Prezident Pavel navštívil Dnipro, které v pátek zasáhl ruský útok. Jednal o pomoci s obnovou

Nahrávám video

Prezident Petr Pavel, který pokračuje v návštěvě Ukrajiny, přijel na jihovýchod země do města Dnipro, které se v pátek stalo terčem ruského útoku. Setkal se tam s předsedou správy Dněpropetrovské oblasti Serhijem Lysakem, se kterým jednal zejména o pomoci regionu. Česko má podle prezidenta připravenou řadu projektů, které mohou začít velmi brzy. Lysak poděkoval Česku za rozhodnutí pomáhat regionu a ocenil mimo jiné jeho humanitární podporu. Pavel poskytl České televizi během své návštěvy exkluzivní rozhovor.

Pavel přicestoval na Ukrajinu v pátek společně se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou; oba státníci v pátek v Kyjevě mimo jiné jednali se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, který ocenil, že Česko si vzalo patronát nad obnovou Dněpropetrovské oblasti.

„Dnes (v sobotu) jsem zamířil dál na východ, abych ukázal, že ČR to s patronátem nad Dněpropetrovskou oblastí myslí vážně. Ujistil jsem gubernátora (předsedu oblastní správy – pozn. red.) Serhije Lysaka, že na rekonstrukci nejsou sami,“ napsal na Twitteru Pavel, podle něhož je nyní hlavním cílem posunout se od pomoci ke spolupráci.

Pavlova mluvčí Markéta Řeháková poznamenala, že Pavel je první zahraniční prezident, který se po začátku plnohodnotné ruské invaze loni v únoru vydal na východ Ukrajiny.

Nahrávám video

Pavel: Zaměříme se hlavně na humanitární podporu

Prezident v Dnipru řekl, že v pátek projednal se svým ukrajinským protějškem Zelenským a dalšími představiteli země zejména vojenskou podporu. „V Dnipru se soustředíme na rozvoj a obnovu,“ prohlásil Pavel. Česko se podle něj zaměří především na humanitární podporu – zejména vnitřně vysídlených lidi, na zdravotnictví, dopravu, energetický sektor a vzdělávání.

Podle prezidentovy mluvčí Řehákové se Česko v Dněpropetrovské oblasti chce věnovat rozvojové spolupráci a humanitární pomoci, byznysové výměně mezi českými a místními firmami, ale i spolupráci univerzit a oblasti zdravotnictví.

Česko podle mluvčí zvolilo podporu Dněpropetrovské oblasti proto, že tento region, stejně jako Česká republika, je významně zaměřen na průmysl.

„Právě v Dnipru, které je velice průmyslovou oblastí, stejně jako je Česká republika průmyslovou zemí, nacházíme spoustu podobností,“ uvedl prezident. Možnosti spolupráce vidí v transferu technologií, ve vzdělávání, výzkumu, dopravě či energetice.
 

Další oblastí je zdravotnictví. I proto Pavel v sobotu navštívil nemocnici ve městě Novomoskovsk, asi 25 kilometrů od Dnipra, kde se pozdravil se zraněnými vojáky. Nemocnice také dostala darem od české firmy devět nemocničních postelí.

Součástí Pavlova programu bylo také jednání s vedením firmy Škoda Transportation Ukrajina, která by podle Řehákové ráda na Ukrajině uspěla s dodávkami kolejových vozidel. 

„Go home, Russians“

Pavel v Dněpropetrovské oblasti navštívil také polygon, kde se ukrajinské jednotky připravují před odjezdem na frontu. Prohlédl si armádní techniku, kterou poskytlo Česko, a na samohybnou kanónovou houfnici Dana a raketomet Přemysl napsal „Go home, Russians. Until it's too late.“ (Jděte domů, Rusové. Než bude pozdě.). „Jako velitel jsem svým vojákům vždy stál po boku. Dnes už to není moje role. Přijel jsem, abych jim dodal odvahu,“ napsal na Twitteru. 

Dnipro, kde před ruskou vojenskou agresí na Ukrajině žil přibližně jeden milion obyvatel, se podle serveru Meduza stalo centrem pro lidi evakuované z frontových měst, jako je mimo jiné Mariupol, který loni v květnu po těžkých bojích ovládla ruská invazní armáda, nebo Cherson, jenž Ukrajinci loni na podzim po ruské okupaci osvobodili.

Prezident si prohlédl zařízení pro uprchlíky z jiných ukrajinských oblastí, které se nachází v kolejích Dniprovského stavebního lycea. 

Česko chce v Dnipru otevřít konzulát

Česko chce zároveň v Dněpropetrovské oblasti kvůli lepší spolupráci otevřít generální konzulát. Pavel už v pátek v Kyjevě sdělil, že Česko má připravené projekty v pěti oblastech klíčových pro rekonstrukci Ukrajiny, jde o zdravotnictví, energetiku, dopravní infrastrukturu, vodní hospodářství a bydlení.

Po jednání s šéfem Dněpropetrovské oblasti se Pavel vydal do Aleje památky hrdinů, kde položením květin uctil padlé vojáky. Poté se prezident přesunul do Muzea historie Dnipra, kde si prohlédl exponáty a vyslechl historii města. Přímo v prostorách muzea pak následovalo asi dvacetiminutové jednání se starostou Borysem Filatovem.

Během dne si prezident rovněž prohlédl panelový dům, který v lednu v Dnipru zdevastovala ruská střela, přičemž zahynulo pět desítek civilistů včetně dětí. Byl to jeden z nejsmrtelnějších útoků na ukrajinské civilisty; Moskva odpovědnost za něj odmítla. Pavel společně se členy své delegace položil květiny u blízkého pietního místa, které lidé zřídili na místě zastávky městské hromadné dopravy.

Dněpropetrovská oblast sousedí s regiony, kde se odehrávají boje mezi ruskou invazní armádou a ukrajinskými obránci. Samotné Dnipro leží několik desítek kilometrů od frontové linie a v pátek ráno se stalo jedním z terčů rozsáhlého ruského vzdušného útoku. Při něm podle ukrajinských úřadů přišlo o život 25 lidí; z Dnipra byly ohlášeny dvě oběti.

Bezpečnostní opatření

Pavel přijel do Dnipra po noční cestě zvláštním vlakem z Kyjeva. Návštěvu města, kam se západní politici při svých cestách na Ukrajinu obvykle nevypravují, doprovázejí ještě přísnější bezpečnostní pravidla než při příjezdu do metropole.

Všichni cestující museli nejen vypnout mobilní telefony s českými čísly, ale vyndat i SIM karty a uložit je do speciálních stíněných obalů. Prezidentova ochranka tak chtěla zabránit tomu, aby Rusové mohli pohyb delegace monitorovat.

O jednotlivých místech, která Pavel v Dnipru navštěvuje, mohou média informovat s časovým odstupem, tedy až v okamžiku, když už je prezident jinde.

Pavel: Ukrajinci jsou nezlomně přesvědčení, že válku vyhrají

„Mnoho lidí v našich zemích je válkou frustrováno víc než místní,“ řekl Pavel na Ukrajině České televizi.

„Místní jsou nezlomně přesvědčeni o tom, že tuhle válku vyhrají, že ji dotáhnou do vítězného konce a že naplní svůj sen, tedy být svobodnou zemí, která sama určí svou budoucnost a vstoupí do takové instituce, kterou si vybere, pokud na tom bude oboustranný zájem,“ řekl v rozhovoru, který odvysílá ČT24 v sobotu v podvečer.

„Utvrdil jsem si názor, že Ukrajinci jsou národ, který má spoustu problémů jako kterýkoli jiný. Jsou ale v řadě ohledů obdivuhodní v tom, jak si jdou za svým,“ řekl prezident. „Už řadu let jsou v krizi a poslední rok a čtvrt ve velice brutální válce,“ připomněl a ocenil, že Ukrajinci podle něj řeší problémy velice efektivně, rychle, pružně. „V tom bychom se mohli poučit, protože to je něco, co nám chybí,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 7 mminutami

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 7 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 10 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 13 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 14 hhodinami
Načítání...