Prouza: Juncker v letošním projevu přešel od kritiky k budování mostů

Nahrávám video

Středeční projev předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera byl podle bývalého státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy dosud nejklidnějším a nejlépe připraveným. Kritiku vystřídal optimismus. „Nemluvil o vylučování, ale naopak o tom, že chce dělat více pro to, aby Evropa byla jednotnější,“ uvedl Prouza, který byl hostem Interview ČT24.

Juncker v projevu o stavu Unie mluvil o přijetí eura, věnoval se i problému dvojí kvality potravin nebo pomoci uprchlíkům. Podle Prouzy v něm bylo výrazně méně kritiky a více optimismu. A podle jeho slov oprávněně.

„Ekonomicky je opravdu důvod k optimismu. Posledních pět let evropská ekonomika kontinuálně roste. Daří se výrazně líp nejen zemím, jako je Česká republika, ale i jihu Evropy. Politicky je to složitější. Máme několik zemí, které nesdílí snahu mít jednotnou Evropu. Nejen Británie, která odchází, hodně otazníků vyvolává Polsko a Maďarsko, ale myslím, že je daleko větší zájem většiny zemí zkoušet Evropu posunovat dopředu,“ uvedl Prouza.

Podle současného státního tajemníka pro evropské záležitosti Aleše Chmelaře Juncker předvedl vůli bavit se se všemi členskými státy. „Dobře ukázal, že má vůli se bavit i se státy střední Evropy a východní Evropy, s těmi novými členskými státy i státy neeurozóny,“ řekl Chmelař v Událostech, komentářích. 

„Tento projev oproti předchozím ukazuje, že tu došlo k porozumění, že Evropská komise má sloužit členským státům a plnit to, aby se jejich občané cítili více vázaní na Evropu a viděli, že Evropa řeší jejich problémy. Například v otázce dvojí kvality potravin,“ uvedl Chmelař.

Většinové versus jednomyslné schvalování

Co Česká republika ale nevítá je, aby se více používalo většinové schvalování namísto jednomyslného. „Myslíme, že by ty zásadní věci měly podléhat konsensu, protože se jedná o věci, ve kterých není dobré být přehlasován. Přehlasování navíc působí velmi konfliktně,“ uvedl Chmelař.

Nahrávám video

Podle Prouzy to naopak může urychlit rozhodování. „Řada věcí v Evropě trvá dlouho ne proto, že není ochota se dohodnout, ale často kvůli jedné, dvěma členským zemím, které si postaví hlavu a nejsou ochotny udělat kompromis, nebo odkládají rozhodnutí. Byla to i česká politika – raději nic nerozhodovat, počkat a raději tu věc odložit. Pokud bude tlak na rychlejší rozhodování, bude to výrazná změna,“ uvedl Prouza, který z postu tajemníka pro evropské záležitosti odešel před půl rokem.

Podle něj je v Unii za poslední rok vidět snaha začít dělat věci výrazně rychleji, dělat jich méně a výrazně lépe. „Je tu snaha soustředit se na věci, které dávají smysl, jako je evropská obrana, rychlejší vracení migrantů, kteří nedostanou právo na azyl,“ uvedl Prouza. „Juncker vědomě i pod tlakem členských zemí říká: nemusím řešit každou drobnost, chci si vybrat konkrétní důležité věci a ty pak řešit,“ podotkl.

Celé rozhovory si můžete pustit ve videích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEvropa se dívá, ale nic nedělá, tlumočí pohled části Ukrajinců na válku zpravodajka ČT

Označení „press“ nebo modré vesty mohou dle místních přilákat ruské drony, přiblížila v Interview ČT24 moderovaném Terezou Willoughby práci novinářů na Ukrajině zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová. „Dost často jsme oblečeni nenápadně, v černých barvách. Pro bezpečnost děláme maximum, co můžeme,“ sdělila s tím, že bezpečnostní situace se také vlivem intenzivnějšího využívání dronů pro útoky ze strany Ruska zhoršuje. Kromě toho není dle Zasidkovyčové vždy jednoduché dostat se k příběhům místních, jelikož lidé se často s novináři bavit nechtějí. „Říkají často: ‚k čemu to je, celý svět pouze přihlíží a naše příběhy jsou nějaká telenovela, na kterou se celá Evropa dívá, ale nic nedělá‘,“ popisuje zpravodajka. Mnoho lidí ale podle ní naopak chce, aby svět viděl, co se na Ukrajině, která se už roky brání plnohodnotné ruské invazi, děje.
před 13 mminutami

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
před 1 hhodinou

WP: Kennedyho centrum je na pokraji bankrotu

Kennedyho centrum pro múzická umění ve Washingtonu je na pokraji bankrotu a už v úterý by mohlo zavřít. Napsal to v neděli deník The Washington Post s odvoláním na vedení kulturního střediska, jehož vlastníkem je americká vláda.
před 3 hhodinami

Ve švédských parlamentních volbách těsně vede opoziční středolevý blok

Středolevý opoziční blok podle aktualizovaných předběžných výsledků nedělních parlamentních voleb ve Švédsku získal 176 křesel, dosavadní vládní blok 173. Vyplývá to podle agentury Reuters z projekcí švédského volebního úřadu.
před 4 hhodinami

Komunální volby v Dolním Sasku podle propočtu vyhrála Merzova CDU

Nejsilnější stranou v nedělních komunálních volbách v Dolním Sasku se stala Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, následovaná sociální demokracií (SPD). Vyplývá to z propočtu agentury Infratest dimap, který zveřejnila veřejnoprávní stanice NDR. Obě strany, které jsou i součástí celoněmecké vlády, přitom oproti volbám v roce 2021 oslabily. Strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou dolnosaská tajná služba vede jako prokazatelně pravicově extremistickou, svůj zisk naopak více než ztrojnásobila na 16,5 procenta.
před 6 hhodinami

Švédové volili parlament, pravicová vláda si při sčítání hlasů drží těsný náskok

Parlamentní volby ve Švédsku by mohl těsně vyhrát současný vládní blok premiéra Ulfa Kristerssona, informovala v neděli večer agentura Reuters. Kristerssonova koalice by měla mít o jedno parlamentní křeslo víc než středolevý blok vedený opozičními sociálními demokraty. Volební účast dosáhla podle průběžných údajů 80,4 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Závod s časem. Ukrajina před topnou sezonou opravuje energetickou infrastrukturu

Ukrajinu čeká těžká zima, připustil tamní premiér Serhij Koreckyj. Podle předsedy vlády je však energetika lépe připravena čelit ruským úderům než před minulou zimou. Přesto úřady už teď vyzývají obyvatele, aby se připravili na možné výpadky proudu a tepla. Topná sezona začne za pár týdnů.
před 11 hhodinami

Deset tisíc vyhnaných za jediný den. Znovu se bojuje, Jemenci prchají

Téměř 86 tisíc lidí muselo kvůli obnovení bojů v Jemenu opustit své domovy, napsala agentura AFP. Jen za poslední den jejich počet vzrostl o deset tisíc, uvedla v neděli Mezinárodní organizace pro migraci (IOM).
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.