Referendum plné zmatků i provokací: podle komise je 90 procent pro samostatnost

Doněck – Za poměrně vysoké účasti se na východě Ukrajiny konala referenda o samostatnosti Doněcké a Luhanské oblasti, která organizovali proruští separatisté. Pro samostatnost Doněcké oblasti se vyslovilo přes 89 procent lidí, tvrdí předseda místní volební komise.Ukrajinská vláda i západní země považují hlasování za nelegální, Kyjev v prohlášení z jejich organizování obvinil Moskvu. Vůdce doněckých separatistů podle Reuters oznámil, že hned po zveřejnění výsledků vytvoří oblast vlastní státní orgány a bude ukrajinské jednotky považovat za okupační.

Za střelby a chaosu se dnes na východě Ukrajiny uskutečnila referenda o samostatnosti Doněcké a Luhanské oblasti, která zorganizovali proruští separatisté. Lidé začali volit v sedm hodin ráno místního času, hlasování trvalo až do večera. Účast v Doněcké oblasti údajně dosáhla 75 procent, v Luhanské ještě o několik procent více. Separatisé v Luhansku ještě před ukončením referenda oznámili předběžné odhady, podle nichž hlasovalo proti samostatnosti méně než pět procent lidí. Pro samostatnost Doněcké oblasti se údajně vyslovilo přes 89 procent lidí. Podle agentur AFP a DPA to oznámil předseda místní volební komise. Organizátoři v Luhansku chtějí konečné výsledky oznámit v pondělí.

Zpravodaj ukrajinské agentury Ukrinform zaznamenal, že ve volebních střediscích Doněcké oblasti nechávali hlasovat každého, kdo přišel, i když nebyl místním občanem a nebyl na řádném seznamu voličů. „Nemají žádné seznamy, organizace je přinejmenším zajímavá,“ komentoval hlasování zahraniční zpravodaj ČT Miroslav Karas. Separatisté v Doněcku v sobotu oznámili, že hlasování bude platné bez ohledu na to, kolik lidí přijde.

Josef Pazderka, zpravodaj ČT:

„Zájem o hlasování byl poměrně velký. Je ale těžké ověřovat jakékoliv informace. Kritici připomínají, že volební seznamy jsou dva roky staré, že se na ně dopisují další lidé bez jakékoliv kontroly, ačkoliv třeba hlasovali ještě na jiných místech. Údaje o konečném počtu hlasujících se tak nedají jakkoliv nezávisle ověřit.“

Podle Reuters panují kvůli chaotické organizaci referend obavy z podvodů. Na předměstí Mariupolu například zadrželi kyjevští vojáci muže s údajně falešnými volebními lístky, na nichž byla zaškrtnuta odpověď „ano“. Odmítli jej však předat místní policii z obav, že je spjata se separatisty, a místo toho vyčkali až na příjezd státních policistů.

Doněcká a Luhanská oblast
Zdroj: ČT24

„Výsledek je předem znám. Ukrajinské složky zadržely už v noci velkou část vyplněných lístků s odpovědí ano. Referendum bude mít váhu jen pro místní vzbouřence, kteří pak budou tvrdit, že mají podporu místních obyvatel,“ uvedl publicista Bohdan Kopčák. „Referenda se proti ukrajinské ústavě, jsou tam vyhlašovány nikým neuznané republiky, v ulicích jsou ozbrojenci a střílí se. Myslím, že dost lidí bude mít strach jít volit,“ dodal Kopčák.

Organizátoři jsou s referendem spokojeni

Před hlasovacími místnostmi se tvořily dlouhé fronty. Podle Reuters je například ve městě Mariupol jen osm středisek pro půl milionu osob oprávněných hlasovat. Fronty čekajících lidí dosahovaly několik stovek metrů. Většina hlasujících budila dojem, že je názor Kyjeva na legálnost referenda nezajímá.

„Musíme bojovat za svá práva a stát se nezávislými. Jsme šťastní, že jsme získali právo vyjádřit se. Jestliže se staneme nezávislými, bude to zpočátku těžké, ale pořád je to lepší než být s fašisty,“ je přesvědčena 35letá Taťána s narážkou na militantní stoupence zachování celistvosti Ukrajiny, především z radikální organizace Pravý sektor. Řada lidí se ale netajila tím, že je referendum nechává chladnými. „Nikde o tomhle referendu nebyly zmínky, ani o tom, kdy a kde se koná. Každopádně není platné, tak nemá cenu se ho účastnit,“ řekla AP 25letá zdravotnice Darja, zatímco venčila svého psa. 

Úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov v sobotu obyvatele obou oblastí varoval, že radikály prosazovaná federalizace znamená „sebedestrukci“. „Pro tyto oblasti je to krok do propasti,“ zdůraznil a poukázal na to, že samostatnost přinese úplný rozvrat ekonomiky, sociálních programů a vůbec života většiny obyvatelstva.

USA: Výsledek těchto nelegálních referend neuznáme

Na plebiscit přitom reaguje i Západ. Klíčoví unijní lídři, německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Francois Hollande, mimo jiné vyzvali Kyjev, aby se před volbami zdržel veškerých ofenzivních akcí proti separatistům. Odmítavé stanovisko Spojených států k separatistickému referendu zopakovala v noci na dnešek mluvčí americké diplomacie Jennifer Psakiová. Zdůraznila, že Washington výsledek „těchto nelegálních referend“ neuzná, a hlasování označila za pokus vytvořit „další spory a zmatek“. 

Celé hlasování provází otázky: podle mnohých je výsledek předem zorganizován a je velmi pravděpodobné, že výsledky budou kopírovat krymský scénář. Na rozdíl od Krymu ale s referendem prý nesouhlasí Moskva: referendum se koná i přes nesouhlas šéfa Kremlu Vladimíra Putina. Ukrajinské ministerstvo zahraničí ale Kreml obvinilo, že referendum „inspiroval, organizoval a financoval“. Podle jeho prohlášení jsou strůjci této akce „teroristické bandy“ vyzbrojené a vycvičené podle ruských standardů.

Podle britské BBC předtím organizátoři referenda naznačili, že ještě koncem měsíce chtějí uspořádat druhé kolo hlasování, v němž by se rozhodovalo o připojení k Rusku. Padlo prý dokonce datum 18. května. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Migrační pakt Evropské unie vstoupil v platnost

V pátek vstoupil v platnost migranční pakt Evropské unie. Mezi jeho hlavní cíle patří zrychlení azylových řízení, efektivnější návraty nelegálních migrantů či zavedení mechanismu solidarity mezi členskými státy. Ke znění paktu měla výhrady minulá vláda, ta současná slíbila jeho zrušení. Proti migračním pravidlům se staví i další evropské vlády, silně se ozývá například Varšava.
před 49 mminutami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi 30letý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
před 1 hhodinou

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
před 5 hhodinami

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 8 hhodinami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 9 hhodinami

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 10 hhodinami
Načítání...