Rusko oficiálně potvrdilo právní zánik smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) platné od roku 1987. Ministerstvo zahraničí to oznámilo na svých webových stránkách. Dohodu podle agentury Reuters formálně vypověděly i Spojené státy. Ministr zahraničí Mike Pompeo v prohlášení uvedl, že „USA nezůstanou součástí smlouvy, kterou Rusko záměrně porušuje“.
Raketová dohoda Reagana a Gorbačova je minulostí
„Za zánik smlouvy je výhradně odpovědné Rusko,“ uvedl ministr Pompeo. Porušování dohody Moskvou „ohrožuje ty nejvyšší zájmy Spojených států, protože vývoj a rozmísťování raketových systémů porušujících dohodu je přímou hrozbou pro USA a jejich spojence a partnery,“ dodal.
Americké stanovisko podpořila i Severoatlantická aliance. Rusko podle prohlášení NATO dál smlouvu INF porušuje a nese „výhradní odpovědnost“ za její zánik. Na ruské porušování smlouvy Aliance „přiměřeně a odpovědně“ odpoví. Její členové se prý dohodli na „vyvážených, koordinovaných a obranných“ opatřeních.
Návrh moratoria
Moskva v pátek zopakovala závazek prezidenta Vladimira Putina z letošního února, že pokud s rozmisťováním nových raket středního doletu nezačne Washington, Rusko to neudělá. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov v prohlášení uvedl, že k tomuto moratoriu by se měly připojit USA a NATO.
„Navrhli jsme USA a zemím NATO zvážit možnost vyhlášení stejného moratoria na rozmístění raket středního a krátkého doletu, jaké vyhlásil Vladimir Putin,“ uvedl po formálním ukončení platnosti smlouvy Rjabkov. „Dokud se v tom či onom regionu neobjeví tyto americké prostředky, Rusko se zdrží rozmístění svých systémů,“ konstatoval.
Dohoda INF signatářům zakazovala výrobu, zkoušky a rozmisťování pozemních raket a střel s plochou dráhou letu s doletem od 500 do 5500 kilometrů. Omezení se týkalo i odpalovacích zařízení.
Obě strany hodlají vyvíjet nové rakety
Loni v říjnu americký prezident Donald Trump oznámil záměr smlouvu vypovědět, protože Rusko vývojem nových zbraní dohodu porušovalo. Bílý dům kritizoval vývoj ruské rakety Novator 9M729, jejíž dolet při testech přesáhl povolených 500 kilometrů. Moskva uvádí, že střela má dolet 480 kilometrů a z porušování smlouvy naopak obviňuje americký Pentagon.
Putin už v únoru řekl, že jeho země na krok Washingtonu odpoví stejně, tedy od dohody také odstoupí a zahájí vývoj nových raket. Stalo se tak v červenci, kdy rezoluci o odstoupení od smlouvy schválil ruský parlament a podepsal prezident Putin.
Podle ruských expertů bude armáda pracovat na vývoji pozemní verze rakety s plochou dráhou letu Kalibr, která byla dosud v souladu se smlouvou INF jen na palubách ruských vojenských lodí. Vyvíjet se má také nová nadzvuková střela středního doletu, hovoří se i o vývoji nadzvukových raket delšího doletu.
Pentagon hodlá podle agentury Reuters během příštích několika týdnů testovat novou pozemní střelu s plochou dráhou letu a na listopad je naplánována zkouška balistické rakety středního doletu. Oba typy zbraní mají mít konvenční, nikoli jaderné hlavice. Další testy ale může zkomplikovat Sněmovna reprezentantů ovládaná opozičními demokraty, která odmítá schválit výdaje na vývoj raket v rozpočtu pro rok 2020.
Gorbačov: Zánik INF povede k chaosu
Ruské ministerstvo obrany také dříve vzkázalo, že nové rakety jsou připraveny k nasazení v Evropě, a to v případě, že tam Spojené státy rozmístí své střely. „Je to první a zároveň zásadní krok k základní destabilizaci světové bezpečnosti. Naši američtí partneři jednostranně ukončují smlouvu. Plně vědomi toho, že za to nesou odpovědnost, se snaží hodit vinu na Rusko,“ uvedl Vladimir Putin.
Donald Trump na zánik smlouvy INF ve čtvrtek reagoval vyhýbavě. „Uvidíme, co se stane,“ řekl novinářům. „Řekl bych, že Rusko chce s jadernou smlouvou něco udělat, což je v pořádku. Oni chtějí něco udělat, stejně jako chceme něco udělat my,“ prohlásil šéf Bílého domu.
Podle bývalého sovětského vůdce Michaila Gorbačova povede zánik INF k chaosu a nepředvídatelnosti světové politiky. „Všem je zřejmé, že je to úder proti strategické bezpečnosti,“ řekl Gorbačov agentuře Interfax.
Obavy o bezpečnost, nejen na starém kontinentě, ale i ve světovém měřítku, vyjadřuje většina státníků. „Mám obavy z rostoucího napětí mezi státy vyzbrojenými jadernými zbraněmi. Smlouva o likvidaci raket je mezníková dohoda, která pomohla stabilizovat Evropu a ukončit studenou válku. Až vyprší, svět ztratí velmi důležitou brzdu, která bránila vypuknutí jaderné války, a pravděpodobně to zvýší i hrozbu představovanou balistickými raketami,“ obává se generální tajemník OSN António Guterres.
Mezi Ruskem a USA zůstává v platnosti už jen jedna odzbrojovací dohoda, smlouva START o strategických útočných zbraních. Vypršet má za dva roky a její další osud je nejistý.