Prezident Kazachstánu chce vládnout do roku 2020

Almaty (Kazachstán) - Kazašský prezident Nursultan Nazarbajev hodlá zůstat ve funkci nejméně do roku 2020. Podle agentury Reuters to uvedl jeho politický poradce. Dodal, že Nazarbajev neočekává, že by se mu v prezidentských volbách za dva roky postavil silný rival. Prezident nedávno oslavil 70. narozeniny. Bývalý vůdce komunistů vládne Kazachstánu železnou rukou od rozpadu Sovětského svazu z počátku 90. let.

„Prezident Kazachstánu a vůdce národa Nursultan Nazarbajev má v úmyslu kandidovat na prezidenta v roce 2012,“ prohlásil poradce Jermuchamet Jertisbajev v rozhovoru pro kazašský týdeník Svoboda Slova. Agentuře Reuters Jertisbajev později řekl, že Nazarbajev nemá v zemi žádného silného soupeře a hodlá zůstat v čele státu do roku 2020.

Sedmdesátiletý Nazarbajev je u moci od sovětských dob; v 80. letech stál v čele komunistických orgánů a počátkem 90. let se nechal zvolit prezidentem. Po změně ústavy, kterou nechal odhlasovat v roce 2007, již není omezován počtem mandátů. Ten nynější mu končí v roce 2012. Kazašský parlament mu v květnu udělil titul „vůdce národa“, který rozšířil jeho imunitu a zajistil mu široké pravomoci, i kdyby jednou prezidentský úřad opustil.

Prototyp postsovětského diktátora

Západní média hodnotí Nazarbajeva jako prototyp postsovětského diktátora, který využívá klanových a etnických struktur k posílení své osobní moci. V parlamentu neexistuje opozice, tisk je pod tuhou státní kontrolou. K posílení své osobní moci využívá Nazarbajev rozsáhlý policejní aparát.

Nazarbajevovy dcery a jeden z jeho zeťů kontrolují řadu největších podniků v zemi, která je bohatá na ropu a další přírodní zdroje. Navzdory tomu, že země je často kritizována za nízkou úroveň demokracie a porušování lidských práv, bylo jí v lednu jako první zemi bývalého Sovětského svazu svěřeno předsednictví Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, jejímž cílem je posílení evropské bezpečnosti, upevnění lidských práv a demokracie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jih Francie zasáhlo tornádo, zranění utrpělo 41 lidí

Vesnici Pomas na jihu Francie v podhůří Pyrenejí zasáhlo tornádo, které poškodilo 300 domů. Zranění utrpělo 41 lidí, z nichž 15 skončilo v nemocnici. V nové bilanci, která udává výrazně vyšší škody, to uvedla agentura AFP. Bouřky připravily stovky domácností o dodávky elektřiny a narušena byla i letecká doprava.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA představily nové sankce vůči Íránu. Jsme na to připraveni, zní z Teheránu

Spojené státy v pondělí představily nové sankce vůči Íránu. Cílem Washingtonu je odříznout zemi od veškerých ekonomických zdrojů, které pomáhají udržovat tamní režim při životě, uvedl americký ministr financí Scott Bessent. Varoval, že země, které se k americkým sankcím nepřipojí, budou sdílet ekonomickou izolaci Íránu. Teherán uvedl, že je na sankce připraven. Sankce jsou podle něj kampaň zaměřená na zvýšení psychologického tlaku na íránský lid.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA odstranily Sýrii ze seznamu zemí podporujících terorismus

Spojené státy odstranily Sýrii ze seznamu zemí podporujících terorismus, na kterém tato země figurovala 47 let. Podle agentur AFP a SANA o tom informoval úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) spadající pod americké ministerstvo financí.
před 2 hhodinami

Charkov hlásí po ruském útoku mrtvé, Ukrajina znovu zasáhla Ozon

Ruský útok na předměstí Charkova si vyžádal nejméně tři životy, několik dalších osob utrpělo zranění. Uvedl to šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Další dva lidé pak podle úřadů zemřeli po ruském úderu na vlak v Charkovské oblasti. Útoky na svém území hlásí také Rusko. Bezpilotní letouny, které tamní úřady připisují Ukrajině, zasáhly město Krasnodar. Tamní správa tvrdí, že o život přišly tři děti a několik dalších lidí utrpělo zranění. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Snad se USA zbaví obav z přístupu k Rusku, uvedl Zelenskyj v Den nezávislosti

Evropská komise v pondělí schválila nové dodávky obranného materiálu určeného pro Ukrajinu v hodnotě 6,1 miliardy eur (asi 147,1 miliardy korun). Na Ukrajinu, která v pondělí slaví 35. výročí vyhlášení nezávislosti, dorazil předseda Evropské rady António Costa či nový britský premiér Andy Burnham. V Kyjevě jednali zástupci více než třiceti zemí z koalice ochotných podporujících Ruskem napadenou Ukrajinu. Prezident Volodymyr Zelenskyj je požádal o střely protivzdušné obrany.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Arktická cesta láká stále více rejdařů, její možnosti jsou však omezené

Jihokorejská loď společnosti PanStar vyplula v sobotu přes Arktidu do Evropy, aby otestovala alternativu k námořním trasám narušeným konfliktem na Blízkém východě. Severní mořská cesta je přibližně o sedm tisíc kilometrů kratší než trasa přes Suezský průplav a může zkrátit plavbu asi o deset dní.
před 7 hhodinami

Z „vyvrhele“ partnerem, Francie opět přijala saúdského korunního prince s poctami

Saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán zahájil v neděli dvoudenní oficiální návštěvu Francie. Osm let po vraždě novináře Džamála Chášukdžího a následném mezinárodním zavržení je „MBS“ ve Francii opět přijímán s poctami.
před 8 hhodinami

Světová moře jsou nejteplejší v měřené historii

Světová moře jsou nejteplejší v měřené historii, uvedla evropská služba pro sledování klimatu Copernicus. V sobotu naměřila průměrnou denní teplotu na povrchu oceánů a moří 21,1 stupně Celsia, čímž padl rekord 21,09 stupně z března 2024. Napsala to v pondělí agentura DPA, která připomíná, že takovéto měření začalo v roce 1979.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.