Prezident Pavel navštívil Dnipro, které v pátek zasáhl ruský útok. Jednal o pomoci s obnovou

Nahrávám video
Prezident Petr Pavel navštívil ukrajinské Dnipro
Zdroj: ČT24

Prezident Petr Pavel, který pokračuje v návštěvě Ukrajiny, přijel na jihovýchod země do města Dnipro, které se v pátek stalo terčem ruského útoku. Setkal se tam s předsedou správy Dněpropetrovské oblasti Serhijem Lysakem, se kterým jednal zejména o pomoci regionu. Česko má podle prezidenta připravenou řadu projektů, které mohou začít velmi brzy. Lysak poděkoval Česku za rozhodnutí pomáhat regionu a ocenil mimo jiné jeho humanitární podporu. Pavel poskytl České televizi během své návštěvy exkluzivní rozhovor.

Pavel přicestoval na Ukrajinu v pátek společně se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou; oba státníci v pátek v Kyjevě mimo jiné jednali se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, který ocenil, že Česko si vzalo patronát nad obnovou Dněpropetrovské oblasti.

„Dnes (v sobotu) jsem zamířil dál na východ, abych ukázal, že ČR to s patronátem nad Dněpropetrovskou oblastí myslí vážně. Ujistil jsem gubernátora (předsedu oblastní správy – pozn. red.) Serhije Lysaka, že na rekonstrukci nejsou sami,“ napsal na Twitteru Pavel, podle něhož je nyní hlavním cílem posunout se od pomoci ke spolupráci.

Pavlova mluvčí Markéta Řeháková poznamenala, že Pavel je první zahraniční prezident, který se po začátku plnohodnotné ruské invaze loni v únoru vydal na východ Ukrajiny.

Nahrávám video
Tisková konference Petra Pavla a Serhije Lysaka v Dnipru
Zdroj: ČT24

Pavel: Zaměříme se hlavně na humanitární podporu

Prezident v Dnipru řekl, že v pátek projednal se svým ukrajinským protějškem Zelenským a dalšími představiteli země zejména vojenskou podporu. „V Dnipru se soustředíme na rozvoj a obnovu,“ prohlásil Pavel. Česko se podle něj zaměří především na humanitární podporu – zejména vnitřně vysídlených lidi, na zdravotnictví, dopravu, energetický sektor a vzdělávání.

Podle prezidentovy mluvčí Řehákové se Česko v Dněpropetrovské oblasti chce věnovat rozvojové spolupráci a humanitární pomoci, byznysové výměně mezi českými a místními firmami, ale i spolupráci univerzit a oblasti zdravotnictví.

Česko podle mluvčí zvolilo podporu Dněpropetrovské oblasti proto, že tento region, stejně jako Česká republika, je významně zaměřen na průmysl.

„Právě v Dnipru, které je velice průmyslovou oblastí, stejně jako je Česká republika průmyslovou zemí, nacházíme spoustu podobností,“ uvedl prezident. Možnosti spolupráce vidí v transferu technologií, ve vzdělávání, výzkumu, dopravě či energetice.
 

Další oblastí je zdravotnictví. I proto Pavel v sobotu navštívil nemocnici ve městě Novomoskovsk, asi 25 kilometrů od Dnipra, kde se pozdravil se zraněnými vojáky. Nemocnice také dostala darem od české firmy devět nemocničních postelí.

Součástí Pavlova programu bylo také jednání s vedením firmy Škoda Transportation Ukrajina, která by podle Řehákové ráda na Ukrajině uspěla s dodávkami kolejových vozidel. 

„Go home, Russians“

Pavel v Dněpropetrovské oblasti navštívil také polygon, kde se ukrajinské jednotky připravují před odjezdem na frontu. Prohlédl si armádní techniku, kterou poskytlo Česko, a na samohybnou kanónovou houfnici Dana a raketomet Přemysl napsal „Go home, Russians. Until it's too late.“ (Jděte domů, Rusové. Než bude pozdě.). „Jako velitel jsem svým vojákům vždy stál po boku. Dnes už to není moje role. Přijel jsem, abych jim dodal odvahu,“ napsal na Twitteru. 

Dnipro, kde před ruskou vojenskou agresí na Ukrajině žil přibližně jeden milion obyvatel, se podle serveru Meduza stalo centrem pro lidi evakuované z frontových měst, jako je mimo jiné Mariupol, který loni v květnu po těžkých bojích ovládla ruská invazní armáda, nebo Cherson, jenž Ukrajinci loni na podzim po ruské okupaci osvobodili.

Prezident si prohlédl zařízení pro uprchlíky z jiných ukrajinských oblastí, které se nachází v kolejích Dniprovského stavebního lycea. 

Česko chce v Dnipru otevřít konzulát

Česko chce zároveň v Dněpropetrovské oblasti kvůli lepší spolupráci otevřít generální konzulát. Pavel už v pátek v Kyjevě sdělil, že Česko má připravené projekty v pěti oblastech klíčových pro rekonstrukci Ukrajiny, jde o zdravotnictví, energetiku, dopravní infrastrukturu, vodní hospodářství a bydlení.

Po jednání s šéfem Dněpropetrovské oblasti se Pavel vydal do Aleje památky hrdinů, kde položením květin uctil padlé vojáky. Poté se prezident přesunul do Muzea historie Dnipra, kde si prohlédl exponáty a vyslechl historii města. Přímo v prostorách muzea pak následovalo asi dvacetiminutové jednání se starostou Borysem Filatovem.

Během dne si prezident rovněž prohlédl panelový dům, který v lednu v Dnipru zdevastovala ruská střela, přičemž zahynulo pět desítek civilistů včetně dětí. Byl to jeden z nejsmrtelnějších útoků na ukrajinské civilisty; Moskva odpovědnost za něj odmítla. Pavel společně se členy své delegace položil květiny u blízkého pietního místa, které lidé zřídili na místě zastávky městské hromadné dopravy.

Dněpropetrovská oblast sousedí s regiony, kde se odehrávají boje mezi ruskou invazní armádou a ukrajinskými obránci. Samotné Dnipro leží několik desítek kilometrů od frontové linie a v pátek ráno se stalo jedním z terčů rozsáhlého ruského vzdušného útoku. Při něm podle ukrajinských úřadů přišlo o život 25 lidí; z Dnipra byly ohlášeny dvě oběti.

Bezpečnostní opatření

Pavel přijel do Dnipra po noční cestě zvláštním vlakem z Kyjeva. Návštěvu města, kam se západní politici při svých cestách na Ukrajinu obvykle nevypravují, doprovázejí ještě přísnější bezpečnostní pravidla než při příjezdu do metropole.

Všichni cestující museli nejen vypnout mobilní telefony s českými čísly, ale vyndat i SIM karty a uložit je do speciálních stíněných obalů. Prezidentova ochranka tak chtěla zabránit tomu, aby Rusové mohli pohyb delegace monitorovat.

O jednotlivých místech, která Pavel v Dnipru navštěvuje, mohou média informovat s časovým odstupem, tedy až v okamžiku, když už je prezident jinde.

Pavel: Ukrajinci jsou nezlomně přesvědčení, že válku vyhrají

„Mnoho lidí v našich zemích je válkou frustrováno víc než místní,“ řekl Pavel na Ukrajině České televizi.

„Místní jsou nezlomně přesvědčeni o tom, že tuhle válku vyhrají, že ji dotáhnou do vítězného konce a že naplní svůj sen, tedy být svobodnou zemí, která sama určí svou budoucnost a vstoupí do takové instituce, kterou si vybere, pokud na tom bude oboustranný zájem,“ řekl v rozhovoru, který odvysílá ČT24 v sobotu v podvečer.

„Utvrdil jsem si názor, že Ukrajinci jsou národ, který má spoustu problémů jako kterýkoli jiný. Jsou ale v řadě ohledů obdivuhodní v tom, jak si jdou za svým,“ řekl prezident. „Už řadu let jsou v krizi a poslední rok a čtvrt ve velice brutální válce,“ připomněl a ocenil, že Ukrajinci podle něj řeší problémy velice efektivně, rychle, pružně. „V tom bychom se mohli poučit, protože to je něco, co nám chybí,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán

Izraelská armáda zahájila v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu.
před 57 mminutami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 6 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 9 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...