Německo od pondělí na měsíc zavádí karanténní uzávěru. Celoplošná opatření vyhlásila také Francie

Německo od pondělí 2. listopadu do konce měsíce zavádí rozsáhlou karanténní uzávěru. Cílem je zastavit prudký nárůst nových případů koronavirové infekce, oznámila kancléřka Angela Merkelová. Večer pak rovněž francouzský prezident Emmanuel Macron vyhlásil celoplošná karanténní opatření pro Francii s platností od pátku. Slovenská vláda pak podle očekávání do 8. listopadu prodloužila faktický zákaz vycházení.

Kancléřka Angela Merkelová se při videokonferenci s premiéry spolkových zemí dohodla, že se do konce listopadu uzavřou hospody, bary, restaurace, divadla či kina, otevřené naopak zůstanou školky, školy či obchody. Omezeno bude i shromažďování na veřejnosti, sejít se bude moci maximálně deset lidí z nejvýše dvou domácností.

„Dohodli jsme se na velmi tvrdých opatřeních,“ řekla Merkelová. S tím na tiskové konferenci souhlasili i berlínský primátor Michael Müller a bavorský premiér Markus Söder, který středu označil za den těžkých rozhodnutí.

Podle kancléřky je nezbytné ke karanténě, kterou označila jako „částečnou uzávěru“, přistoupit, neboť šíření koronaviru se dramaticky zrychluje. Merkelová prohlásila, že epidemie se šíří exponenciálně a že zatímco za úterý oznámil Institut Roberta Kocha takřka patnáct tisíc nakažených, před týdnem to byla polovina.

Merkelová vyzvala občany, aby zvážili nutnost cest a návštěv příbuzných. Upozornila, že během uzávěry nebude možné turistické ubytování v hotelech a že umožněny budou jen nezbytné služební cesty.

Müller řekl, že pokud veřejnost nadcházející čtyři týdny bude opatření solidárně a zodpovědně dodržovat, pak existují dobré vyhlídky na zvládnutí krize a na zlepšení nepříznivého vývoje. K solidárnímu chování vyzval také Söder.

Berlín chystá pro firmy stižené restrikcemi balík deseti miliard eur

Německo zároveň chystá pro tamní podniky postižené novou vlnou karanténních opatření balík ve výši deseti miliard eur (přes 274 miliard korun), informovala agentura Reuters s odvoláním na tři informované zdroje.

„Situace je velmi, velmi vážná. Potřebujeme nyní zavést dalekosáhlá opatření a musíme zmírnit jejich dopad,“ uvedl podle těchto zdrojů ministr financí Olaf Scholz během virtuální porady s kancléřkou a 16 premiéry spolkových zemí.

Scholz chce malým a středním firmám, které budou muset zavřít, proplatit 75 procent jejich ušlých listopadových tržeb. Větší podniky by měly dostat sedmdesát procent tržeb, o něž příští měsíc přijdou.

Francie zavírá restaurace či obchody a omezuje cestování

Ve Francii budou od pátku zavřené restaurace a bary i obchody, které nejsou životně důležité. Možný nebude ani pohyb mezi jednotlivými regiony. Opatření zůstanou v platnosti do 1. prosince.

Prezident Macron v televizním projevu řekl, že druhá vlna pandemie bude pravděpodobně horší než první. Všechny regiony už jsou oblastmi s vysokým rizikem nákazy, zdůraznil. Podle něj by bylo nepřijatelné třídění pacientů v nemocnicích, zároveň je ale třeba ochránit ekonomiku a hospodářství se nesmí zastavit.

Prezident také odmítl strategii získání kolektivní imunity. Ta by si podle něj vyžádala na 400 tisíc mrtvých navíc. Prezident připustil, že koronavirus se šíří rychleji, než se předpokládalo.

Na rozdíl od jarního takzvaného lockdownu, který trval osm týdnů, zůstane otevřená většina škol. Šéf Elysejského paláce upřesnil, že univerzity budou muset přejít na dálkovou výuku.

Také práce z domova by měla být obecným pravidlem. Macron vyzval občany, aby zůstávali co nejvíce doma. Povolené mají být například návštěvy v pečovatelských domech. 

Macron řekl, že za dva týdny se uvidí, zda se situace zlepšila, což by umožnilo otevření některých obchodů, které nejsou považovány za nezbytné. Denní nárůsty infikovaných však musí klesnout na přibližně pět tisíc z nynějších téměř 40 tisíc.

Ve snaze zamezit šíření koronaviru francouzská vláda už v posledních týdnech kromě jiného vyhlásila zákaz nočního vycházení mezi 21:00 a 06:00, který platí pro dvě třetiny obyvatel země. 

Francie, která má na 67 milionů obyvatel, ve středu ohlásila 36 437 nově nakažených za posledních 24 hodin, zatímco v úterý to bylo 33 417. Za celou dobu pandemie bylo v zemi evidováno 1 235 132 nakažených. Dohromady už v zemi zemřelo 35 785 nakažených, což patří mezi nejhorší bilance na světě.

Slovensko prodlouží zákaz vycházení a zmírní omezení

Na Slovensku se zase prodlužuje faktický zákaz vycházení, a to podle očekávání do 8. listopadu. Výjimku z výrazného omezení volného pohybu osob získají kromě jiného lidé s negativním výsledkem testu na koronavirus, vyplývá ze středečního usnesení kabinetu premiéra Igora Matoviče.

O nadcházejícím víkendu se na Slovensku uskuteční dobrovolné plošné testování obyvatel starších deseti let na koronavirus. Následovat bude po pilotní fázi testů z minulého týdne ve čtyř epidemií nejpostiženějších okresech na severu a východě země.

Lidé s negativním testem nebudou od 2. listopadu na Slovensku již vůbec omezeni ve volném pohybu. Prokázat se budou moci nejen testem z celostátního testování, ale i aktuálním výsledkem obvyklého PCR testu, který provádějí laboratoře.

„Snažili jsme se to napsat tak, abychom nekomplikovali život zodpovědným lidem,“ řekl novinářům premiér Matovič. Dodal, že běžný život obyvatel negativně testovaných na koronavirus se vrátí do režimu z období před posledním víkendem.

Od soboty minulého týdne do konce tohoto týdne mohou obyvatelé Slovenska v rámci stávajícího zákazu vycházení až na výjimky cestovat pouze například do zaměstnání, na nákup nevyhnutelných základních životních potřeb, za neodkladným lékařským ošetřením, k podstoupení testu na koronavirus, k uzavření sňatku, na pohřeb blízké osoby či na křtiny, povolen je také pobyt v přírodě mimo zastavěného území v rámci okresu, kde dotyčný bydlí.

Omezení volného pohybu osob nadále nebude platit každý den mezi 01:00 až 05:00 SEČ. Zároveň se stávající výjimky ze zákazu vycházení rozšíří. Negativní výsledek testu na koronavirus nově nebudou potřebovat ani lidé, kteří ze zdravotních důvodů nemohou test podstoupit, ani onkologičtí pacienti.

Vláda doporučila hlavnímu hygienikovi, aby vydal nařízení, na jehož základě budou zaměstnavatelé a další podnikatelé povinni vyžadovat potvrzení o negativním výsledku testu na koronavirus od osob, které vstupují do jejich prostor.

Úvodní fáze testování obyvatel na koronovirus se minulý týden zúčastnilo na severu a východě Slovenska podle úřadů na 90 procent předpokládaného počtu 155 tisíc obyvatel. Testy odhalily 5594 infikovaných. Slovenští politici upozornili, že skutečný počet nakažených je vyšší, protože použité antigenní testy jsou méně přesné než PCR testy. Antigenní testy ale umožňují zjistit výsledek již zhruba během čtvrt hodiny. 

Koronavirem SARS-CoV-2 se od konce loňského roku, kdy se tento typ viru poprvé prokázal v Číně, celosvětově nakazilo už přes 44 milionů lidí, uvádí americká Univerzita Johnse Hopkinse. Bezmála 1,2 milionu jich na komplikace spojené s onemocněním covid-19 zemřelo.

Země Evropské unie by měly přikročit k vzájemnému uznávání covidových testů a začít využívat antigenové rychlotesty, aby zajistily průchodnost vnitřních hranic, navrhla ve středu Evropská komise. Státy mají podle nezávazných doporučení zajistit propojitelnost svých trasovacích aplikací či lépe komunikovat se svými občany o prospěšnosti vakcín, jejichž společný nákup chce Komise dále rozšířit, i zavedených opatření.

V některých zemích sílí také nálady proti restrikcím. V úterý večer například pokračovaly protesty proti vládním nařízením v Římě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán naznačuje odklad v popravách demonstrantů

Írán neplánuje žádné bezprostřední popravy protivládních demonstrantů. V noci na čtvrtek to v rozhovoru s americkou stanicí Fox News prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Rovněž zpochybnil zprávy o masových obětech demonstrací a řekl, že veškeré zabíjení, ke kterému došlo, bylo izraelské spiknutí s cílem způsobit vysoké počty obětí. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že zabíjení demonstrantů v Izraeli skončilo, jak se dozvěděl z důvěryhodného zdroje. Podle agentury AP předtím naopak Teherán naznačil plány rychlých procesů a poprav.
před 3 mminutami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 3 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...