Mubarak: 26 let mírotvůrce v čele Egypta

Káhira - Už přes čtvrt století stojí v čele nejlidnatější africké země Egypta čerstvě osmdesátiletý Muhammad Husní Mubarak. Prezidentem je od roku 1981, kdy byl při atentátu zabit jeho předchůdce Sadát. Zastánce „politiky otevřených dveří“, ekonomické libelarizece a arabsko-izraelského usmíření je jednou ze záruk klidu na Blízkém východě.

Mubarak je nejen v arabském světě výraznou politickou osobností, která dokázala Egypt vyvést z politické izolace. „Snaží se prosazovat politiku takzvaného pozitivního neutralismu. Díky jeho rozvážné politice je Egypt stabilní zemí a vlastně i zárukou stability v oblasti,“ říká Břetislav Vachala z Českého egyptologického ústavu. Novodobé dějiny Egypta 1952 - Převratem byl svržen král Faruk a byla vyhlášena Egyptská republika. Hlavou státu se stal vůdce revoluce, plukovník Gamál Abd an-Násir.

1956 - Zestátnění Suezského kanálu v roce 1956 vedlo k vojenskému zákroku Izraele, Velké Británie a Francie a k tzv. Suezské krizi.

1967 - Egypt se účastní šestidenní války s Izraelem.

1970 - Po smrti Nassira se stal prezidentem jeho viceprezident Anvar as-Sadát.

1973 - Oblast kolem Suezského kanálu se stala dějištěm nových bojů mezi Izraelem a Egyptem (Válka Jom Kippur).

1979 - Podpis mírové smlouvy s Izraelem.

1981 - Sadát je zavražděn a jeho nástupcem se stává Mubarak.

Mírotvůrce, co čelí pokusům o atentát

Mubarak byl prvním vůdcem arabského státu, který uzavřel mír s Izraelem. Jako jeden ze spojenců USA na Blízkém východě, byl zprostředkovatelem jednání mezi Palestinci, Syřany, Libanonci a Izraelem. Také proto se stal terčem mnoha pokusů o atentát.

Na druhou stranu se jako jeden z nejsilnějších Bushových spojenců v oblasti těší z ekonomické podpory Spojených států. „Od Bushovy administrativy dostává ročně dvě miliardy dolarů. Většina z této částky jde na vojenské výdaje,“ vysvětluje Vachala.

Tři vojáci v čele země

Mubarak pochází z prosté rodiny. Jako mladík se dal na vojenskou dráhu a vystudoval v bývalém Sovětském svazu. Jeho kariérní postup byl velmi rychlý. Stal se generálem, velitelem egyptského letectva a později viceprezidentem. Odtud byl jen krůček k pozici prezidenta.

Královský režim byl v Egyptě ukončen převratem v roce 1952. Od vyhlášení republiky se v čele země vystřídali jen tři prezidenti. Všichni pocházeli z vojenského prostředí. Mubarakovi předchůdci měli své křeslo „na doživotí“. Jeden zemřel přirozenou smrtí, druhý podlehl atentátu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...