Bangkok - Obyvatelé Thajska, dříve Siamu, s oblibou říkají, že dali světu tři zvláštnosti: bílé slony, siamské kočky a siamská dvojčata. Právě 11. května 1811 se poblíž Bangkoku narodili sourozenci Bunkerovi - nejznámější dvojčata v historii. Díky své abnormalitě - byli srostlí v oblasti hrudníku - dosáhli takového věhlasu, že od té doby se jakákoliv tělesně spojená dvojčata nazývají siamskými. První zemřel Chang - psal se 17. leden 1874, tři hodiny po něm zemřel i jeho bratr. Těla obou mužů byla po smrti podrobena pitvě na Jeffersonově lékařské klinice ve Filadelfii. Lékaři zvláště podrobně prozkoumali svalovou tkáň, díky které prožili bratři život bok po boku, a došli k závěru, že měli propojené krevní oběhy a že příčinou Engovi smrti bylo patrně silné psychické rozrušení z Changova skonu. Pak byli bratři pochováni na hřbitově u baptistického kostela ve White Plains.
Bratři Chang a Eng se narodili čínským rodičům v rybářské vesnici Meklong. Jejich matka byla urostlá atraktivní pětatřicetiletá žena, která předtím porodila čtyři zdravé děti. I porod chlapců údajně probíhal hladce, protože byli velmi drobní. K překvapení všech byli ale také srostlí v polovině hrudního koše. Současná chirurgie by podobně fyzicky srostlé sourozence dokázala poměrně snadno oddělit, ne však medicína v 19. století, která neznala ani rentgen.
V roce 1824 vstoupil dvojčatům do života britský obchodník Robert Hunter, který v nich viděl obrovský finanční potenciál a snažil se je proto vyvézt ze země. Povolení k tomuto kroku dostal od siamských úřadů až za pět let. V roce 1829 tedy bratři opustili asijský kontinent a odpluli s Hunterem do Spojených států, kde byli dalších 15 let senzací. Přinejmenším do doby, než se na scéně objevil slavný trpaslík „generál Tom Thumb“.
Své postižení dokázali pořádně zúročit, zbohatli a oženili se
Chang s Engem procestovali nejen americký kontinent, ale zavítali i do Anglie a řady dalších evropských zemí. Obvykle před užaslými diváky předváděli řadu složitých pohybů, metali kozelce a salta, zatímco publikum poslouchalo přednášku o jejich neobvyklé tělesné vadě. Byli nejen velkou atrakcí, ale stali se i cílem vědeckých výzkumů. Lékaři však jejich oddělení vzhledem k nejasnému obsahu společného svalového pásu, který v dospělosti dokázali natáhnout na délku 11 centimetrů, nedoporučovali.
Po deseti letech vystupování měli oba bratři našetřeno dost na to, aby se mohli usadit. V městečku Wilkesboro v Severní Karolíně si pořídili 110akrový pozemek, na kterém založili plantáže a na práci najali otroky. Nově též získali americké občanství a přijali příjmení Bunker. V roce 1843 se oženili se sestrami Adelaide a Sarah Anne Yatesovými, s nimiž měli několik dětí (Chang deset a Eng jedenáct).
Po občanské válce se Bunkerovi ocitli ve finanční tísni, kterou oba sourozenci vyřešili návratem k vystupování a kočovnému životu. Při zpáteční cestě z mnohaletého turné po Evropě ale prodělal Chang mrtvici, po které zůstal paralyzován na pravou stranu těla. Na rozdíl od Enga pak čím dál častěji nacházel útěchu v alkoholu. Changovo pití ale nemělo údajně na Enga žádný vliv. Zchátralejší Chang byl také první, kdo zemřel. Psal se 17. leden 1874, tři hodiny po něm zemřel i jeho bratr.
