Německo od pondělí na měsíc zavádí karanténní uzávěru. Celoplošná opatření vyhlásila také Francie

Německo od pondělí 2. listopadu do konce měsíce zavádí rozsáhlou karanténní uzávěru. Cílem je zastavit prudký nárůst nových případů koronavirové infekce, oznámila kancléřka Angela Merkelová. Večer pak rovněž francouzský prezident Emmanuel Macron vyhlásil celoplošná karanténní opatření pro Francii s platností od pátku. Slovenská vláda pak podle očekávání do 8. listopadu prodloužila faktický zákaz vycházení.

Kancléřka Angela Merkelová se při videokonferenci s premiéry spolkových zemí dohodla, že se do konce listopadu uzavřou hospody, bary, restaurace, divadla či kina, otevřené naopak zůstanou školky, školy či obchody. Omezeno bude i shromažďování na veřejnosti, sejít se bude moci maximálně deset lidí z nejvýše dvou domácností.

„Dohodli jsme se na velmi tvrdých opatřeních,“ řekla Merkelová. S tím na tiskové konferenci souhlasili i berlínský primátor Michael Müller a bavorský premiér Markus Söder, který středu označil za den těžkých rozhodnutí.

Podle kancléřky je nezbytné ke karanténě, kterou označila jako „částečnou uzávěru“, přistoupit, neboť šíření koronaviru se dramaticky zrychluje. Merkelová prohlásila, že epidemie se šíří exponenciálně a že zatímco za úterý oznámil Institut Roberta Kocha takřka patnáct tisíc nakažených, před týdnem to byla polovina.

Merkelová vyzvala občany, aby zvážili nutnost cest a návštěv příbuzných. Upozornila, že během uzávěry nebude možné turistické ubytování v hotelech a že umožněny budou jen nezbytné služební cesty.

Müller řekl, že pokud veřejnost nadcházející čtyři týdny bude opatření solidárně a zodpovědně dodržovat, pak existují dobré vyhlídky na zvládnutí krize a na zlepšení nepříznivého vývoje. K solidárnímu chování vyzval také Söder.

Berlín chystá pro firmy stižené restrikcemi balík deseti miliard eur

Německo zároveň chystá pro tamní podniky postižené novou vlnou karanténních opatření balík ve výši deseti miliard eur (přes 274 miliard korun), informovala agentura Reuters s odvoláním na tři informované zdroje.

„Situace je velmi, velmi vážná. Potřebujeme nyní zavést dalekosáhlá opatření a musíme zmírnit jejich dopad,“ uvedl podle těchto zdrojů ministr financí Olaf Scholz během virtuální porady s kancléřkou a 16 premiéry spolkových zemí.

Scholz chce malým a středním firmám, které budou muset zavřít, proplatit 75 procent jejich ušlých listopadových tržeb. Větší podniky by měly dostat sedmdesát procent tržeb, o něž příští měsíc přijdou.

Francie zavírá restaurace či obchody a omezuje cestování

Ve Francii budou od pátku zavřené restaurace a bary i obchody, které nejsou životně důležité. Možný nebude ani pohyb mezi jednotlivými regiony. Opatření zůstanou v platnosti do 1. prosince.

Prezident Macron v televizním projevu řekl, že druhá vlna pandemie bude pravděpodobně horší než první. Všechny regiony už jsou oblastmi s vysokým rizikem nákazy, zdůraznil. Podle něj by bylo nepřijatelné třídění pacientů v nemocnicích, zároveň je ale třeba ochránit ekonomiku a hospodářství se nesmí zastavit.

Prezident také odmítl strategii získání kolektivní imunity. Ta by si podle něj vyžádala na 400 tisíc mrtvých navíc. Prezident připustil, že koronavirus se šíří rychleji, než se předpokládalo.

Na rozdíl od jarního takzvaného lockdownu, který trval osm týdnů, zůstane otevřená většina škol. Šéf Elysejského paláce upřesnil, že univerzity budou muset přejít na dálkovou výuku.

Také práce z domova by měla být obecným pravidlem. Macron vyzval občany, aby zůstávali co nejvíce doma. Povolené mají být například návštěvy v pečovatelských domech. 

Macron řekl, že za dva týdny se uvidí, zda se situace zlepšila, což by umožnilo otevření některých obchodů, které nejsou považovány za nezbytné. Denní nárůsty infikovaných však musí klesnout na přibližně pět tisíc z nynějších téměř 40 tisíc.

Ve snaze zamezit šíření koronaviru francouzská vláda už v posledních týdnech kromě jiného vyhlásila zákaz nočního vycházení mezi 21:00 a 06:00, který platí pro dvě třetiny obyvatel země. 

Francie, která má na 67 milionů obyvatel, ve středu ohlásila 36 437 nově nakažených za posledních 24 hodin, zatímco v úterý to bylo 33 417. Za celou dobu pandemie bylo v zemi evidováno 1 235 132 nakažených. Dohromady už v zemi zemřelo 35 785 nakažených, což patří mezi nejhorší bilance na světě.

Slovensko prodlouží zákaz vycházení a zmírní omezení

Na Slovensku se zase prodlužuje faktický zákaz vycházení, a to podle očekávání do 8. listopadu. Výjimku z výrazného omezení volného pohybu osob získají kromě jiného lidé s negativním výsledkem testu na koronavirus, vyplývá ze středečního usnesení kabinetu premiéra Igora Matoviče.

O nadcházejícím víkendu se na Slovensku uskuteční dobrovolné plošné testování obyvatel starších deseti let na koronavirus. Následovat bude po pilotní fázi testů z minulého týdne ve čtyř epidemií nejpostiženějších okresech na severu a východě země.

Lidé s negativním testem nebudou od 2. listopadu na Slovensku již vůbec omezeni ve volném pohybu. Prokázat se budou moci nejen testem z celostátního testování, ale i aktuálním výsledkem obvyklého PCR testu, který provádějí laboratoře.

„Snažili jsme se to napsat tak, abychom nekomplikovali život zodpovědným lidem,“ řekl novinářům premiér Matovič. Dodal, že běžný život obyvatel negativně testovaných na koronavirus se vrátí do režimu z období před posledním víkendem.

Od soboty minulého týdne do konce tohoto týdne mohou obyvatelé Slovenska v rámci stávajícího zákazu vycházení až na výjimky cestovat pouze například do zaměstnání, na nákup nevyhnutelných základních životních potřeb, za neodkladným lékařským ošetřením, k podstoupení testu na koronavirus, k uzavření sňatku, na pohřeb blízké osoby či na křtiny, povolen je také pobyt v přírodě mimo zastavěného území v rámci okresu, kde dotyčný bydlí.

Omezení volného pohybu osob nadále nebude platit každý den mezi 01:00 až 05:00 SEČ. Zároveň se stávající výjimky ze zákazu vycházení rozšíří. Negativní výsledek testu na koronavirus nově nebudou potřebovat ani lidé, kteří ze zdravotních důvodů nemohou test podstoupit, ani onkologičtí pacienti.

Vláda doporučila hlavnímu hygienikovi, aby vydal nařízení, na jehož základě budou zaměstnavatelé a další podnikatelé povinni vyžadovat potvrzení o negativním výsledku testu na koronavirus od osob, které vstupují do jejich prostor.

Úvodní fáze testování obyvatel na koronovirus se minulý týden zúčastnilo na severu a východě Slovenska podle úřadů na 90 procent předpokládaného počtu 155 tisíc obyvatel. Testy odhalily 5594 infikovaných. Slovenští politici upozornili, že skutečný počet nakažených je vyšší, protože použité antigenní testy jsou méně přesné než PCR testy. Antigenní testy ale umožňují zjistit výsledek již zhruba během čtvrt hodiny. 

Koronavirem SARS-CoV-2 se od konce loňského roku, kdy se tento typ viru poprvé prokázal v Číně, celosvětově nakazilo už přes 44 milionů lidí, uvádí americká Univerzita Johnse Hopkinse. Bezmála 1,2 milionu jich na komplikace spojené s onemocněním covid-19 zemřelo.

Země Evropské unie by měly přikročit k vzájemnému uznávání covidových testů a začít využívat antigenové rychlotesty, aby zajistily průchodnost vnitřních hranic, navrhla ve středu Evropská komise. Státy mají podle nezávazných doporučení zajistit propojitelnost svých trasovacích aplikací či lépe komunikovat se svými občany o prospěšnosti vakcín, jejichž společný nákup chce Komise dále rozšířit, i zavedených opatření.

V některých zemích sílí také nálady proti restrikcím. V úterý večer například pokračovaly protesty proti vládním nařízením v Římě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Podle agentury AFP nad velvyslanectvím stoupal kouř.
01:17Aktualizovánopřed 9 mminutami

Netanjahu: Válka nepotrvá věčně, změna vlády bude na Íráncích

Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
před 3 hhodinami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 6 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 7 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 8 hhodinami
Načítání...