Prouza: Juncker v letošním projevu přešel od kritiky k budování mostů

Nahrávám video

Středeční projev předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera byl podle bývalého státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy dosud nejklidnějším a nejlépe připraveným. Kritiku vystřídal optimismus. „Nemluvil o vylučování, ale naopak o tom, že chce dělat více pro to, aby Evropa byla jednotnější,“ uvedl Prouza, který byl hostem Interview ČT24.

Juncker v projevu o stavu Unie mluvil o přijetí eura, věnoval se i problému dvojí kvality potravin nebo pomoci uprchlíkům. Podle Prouzy v něm bylo výrazně méně kritiky a více optimismu. A podle jeho slov oprávněně.

„Ekonomicky je opravdu důvod k optimismu. Posledních pět let evropská ekonomika kontinuálně roste. Daří se výrazně líp nejen zemím, jako je Česká republika, ale i jihu Evropy. Politicky je to složitější. Máme několik zemí, které nesdílí snahu mít jednotnou Evropu. Nejen Británie, která odchází, hodně otazníků vyvolává Polsko a Maďarsko, ale myslím, že je daleko větší zájem většiny zemí zkoušet Evropu posunovat dopředu,“ uvedl Prouza.

Podle současného státního tajemníka pro evropské záležitosti Aleše Chmelaře Juncker předvedl vůli bavit se se všemi členskými státy. „Dobře ukázal, že má vůli se bavit i se státy střední Evropy a východní Evropy, s těmi novými členskými státy i státy neeurozóny,“ řekl Chmelař v Událostech, komentářích. 

„Tento projev oproti předchozím ukazuje, že tu došlo k porozumění, že Evropská komise má sloužit členským státům a plnit to, aby se jejich občané cítili více vázaní na Evropu a viděli, že Evropa řeší jejich problémy. Například v otázce dvojí kvality potravin,“ uvedl Chmelař.

Většinové versus jednomyslné schvalování

Co Česká republika ale nevítá je, aby se více používalo většinové schvalování namísto jednomyslného. „Myslíme, že by ty zásadní věci měly podléhat konsensu, protože se jedná o věci, ve kterých není dobré být přehlasován. Přehlasování navíc působí velmi konfliktně,“ uvedl Chmelař.

Nahrávám video

Podle Prouzy to naopak může urychlit rozhodování. „Řada věcí v Evropě trvá dlouho ne proto, že není ochota se dohodnout, ale často kvůli jedné, dvěma členským zemím, které si postaví hlavu a nejsou ochotny udělat kompromis, nebo odkládají rozhodnutí. Byla to i česká politika – raději nic nerozhodovat, počkat a raději tu věc odložit. Pokud bude tlak na rychlejší rozhodování, bude to výrazná změna,“ uvedl Prouza, který z postu tajemníka pro evropské záležitosti odešel před půl rokem.

Podle něj je v Unii za poslední rok vidět snaha začít dělat věci výrazně rychleji, dělat jich méně a výrazně lépe. „Je tu snaha soustředit se na věci, které dávají smysl, jako je evropská obrana, rychlejší vracení migrantů, kteří nedostanou právo na azyl,“ uvedl Prouza. „Juncker vědomě i pod tlakem členských zemí říká: nemusím řešit každou drobnost, chci si vybrat konkrétní důležité věci a ty pak řešit,“ podotkl.

Celé rozhovory si můžete pustit ve videích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Americká armáda tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 39 mminutami

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 3 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 7 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 7 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.