Nejen bílí Oscaři, příliš bílý je podle studie i Hollywood

Nahrávám video

Dva roky po sobě jsou mezi herci nominovanými na Oscara samí běloši. Jeden ze signálů, který letos vyburcoval bojkot udílení výročních filmových cen. Cílem je, aby byl výběr rozmanitější. Zatímco akademici už chystají změny, autoři studie z kalifornské univerzity upozorňují, že problémem trpí celý Hollywood.

Kalifornští profesoři podrobili důkladné kontrole přes čtyři sta hollywoodských filmů a seriálů. Podle nich ale nereprezentují diverzitu americké společnosti. V případě žen a různých sexuálních menšin mluví o „epidemii neviditelnosti“. „Rozhodně tu vidíte vzorec vyloučení. Nemáme problém s diverzitou, máme krizi začleňování,“ prohlásila profesorka Stacy L. Smithová.

Odborníci zkoumali zastoupení menšin a také celkový podíl mužů a žen před kamerou i za ní. Ze zkoumaného vzorku filmů a seriálů tvorby byli u 87 procent z nich na pozici režisérů běloši. V kategorii filmů měly ženy jen třetinu mluvících rolí. Ve víc než polovině snímků se neobjevil žádný Asiat a jen 12 procent režisérů bylo z málo zastoupených skupin.

Velký nepoměr je patrný mezi muži a ženami v režijní pozici. Ze 109 filmů uvedených velkými studii v roce 2014 bylo jen několik procent z nich režírováno ženami. Pokud se situace někde zlepšuje, není to v kinech, ale v televizích. Podle studie se právě televizní počiny stávají prostorem, kde se rozmanitost rozvíjí. „Až uvidíme víc rozmanitosti za kamerou, uvidíme taky pestřejší příběhy. To je podle naší zprávy už částečně vidět v televizi,“ zmínila Smithová.

Akademie, která stojí za Oscary, chystá změny

Vzorem chce jít filmovému průmyslu v Americe překvapivě oscarová akademie. Ta přitom vyvolala nevoli kvůli tomu, že dva roky po sobě byli mezi herci nominováni samí běloši. Na Twitteru lidé kritizovali akademii pod hashtagem „OscarsSoWhite“. Několik známých tváří už po lednových nominacích oznámilo, že bude galavečer bojkotovat – mezi nimi herecká dvojice Will Smith a Jada Pinket Smith nebo režiséři Spike Lee a Michael Moore.

Proč máme tuhle diskusi jen jednou za rok? Každý rok se kvůli tomu rozčílíme a pak po zbytek roku nikdo nic neřekne.
Whoopi Goldbergová
herečka
Herci nominovaní za hlavní roli na Oscara za rok 2015
Zdroj: ČTK/IPA/Lumeimages.com

Vedení akademie zareagovalo a slíbilo, že změna nastane. Do roku 2020 chce zdvojnásobit zastoupení menšin a žen a tím podpořit rozmanitost. Každý nový člen získá volební právo na deset let, které může obnovit tím, že bude aktivní ve filmové branži. Po třech takových obdobích, případně ziskem nominace nebo ceny, dosáhnou na celoživotní hlasovací právo.

„Stejné standardy uplatníme i retroaktivně u stávajících členů,“ uvedla akademie ve svém prohlášení. Kdo nedosáhne na aktivní status, získá emeritní, s nímž už ale nemůže ve výročních cenách hlasovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 18 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 34 mminutami

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých.
07:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 3 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...