Některé vysoké školy v Polsku ve svých rozpočtech nenašly peníze na provoz přes zimu. Důvodem jsou vysoké ceny energií a především elektřiny. Zvažují proto on-line výuku nebo dřívější zkoušky. Obavy o svůj provoz mají i některé kostely.
Některé polské školy nemají na vytápění. Peníze na energie chybí i kostelům
Cvičné jeviště v učebně Varšavské divadelní akademie je prázdné, nehraje se. Topení je vypnuté a ani světla na pódiu se jen tak nerozsvítí. „Vypínače jsou zamčené. Reflektory bude možné spustit až dva týdny před zkouškami,“ vysvětluje tajemnice Varšavské divadelní akademie Beata Szczucińská.
Zkoušky bývaly v únoru, tento semestr studenty čekají už v prosinci. Poté bude výuka jen on-line. Na dva zbylé měsíce škola uzavře budovy. Nejsou peníze na vytápění ani na elektřinu. „Abychom neupadli do dluhů, museli jsme toto opatření přijmout. Za elektřinu jsme k měsíci září už utratili stejně jako za celý loňský rok,“ počítá Szczucińská.
Podle vedení univerzity je dramatické omezení výuky nevyhnutelné. Nic na tom nemění ani rozhodnutí vlády o zastropování cen energií i pro veřejné instituce. Podle škol totiž opatření přišlo pozdě.
Na zimní měsíce se uzavře i slavná filmová akademie v Lodži a částečně i nejstarší polská univerzita v Krakově. „Pro průmyslové, malé a střední odběratele platí cena kolem 760 zlotých (asi čtyři tisíce korun) za jednu megawatthodinu. Ne všechny školy si to mohou dovolit, nejsou v dobré finanční kondici,“ tvrdí odborník na energetiku Karol Byzdra ze serveru Energetyka24.pl.
Problémy hlásí i církve. Římskokatolický kostel Svatého otce Pia ve Varšavě, který spravuje farář Andrzej Kuflikowski, má podlahové vytápění. Kněz doufá, že elektřinu na jeho provoz zaplatí z darů věřících. „V promrzlém kostele se nedá ani zpovídat, ani modlit, ani celebrovat mši svatou,“ stěžuje si Kuflikowski.