Dodávky ruského plynu prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1 do Německa ve středu v souladu s pondělním oznámením ruské společnosti Gazprom klesly. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že firma do Evropy dodává tolik plynu, kolik je jen možné a nutné – ve větších dodávkách mu podle něj zabránily evropské sankce, které zpozdily opravu turbíny pro plynovod. Mluvčí německé vlády hovoří o mocenské hře, argument s turbínou odmítá.
Podle webu Gazpromu do Německa přiteklo mezi osmou a devátou hodinou množství odpovídající 17 milionům kilowatthodin, mezi 6:00 a 7:00 to přitom bylo ještě více než 27 milionů. Rusko ale podle agentury DPA a týdeníku Der Spiegel možná pošle více plynu přes Slovensko.
Plán snížit dodávky Nord Streamem 1 od středy z dosavadních 40 procent v pondělí o polovinu, tedy na pětinu, oznámila ruská plynárenská společnost Gazprom, která krok zdůvodnila technickými problémy s turbínami, jež podle ní souvisejí se sankcemi uvalenými Západem na Moskvu po ruském útoku na Ukrajinu. Na čtvrtek je podle webu Nord Streamu 1 v plánu jen zhruba 14 milionů kilowatthodin za hodinu.
Podle údajů provozovatele Eugas ale Gazprom na středu zároveň zarezervoval výrazně větší kapacitu na plynovodu Transgas, kterým proudí ruský plyn do Německa a Rakouska přes Slovensko a Ukrajinu. Přes hraniční bod Veľké Kapušany by mělo proudit 68,6 milionu metrů krychlových plynu, zatímco v úterý to ještě bylo pouze 36,8 milionu kubických metrů.
Podle agentury DPA by takové množství mohlo nahradit výpadek dodávek plynu přes Nord Stream 1. Rezervace dodatečné kapacity ale ještě neznamená, že Gazprom skutečně pošle plynovodem více plynu. Tomu, že by to tak ale mohlo být, napovídá i fakt, že provozovatel ukrajinské části potrubí TSOU si v úterý stěžoval, že Gazprom v něm bez varování zvýšil tlak. Zprávu předtím přinesl i německý týdeník Der Spiegel.
Provozovatelé německých zásobníků také uvedli, že objem plynu v tamních zásobnících bude možné dál zvyšovat i v případě trvale nízkých dodávek z Ruska. „Pokud zůstane dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) na vysoké úrovni, může naplněnost zásobníků do začátku listopadu překročit devadesát procent,“ informoval šéf svazu provozovatelů zásobníků Initiative Energien Speichern (INES) Sebastian Bleschke. Jeho prognóza vychází z předpokladu, že dodávky plynovodem Nord Stream 1 zůstanou na 20 procentech kapacity potrubí, kde jsou i teď.
Maximální kapacita Nord Streamu 1 je až 167 milionů metrů krychlových denně. Gazprom ale v polovině června snížil objem dodávek na 67 milionů metrů krychlových, tedy asi na 40 procent kapacity. Tehdy to zdůvodnil technickými problémy v souvislosti s kompresorovou turbínou, kterou partnerská německá společnost Siemens Energy poslala do Kanady na opravu a kvůli sankcím měla problémy s jejím vrácením.
Problémy s vrácením turbíny
Náměstek šéfa Gazpromu Vitalij Markelov ve středu zmínil, že podnik od Siemensu turbínu stále neobdržel. Siemens Energy v reakci na tato slova uvedl, že Gazprom nejprve musí poskytnout celní dokumenty, které by dovoz turbíny do Ruska umožnily. „Doprava turbíny by mohla začít okamžitě. Německé úřady poskytly všechny dokumenty potřebné pro export. To, co chybí, jsou nicméně celní dokumenty pro dovoz do Ruska. Ty musí jako zákazník zajistit Gazprom,“ dodal německý podnik.
Mluvčí Kremlu podotkl, že Gazprom dodává tolik plynu, kolik je možné. „Gazprom byl a zůstává spolehlivým garantem všech svých závazků, ale nemůže zaručit dodávky, pokud zahraničnímu zařízení nemohl být kvůli evropským sankcím poskytnut servis,“ řekl.
Německá vláda ve středu uvedla, že vzala na vědomí další snížení dodávek plynu od Gazpromu a konstatovala, že ruská firma nedodržuje smluvní závazky. Podle vlády není problém turbínu Rusku vrátit. „Tohle je mocenská hra,“ řekl mluvčí německé vlády na tiskové konferenci v Berlíně.
Nejistá situace s dodávkami přispívá k růstu cen zemního plynu. Cena suroviny pro evropský trh s dodáním v srpnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku dopoledne přidávala i dvanáct procent, od začátku týdne tak vzrostla o více než třetinu a byla na cestě k nejvyššímu závěru od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Odpoledne růst zmírnil na necelé procento a cena se pohybovala nad 201 eury (asi 4950 korun) za megawatthodinu.
Elektřina na burze výrazně zdražila
Snížení dodávek na pětinu kapacity Nord Streamu 1 způsobí, že napojené země nebudou schopné plnit své cíle při doplňování zásobníků před zimou. Státy EU se proto v úterý dohodly na pravidlech omezení spotřeby plynu pro nadcházející topnou sezonu. Unie opakovaně obvinila Rusko, že se uchyluje k energetickému vydírání.
Cena elektřiny na burze v Praze zároveň ve středu ráno prolomila historickou hranici 376 eur (9238 korun) za megawatthodinu. Ceny podle pozorovatelů táhne vzhůru zdražující zemní plyn.
„Očekáváme, že dojde ke stabilizaci a postupnému snižování ceny plynu. Není důvod, aby kromě nervozity a ruského vydírání plyn stál 220 eur,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).
České zásobníky zemního plynu jsou teď podle ministerstva průmyslu zaplněné zhruba z 80 procent, je v nich přes dvě a půl miliardy kubíků plynu.
Cena plynu pro evropský trh s dodáním v srpnu v TTF kolem středeční půl desáté ráno vyskočila o 14 procent na více než 228 eur (5600 korun) za megawatthodinu. Před rokem stejný objem plynu v TTF stál zhruba 22 eur.
