Polsko a USA podepsaly smlouvu o antiraketách

Varšava - Ministři zahraničí USA a Polska Condoleezza Riceová a Radoslaw Sikorski podepsali ve Varšavě smlouvu o výstavbě protiraketové základny. Na vzniku smlouvy, kterou ještě musí ratifikovat parlament a podepsat prezident, se obě země dohodly po více než ročním jednání minulý čtvrtek. Polsko za souhlas obdrží rakety Patriot na ochranu vzdušného prostoru a záruku americké pomoci v případě napadení třetí zemí.

„Systém je čistě obranný a není proti nikomu namířen,“ řekla Riceová před podpisem, když se setkala s polským prezidentem Lechem Kaczyńským a premiérem Donaldem Tuskem. Reagovala tak na výhrady Ruska, jemuž se americké plány na výstavbu základny v Polsku a protiraketového radaru v Česku nelíbí. Považuje je za ohrožení vlastní bezpečnosti. Pohrozilo mimo jiné rozmístěním vlastních raket v Bělorusku.

Spekulovalo se i o vyzbrojení ruské baltské flotily jadernou municí, to ale Rusko v úterý popřelo. Podle USA je štít ochranou před případným raketovým útokem z rizikových států, jako jsou kupříkladu Írán či Severní Korea.

„Jeden z mých hlavních strategických cílů byl dosažen,“ prohlásil prezident Kaczyński, který podpis označil za historický moment. Zároveň poděkoval polským i americkým orgánům, minulému polskému kabinetu i současné vládě za jejich práci, která byla podle jeho slov „korunována úspěchem“.

Podle polského zpravodaje ČT Miroslava Karase se názor Poláků na raketovou základnu změnil v souvislosti s rusko-gruzínským konfliktem na Kavkaze. „Poprvé se stalo, že většina Poláků - takřka 60 % - souhlasí s umístěním základny na polském území. Se základnou nesouhlasí 39 % občanů. Tvrdě proti jsou ale stále obyvatelé Redzikowa, kde má základna stát,“ vyjmenovává Karas.

S ratifikací se počká na příštího amerického prezidenta

Smlouva vstoupí v platnost až po odsouhlasení parlamentem a podpisu prezidenta. Polský parlament ale s ratifikací počká na výsledky listopadových prezidentských voleb v USA. Demokratický kandidát Barack Obama k projektu americké protiraketové obrany ve střední Evropě totiž zaujímá spíše zdrženlivý postoj.

Kromě základny v Polsku má být součástí systému protiraketové obrany také radar v České republice; hlavní smlouvu o ní podepsaly obě země minulý měsíc. Stejně jako v Polsku musí i v ČR smlouvu schválit parlament a podepsat prezident.

Jednání Polska a USA o protiraketovém štítu:

24. května 2007 - USA zahájily oficiální jednání s Varšavou o umístění části amerického protiraketového štítu v Polsku.

14. prosince 2007 - Kongres USA stanovil podmínky pro raketovou obranu v ČR a Polsku.

10. března 2008 - Bush po setkání s Tuskem ve Washingtonu řekl, že USA pomohou Polsku modernizovat armádu, což Varšava požadovala.

6. dubna 2008 - Podle ruského prezidenta Vladimira Putina by obavy Moskvy z amerického protiraketového systému pomohla rozptýlit trvalá přítomnost ruských expertů v objektech. Návrh odmítli čeští i polští politici.

8. července 2008 - ČR a USA podepsaly smlouvu o vybudování radarové základny v Brdech.

14. srpna 2008 - Vyjednávači Polska a USA se dohodli na podmínkách umístění protiraketového štítu v Polsku, USA slíbily Varšavě větší vojenskou spolupráci při obraně země.

20. srpna 2008 - Riceová a Sikorski podepsali ve Varšavě dohodu o umístění základny protiraketové obrany v Polsku

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tajný rusko-íránský program nadzvukových střel může ohrozit síly USA

Rusko a Írán prohlubují finanční, zpravodajské i vojenské vazby. Stanice Fox News odhalila, že neveřejný ruský dokument z roku 2024 počítal s plánem, jak obcházet sankce, a to i posílením spolupráce v jaderné oblasti či v ropném sektoru. V islámské republice se měly začít vyrábět rovněž díly do ruských letadel. Podle listu Financial Times (FT) Moskva tajně pomáhá Teheránu s vývojem pokročilé nadzvukové střely s plochou dráhou letu. Tyto rakety by mohly vážně ohrozit námořní síly USA na Blízkém východě.
před 5 mminutami

Ukrajina zasáhla rafinerii 1500 kilometrů od hranice. Rusko útočilo drony na Kyjev

Ukrajina hlásí další ruské vzdušné útoky na Kyjev. V ukrajinském hlavním městě v pátek ráno zahynul čtrnáctiletý chlapec, informuje policie. Při nočních útocích zemřel jeden člověk v Oděse. The Kyiv Independent informoval o tom, že ukrajinské síly zaútočily na rafinerii v Permu, která se nachází asi 1500 kilometrů od ukrajinsko-ruské hranice. Ruské úřady hlásí po ukrajinských dronových náletech dva mrtvé.
08:17Aktualizovánopřed 38 mminutami

VideoSeniorku v Madridu po 70 letech vystěhovali z bytu. Krok vyvolal rozsáhlé protesty

Nedostatek dostupného bydlení je stále větší bolestí celé Evropy. Ve Španělsku, kde chybí 800 tisíc bytů, je krize obzvlášť hluboká a nyní doslova explodovala. Madridské úřady po dlouhé soudní bitvě vystěhovaly z bytu, kde žila více než sedm desetiletí, 87letou zdravotně postiženou seniorku. Bezohledný krok odstartoval protesty napříč velkými městy. K situaci se vyjádřil i premiér Pedro Sánchez. „Vystěhování Maricarmen (Abascalové) je společenskou tragédií, kterou nemůžeme akceptovat,“ uvedl. Levicová centrální vláda prosazuje silnější ochranu nájemníků. Tato ambice ale v rozděleném parlamentu naráží na odpor.
před 5 hhodinami

USA se musí rozhodnout, zda chtějí válku ukončit, řekl Pezeškján médiím

Je na Spojených státech, aby se rozhodly, zda chtějí válku proti Íránu ukončit, či nikoli. V rozhovoru s televizní stanicí Fox News v New Yorku to ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ) řekl íránský prezident Masúd Pezeškján. Současně připomněl, že to nebyl Írán, kdo konflikt vyvolal, a zopakoval, že jeho země je odhodlána se bránit.
před 6 hhodinami

Jsem hrdý na vztahy USA a Číny, řekl Trump Si Ťin-pchingovi v Bílém domě

Vytvořili jsme se Si Ťin-pchingem skutečné přátelství, řekl americký prezident Donald Trump během návštěvy čínského prezidenta v Bílém domě. Jejich čtvrteční jednání je klíčovým bodem během třídenní návštěvy Siho v USA. Později se oba společně s prvními dámami zúčastní státní večeře v Bílém domě. Přítomni budou také zástupci předních amerických firem. Hospodářskou spolupráci oba politici zmiňovali i během projevů v úvodu jejich setkání.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Izrael se bude dále bránit, nemá jinou možnost, řekl v OSN Netanjahu

V New Yorku pokračuje třetím dnem všeobecná rozprava 81. zasedání Valného shromáždění OSN. Projev měl i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Uvedl, že se Izrael bude nadále bránit a bude vítězit, protože nemá jinou možnost. Zmínil také hrozbu, kterou představoval Írán, a útoky palestinských teroristů na Izrael. Netanjahu ostře odmítl obvinění své země z genocidy a ti, kteří taková obvinění vznášejí, by se podle izraelského premiéra měli stydět. Předtím vystoupil mimo jiné palestinský prezident Mahmúd Abbás, který mluvil on-line, protože mu Spojené státy opět odmítly udělit vízum. Dále vystoupí mimo jiné zástupci Evropské unie, Maďarska či Venezuely.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

CNN, MS NOW i Politico opět získaly přístup do Bílého domu

Americké stanice CNN a MS NOW i server Politico uvedly, že jim byl opět povolen přístup do Bílého domu. Federální soudce o něco dříve nařídil americkému prezidentovi Donaldovi Trumpovi obnovit novinářům obou stanic a serveru Politico přístup do jeho sídla. Reportéři všech tří médií však uvedli, že několik hodin po soudním rozhodnutí je do Bílého domu nepustili a média kvůli tomu požádala soud o okamžité slyšení.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Naši lidé. Nvotová natočila minisérii o vraždě Kuciaka a Kušnírové

Osm let po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové vznikla hraná minisérie, která tyto události zpracovává v širších souvislostech. Šestidílný seriál Naši lidé pro Českou televizi natočila slovenská režisérka Tereza Nvotová. Zároveň se s Mirem Šifrou a Tomášem Hrubým podílela na scénáři. Názvem Naši lidé tvůrci odkazují ke slovnímu spojení, které na Slovensku označuje síť blízkých osob spojených klientelismem, korupcí a napojením na politickou reprezentaci.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.