Petrohrad – Moskva neuznává autoritu haagského arbitrážního soudu a bude hájit své zájmy právní cestou. Na okraj ekonomického fóra v Petrohradu to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin, který tak reagoval na zablokování ruského státního majetku v Belgii a Francii a zmrazení účtů ruských diplomatických zastoupení v tamních bankách. Belgický ministr zahraničí už ale ohlásil částečné odblokování účtů ruských zastupitelských úřadů.
Haagský soud loni nařídil vyplatit 50 miliard dolarů (1,2 bilionu korun) akcionářům fakticky vyvlastněné ropné společnosti Jukos, v jejímž čele stál oligarcha a odpůrce Kremlu Michail Chodorkovskij. Právě to je nyní příčinou blokování ruského majetku.
„Budeme hájit naše zájmy. V těchto případech je haagský arbitrážní soud kompetentní jen ve vztahu k těm zemím, které ratifikovaly Evropskou energetickou smlouvu. To není případ Ruska, proto pravomoci tohoto soudu neuznáváme,“ prohlásil Putin. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov už předtím zdůraznil, že Moskva bude uplatňovat princip reciprocity vůči zemím, které zmrazí ruské majetky. Firmy a další ruské hospodářské subjekty se podle Lavrova chtějí obrátit na ruskou justici, aby zmrazila majetky zahraničních firem s vlastnickým podílem příslušných států.
Exekuci povolil belgický soud. Rusko si v pátek povolalo belgického velvyslance v zemi, aby protestovalo proti blokování ruského státního majetku. Velvyslanec si podle BBC vyslechl, že jde o „otevřeně nepřátelský čin“, který „hrubě porušuje uznávané normy mezinárodního práva“.
Ruské zastupitelské úřady už mají k penězům opět přístup. Zatím jen omezený
Belgická vláda nejprve vzkázala, že se nemůže vměšovat do soudních sporů, nicméně šéf belgické diplomacie Didier Reynders později před novináři ohlásil, že se mu podařilo, zatím částečně, „rozmrazit“ účty ruských zastupitelských úřadů v Bruselu. „Podařilo se nalézt řešení, abychom v prvé řadě odblokovali účty představitelů velvyslanectví. Zbytek bude následovat,“ potvrdil mluvčí ministerstva zahraničí Henrik Van de Velde. Jde především o účty ruského velvyslanectví v Belgii a ruských zastoupení u NATO a Evropské unie v bance ING.
Rusko má peníze vyplatit z rozhodnutí mezinárodní arbitráže z loňského července, Moskva ale výsledek arbitráže neuznává. Bývalí akcionáři Jukosu se sdružili ve společnosti GML, která na ruský stát podala soudní žalobu. Belgický arbitrážní soud žalobě vyhověl a potvrdil právo akcionářů zabavit ruský státní majetek v Belgii v hodnotě 1,9 miliardy dolarů.
Rusko zlikvidovalo kdysi mocný Jukos po odsouzení jeho většinového vlastníka Chodorkovského v roce 2005. Chodorkovskij, politický sok Kremlu, byl odsouzen k mnoha letům vězení za údajné defraudace a krádeže obrovských objemů ropy a jeho firma prakticky přestala existovat.
Rusko není v tak komfortní finanční situaci jako před rokem či dvěma. Nízká cena ropy, pád rublu, anexe Krymu a související sankce obsahu státní kasy příliš neprospívají; Vladimír Putin ale své krajany ve včerejším petrohradském projevu ubezpečoval, že sankce na lopatky ekonomiku nepoložily – prý naopak pomohly domácím firmám prosadit se na trhu. Firmy naopak škrtají výdaje a šetří a úspěchy v zemědělství se nedostavily. Rusové musejí spoléhat na ovoce z Číny a bývalých postsovětských republik. „Putin nechce vypadat jako člověk, kterého sankce urazily, ale naopak jako představitel země, která na sankce víceméně kašle,“ říká politolog Dmitrij Oreškin.
Poslední údaje přitom mluví o dalším propadu HDP, mínus 4 procenta se mají udržet i v příštím čtvrtletí. Stav ekonomiky totiž ovlivňuje i zapojení Ruska do ukrajinského konfliktu; finanční situace Donbasu je nepřehledná. Obě samozvané lidové republiky, Doněcká i Luhanská, nejsou rozpočtově propojeny s Kyjevem. V oblasti bojů nefungují banky, daňové úřady jsou nečinné. Podle zprávy deníku RBK Moskva podporuje Donbas čtyřmi miliardami rublů měsíčně. Konzervativní vlastenecké síly ovšem autory zprávy označují za zaujatou pátou kolonu Západu.
