Prouza: Juncker v letošním projevu přešel od kritiky k budování mostů

Nahrávám video

Středeční projev předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera byl podle bývalého státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy dosud nejklidnějším a nejlépe připraveným. Kritiku vystřídal optimismus. „Nemluvil o vylučování, ale naopak o tom, že chce dělat více pro to, aby Evropa byla jednotnější,“ uvedl Prouza, který byl hostem Interview ČT24.

Juncker v projevu o stavu Unie mluvil o přijetí eura, věnoval se i problému dvojí kvality potravin nebo pomoci uprchlíkům. Podle Prouzy v něm bylo výrazně méně kritiky a více optimismu. A podle jeho slov oprávněně.

„Ekonomicky je opravdu důvod k optimismu. Posledních pět let evropská ekonomika kontinuálně roste. Daří se výrazně líp nejen zemím, jako je Česká republika, ale i jihu Evropy. Politicky je to složitější. Máme několik zemí, které nesdílí snahu mít jednotnou Evropu. Nejen Británie, která odchází, hodně otazníků vyvolává Polsko a Maďarsko, ale myslím, že je daleko větší zájem většiny zemí zkoušet Evropu posunovat dopředu,“ uvedl Prouza.

Podle současného státního tajemníka pro evropské záležitosti Aleše Chmelaře Juncker předvedl vůli bavit se se všemi členskými státy. „Dobře ukázal, že má vůli se bavit i se státy střední Evropy a východní Evropy, s těmi novými členskými státy i státy neeurozóny,“ řekl Chmelař v Událostech, komentářích. 

„Tento projev oproti předchozím ukazuje, že tu došlo k porozumění, že Evropská komise má sloužit členským státům a plnit to, aby se jejich občané cítili více vázaní na Evropu a viděli, že Evropa řeší jejich problémy. Například v otázce dvojí kvality potravin,“ uvedl Chmelař.

Většinové versus jednomyslné schvalování

Co Česká republika ale nevítá je, aby se více používalo většinové schvalování namísto jednomyslného. „Myslíme, že by ty zásadní věci měly podléhat konsensu, protože se jedná o věci, ve kterých není dobré být přehlasován. Přehlasování navíc působí velmi konfliktně,“ uvedl Chmelař.

Nahrávám video

Podle Prouzy to naopak může urychlit rozhodování. „Řada věcí v Evropě trvá dlouho ne proto, že není ochota se dohodnout, ale často kvůli jedné, dvěma členským zemím, které si postaví hlavu a nejsou ochotny udělat kompromis, nebo odkládají rozhodnutí. Byla to i česká politika – raději nic nerozhodovat, počkat a raději tu věc odložit. Pokud bude tlak na rychlejší rozhodování, bude to výrazná změna,“ uvedl Prouza, který z postu tajemníka pro evropské záležitosti odešel před půl rokem.

Podle něj je v Unii za poslední rok vidět snaha začít dělat věci výrazně rychleji, dělat jich méně a výrazně lépe. „Je tu snaha soustředit se na věci, které dávají smysl, jako je evropská obrana, rychlejší vracení migrantů, kteří nedostanou právo na azyl,“ uvedl Prouza. „Juncker vědomě i pod tlakem členských zemí říká: nemusím řešit každou drobnost, chci si vybrat konkrétní důležité věci a ty pak řešit,“ podotkl.

Celé rozhovory si můžete pustit ve videích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kyjev čelil jednomu z nejhorších útoků za poslední měsíce

Nejméně dvanáct lidí zabil ruský vzdušný útok na ukrajinskou metropoli Kyjev, uvedl ve čtvrtek kyjevský starosta Vitalij Klyčko a Státní služba pro mimořádné situace (DSNS), podle ní tři desítky lidí utrpěly zranění. Ve třech čtvrtích byly poškozeny obytné i nebytové budovy a dětská nemocnice. Jeden člověk zahynul v Kyjevské oblasti. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že jeho armáda útočila na podniky vojenského průmyslu, dopravní a logistické centrum.
00:23Aktualizovánopřed 4 mminutami

Dluh USA překonal 40 bilionů dolarů. Zdvojnásobil se za dekádu

Celkový veřejný dluh federální vlády Spojených států poprvé překonal hranici 40 bilionů dolarů (828 bilionů Kč). Oznámilo to ve středu večer americké ministerstvo financí. Prudce rostoucí náklady na obranu, sociální programy i splátky úroků daleko převyšují příjmy federálního rozpočtu, které navíc brzdí daňové úlevy, upozornila agentura Reuters s tím, že podle některých pozorovatelů se schyluje k rozpočtové krizi.
před 16 mminutami

Trump vyhlásil ekonomickou válku Íránu

Americký prezident Donald Trump vyhlásil „ekonomickou válku“ Íránu a pohrozil tvrdými dopady na hospodářství všech zemí, které by Teheránu jakkoli pomáhaly. Podle agentury AFP se tak šéf Bílého domu snaží stupňovat tlak na Írán bezmála šest měsíců od zahájení vleklého konfliktu. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí označil postup Washingtonu za americký ekonomický terorismus.
02:34Aktualizovánopřed 50 mminutami

Konec obecných a zavádějících tvrzení. Blíží se nová pravidla proti „greenwashingu“

Na konci září by měla v EU začít platit nová pravidla, jejichž cílem je přinést transparentní informace o udržitelnosti výrobků a služeb. Směrnice by měla omezit takzvaný greenwashing („lakování nazeleno“), tedy zavádějící označování výrobků za ekologické. Firmy nebudou moci propagovat své výrobky či služby pouze obecnými označeními jako „ekologické“ či „zelené“, aniž by toto tvrzení náležitě doložily. Do českého právního řádu novinky zavede novela zákona o ochraně spotřebitele a občanského zákoníku, která je aktuálně v Poslanecké sněmovně.
před 4 hhodinami

Libanon vydal Sýrii důstojníka Asadova režimu, čelí obvinění z vražd a mučení

Libanon ve středu předal Sýrii bývalého vysoce postaveného armádního důstojníka z doby vlády svrženého prezidenta Bašára Asada. Generálmajor Ádil Ísá bude v Sýrii čelit obviněním z vraždy, mučení a dalších závažných trestných činů, uvedlo syrské ministerstvo vnitra. Informovala o tom agentura Reuters a podotkla, že jde o první známý případ předání vojenského představitele Asadova režimu z Libanonu do Sýrie od Asadova pádu v prosinci 2024.
před 10 hhodinami

VideoHumanitární pracovníci pomáhají milionům lidí. Často i s nasazením vlastního života

Devatenáctý srpen je Světovým humanitárním dnem. Z podnětu Valného shromáždění OSN od roku 2008 vzdává hold organizacím a dobrovolníkům, kteří na celém světě pomáhají lidem v nouzi i těm, kteří se ocitnou v ohrožení života. Humanitární pracovníci tak často činí s nasazením toho vlastního. V loňském roce čelil dle kanadsko-australské databáze útoku nebo únosu rekordní počet z nich. Bylo jich více než devět set, přičemž 350 zemřelo. „Vážíme si obětavých pracovníků, kteří poskytují životně důležitou pomoc milionům lidí v nouzi. Zároveň se setkáváme s děsivou pravdou: sloužit druhým je nebezpečnější než dřív,“ poznamenal generální tajemník OSN António Gutteres. Kromě hrozby fyzickou likvidací navíc čelí humanitární pracovníci i dalším překážkám. Například neobdržení dotací a krácení rozpočtů na pomoc, bránění v přístupu k potřebným, dezinformacím či erozi důvěry.
před 12 hhodinami

Ukrajinské protikorupční úřady vyšetřují poslance a členy prezidentské kanceláře

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuratura (SAP) oznámily vyšetřování skupiny, která zahrnuje bývalého a současného poslance a také vysoce postavené osoby z prezidentské kanceláře. Podle vládních agentur jsou podezřelí z vyprání 150 milionů hřiven (70 milionů korun) použitých jako kauce pro obviněné v korupčním případu v energetice. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci odvolal náměstkyni šéfa své kanceláře Irynu Mudrou.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Maďarské úřady ukončily vyšetřování „zlatého konvoje“, žádný zločin se nestal

Maďarská celní a daňová správa (NAV) ukončila vyšetřování podezření z praní špinavých peněz, kvůli kterému maďarské úřady v březnu dočasně zadržely pracovníky ukrajinské banky přepravující přes Maďarsko hotovost a zlato z Rakouska na Ukrajinu. Vyšetřování skončilo, protože se žádný zločin nestal, napsala agentura MTI.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.