V Berlíně dál probíhá jednání o vzniku německé vládní koalice. Podle původních předpokladů mělo padnout rozhodnutí do nedělních 18:00, představitelé konzervativní unie CDU/CSU, svobodných demokratů (FDP) a Zelených ovšem dál pokračují v rozhovorech. Nejsilnější rozpory panují ohledně migrace a ochrany klimatu. Pokud se strany nedohodnou, Němci zřejmě budou muset k předčasným volbám. Objevují se ale také hlasy o vzniku menšinové vlády.
Vláda programově značně nesourodých stran zatím nikdy na celoněmecké úrovni nevznikla, proto se od počátku očekávala složitá vyjednávání. Ta trvají už čtyři týdny a stále se nepodařilo dosáhnout ani uzavření jejich první fáze.
„Myslím, že to je poslední den těchto rozhovorů. Musíme dnes rozhodnout,“ nechal se před nedělním jednáním slyšet šéf bavorské CSU Horst Seehofer. Připustil, že se jednání mohou protáhnout i za 18:00, což byl čas, o kterém v sobotu hovořili svobodní demokraté jako o hraničním.
S tím, že se v neděli musí rozhodnout, počítaly i ostatní strany. Těsně před šestou hodinou večerní ale všechny partaje zasedly k separátním jednáním, která se protáhla skoro na dvě hodiny. Následně se všichni vrátili ke společnému stolu. Podle Seehofera existuje „celá hora témat“ a k jejich vyřešení je potřeba více času.
Vlivný představitel Zelených Christian Ströbele už na Twitteru naznačil, že pokud nedojde na shodu o takzvané jamajské koalici, mohla by přijít na řadu varianta menšinové vlády.
Těžká cesta ke kompromisům o klimatu a migraci
Největší spory stále panují v oblasti ochrany klimatu a migrace. Všechny strany chtějí sice splnit klimatické cíle, k nimž se spolková republika zavázala, liší se ale v pohledu na to, co je pro to potřeba udělat.
Debatuje se především o tom, o kolik je třeba snížit množství energie produkované uhelnými elektrárnami. Množství původně navrhované jednotlivými stranami se pohybovalo od tří až pěti do osmi až deseti gigawattů. Kancléřka Merkelová, na kterou při příchodu na jednání pokřikovali a pískali lidé, jako kompromis navrhla snížení o sedm gigawattů. Shoda ale stále není.
Ještě složitější je řešení sporů v oblasti migrace. Jde zejména o to, jestli za migranty, kteří v Německu nedostali status uprchlíka, ale pouze takzvanou doplňkovou ochranu, mají mít možnost přicházet jejich nejbližší rodinní příslušníci. Zatímco CSU je striktně proti, Zelení chtějí, aby to od března příštího roku bylo znovu možné. I v této otázce se objevují kompromisní návrhy, jasnou podporu ale zatím nezískal žádný.
Volby by zřejmě nic nevyřešily
Pokud se rozhovory nepodaří dotáhnout do konce, hrozí Německu předčasné volby, protože předseda sociálních demokratů (SPD) Martin Schulz zopakoval, že jeho strana najisto zůstane v opozici. O pokračování velké koalice SPD s CDU/CSU podle něj nemůže být řeč. Za případné konání předčasných voleb bude podle Schulze zodpovědná především kancléřka Merkelová.
Žádná z tradičních stran si nové volby nepřeje z obav před dalším posílením protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD).
Průzkum veřejného mínění pro televizi ARD navíc ukazuje, že by předčasné volby rozdaly prakticky stejné karty jako ty zářijové. CDU/CSU se pohybuje kolem 31 %, SPD má 21 %, AfD 12 %, FDP a Zelení shodně 11 % a Levice 10 procent. O vládní koalici by tak musely vyjednávat stejné strany jako nyní.
