformy, které je lepší dělat až po volbách a ne před nimi, upozornil pro Moscow Times analytik Makarkin. Ruské právo ale zatím nedovoluje, aby prezident, který rezignuje před koncem svého volebního období, kandidoval v předčasných volbách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko není ve válce úspěšné, EU a NATO jsou odhodlanější, uvedl Pavel pro CNN

NATO a Evropská unie jsou díky ruskému vládci Vladimiru Putinovi, který rozpoutal válku proti Ukrajině, jednotnější a odhodlanější. Prezident Petr Pavel to řekl ve středečním rozhovoru se stanicí CNN. Rusko podle něj ve válce není úspěšné, a proto se uchyluje k nepřímým akcím v zemích podporujících Ukrajinu a zaměřuje se na měkké cíle. Ruská válka proti Ukrajině je nyní podle hlavy státu v patové situaci.
před 38 mminutami

Maltský soud osvobodil podnikatele obžalovaného kvůli vraždě novinářky

Maltská soudní porota ve středu zprostila viny vlivného podnikatele Yorgena Fenecha, který podle obžaloby zaplatil za vraždu novinářky Daphne Caruanaové Galiziaové v roce 2017. Informují o tom světové tiskové agentury, podle nichž porota rozhodla o jeho nevině v obou bodech obžaloby: podílu na vraždě a zločinného spiknutí. Čtyřiačtyřicetiletému Fenechovi, který trval na své nevině, hrozil v případě odsouzení až doživotní trest.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj odsoudil kyjevskou přestřelku členů tajné služby a vojenské rozvědky

Tři příslušníci ukrajinské vojenské rozvědky HUR utrpěli zranění v přestřelce s agenty tajné služby SBU v jedné z kyjevských čtvrtí, napsal ve středu server Ukrajinska pravda s odvoláním na vlastní zdroje. Ulici, kde se střílelo, podle webu uzavřela policie a na místo dorazili vyšetřovatelé. O incidentu psala i další média, včetně portálu BBC News. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přestřelku odsoudil jako „naprosto ostudnou“ a přislíbil zevrubné vyšetřování a vyvození osobní odpovědnosti.
před 5 hhodinami

Incidenty v Německu jsou velmi vážné, míní Babiš. Macinka: Zjištění jsou alarmující

Zjištění Německa ohledně útoku na letiště v Lipsku jsou dle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) alarmující. Bude o tom chtít v příštích dnech jednat s českými zpravodajci. Šéf diplomacie to řekl před neformálním jednáním ministrů zahraničí unijních zemí v Irsku. O tom, že Berlín oficiálně přisoudil Moskvě odpovědnost za srpnový útok na letiště Lipsko/Halle, už jednal se svým německým protějškem. Dle premiéra Andreje Babiše (ANO) jsou incidenty v Německu spojované s Ruskem velmi vážné a Česko je připraveno spolupracovat s evropskými státy a podpořit posílení bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoNejsme zákazníci sociálních sítí, ale zboží. Svoje děti bych tam nikdy nepustil, říká expert

Sociální sítě nás přeměnily ze zákazníků na zboží a nekontrolovaný rozvoj umělé inteligence staví společnost před dosud nepoznané výzvy. V podcastu Za horizont rozebírá expert na AI Jan Romportl dopady algoritmů na duševní zdraví a bezpečnost dětí i nedávný bezpečnostní incident v OpenAI, kde se autonomní agenti vymkli kontrole. Dojde s nástupem kognitivní automatizace k proměně trhu práce, nebo lidský rozměr v klíčových profesích obstojí? Na to i mnohé další se ptá Jakub Szántó ze zahraniční redakce ČT24.
před 7 hhodinami

Ministři EU podpořili zpřísnění vízových omezení pro ruské turisty, řekla Kallasová

Mezi ministry zahraničí zemí Evropské unie během středečního jednání v Irsku panovala široká podpora pro zavedení zákazu vstupu do EU pro bývalé ruské vojáky a pro zpřísnění vízových omezení pro ruské turisty, uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Za důležitou známku jednoty označila i fakt, že se neformální schůzky zúčastnili i zástupci Ukrajiny, Kanady, Islandu, Norska, Británie a Švýcarska. Česko zastupuje ministr Petr Macinka (Motoristé).
před 7 hhodinami

Německé úřady identifikovaly dva podezřelé z útoku na letišti u Lipska, píší média

Německé úřady identifikovaly dva podezřelé ze srpnového hybridního útoku na letišti Lipsko/Halle, uvedly ve středu s odvoláním na své zdroje stanice NDR, WDR a list Süddeutsche Zeitung. Podle nich se jedná o Rusa s lotyšským pasem a Bělorusa s ruským občanstvím. Podle médií ovšem není pravděpodobné, že se muže podaří zadržet. Německo v úterý obvinilo ze zodpovědnosti za pokus o bombový atentát na východoněmeckém letišti Rusko. Moskva to odmítla.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Škola přes videohovor: Jak se mladí vězni v Charkově učí společně s vrstevníky

V charkovské vazební věznici se ve středu konal obřad „První zvonek“ pro deset chlapců a tři dívky. Tito mladí lidé jsou zde zadržováni na základě podezření z obzvláště závažných trestných činů nebo z nich byli obviněni. V Den znalostí je navštívili učitelé z lycea v Derhači, díky kterému absolvují střední vzdělání na dálku přímo z vazební věznice, a to ve stejných třídách jako jejich vrstevníci, kteří jsou na svobodě.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.