Brusel - Ministři zahraničí zemí Evropské unie dnes schválili mandát pro rozhovory s Moskvou o dohodě o rozšíření spolupráce EU a Ruska v politické i obchodní oblasti. Rozhodnutí šéfů diplomacií formálně potvrzuje dohodu, kterou už před několika dny schválili velvyslanci členských zemí. Podle slovinského ministra zahraničí Dimitrije Rupela by jednání Ruska a unie mělo začít v červnu a trvat by mělo asi rok.
Vzhledem k tomu, že se bude diskutovat o energetice, obchodu a bezpečnostních otázkách, pozorovatelé předpokládají, že se rozhovory protáhnou. „Vyjednávání rozhodně nebudou snadná,“ připustila eurokomisařka pro zahraniční vztahy Benita Ferrová-Waldnerová.
Zahájení jednání o rozšíření obchodní a politické spolupráce s Ruskem se odkládalo několik měsíců. Vyjednávání nejdříve blokovalo Polsko, které tak protestovalo proti ruskému embargu na dovoz polského masa.
K protestům se později připojila i Litva, která požadovala větší záruky ohledně dodávek ropy z Ruska. Litevci také chtěli, aby Moskva přispěla k řešení konfliktů v Gruzii. Naráželi tak na situaci dvou gruzínských separatistických regionů - Abcházie a Jižní Osetie.
Koncem června se v Chanty Mansijsku na západní Sibiři uskuteční summit EU-Rusko, který by se smlouvou měl zabývat.
EU chce prohloubit spolupráci s východními sousedy
Ministři v Bruselu také projednali polsko-švédský plán na rozšíření spolupráce mezi unií a jejími východními partnery, konkrétně Ukrajinou, Gruzií, Arménií, Ázerbajdžánem a Moldávií, směřující až k jejich případnému vstupu do unie. Česká republika tuto iniciativu podpořila. V písemném návrhu sice s ohledem na odpor některých západních zemí výslovná zmínka o eventuálním rozšíření nepadla, polská diplomacie se však netají tím, že jejím dlouhodobým cílem je příprava zejména Ukrajiny na členství v EU. Iniciativa se netýká Ruska.
Návrh Švédska a Polska je reakcí na záměr Francie vytvořit tzv. středozemní klub, který by prohluboval spolupráci zemí oblasti Středozemního moře. „Stockholm a Varšava se domnívají, že v rámci vyváženosti by bylo žádoucí navázat podobnou spolupráci i s východními sousedy. Spolupráce by se měla týkat vízové politiky, obchodu, vzdělání či vědy a techniky,“ informovala redaktorka Barbora Šámalová.
Například Ukrajina už informovala, že nápadem není příliš nadšena, protože má zájem o plnohodnotné členství a podobná iniciativa by mohla její přibližování k unii zpomalit.
Ministři zahraničí a obrany v Bruselu jednají i o vojenských misích v Bosně a Čadu. Šéfové diplomacií členských států budou také hovořit o civilní misi v Kosovu, která by se měla ujmout pravomocí do 15. června. Mise se však potýká s problémy, nebyla například dosud schválena Radou bezpečnosti OSN. Její termín tak bude muset být posunut.
Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg na jednání šéfů diplomacií v Bruselu chybí kvůli dnešnímu setkání českých velvyslanců v Praze. Česko zastupuje vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra.
