Pokročili jsme v otázce českého územního dluhu, řekl Macinka po jednání se Sikorským

Nahrávám video

Praha a Varšava pokročily v otázce českého územního dluhu vůči Polsku, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým polským protějškem Radoslawem Sikorským ve Varšavě. Řešením má být podle něj projekt, který se bude týkat ochrany proti záplavám. Sikorski by byl rád, aby Česko přispělo k řešení sporů, které nyní panují uvnitř V4.

„Po dnešku se ta situace výrazně posunula,“ řekl Macinka k jednání ohledně českého územního dluhu vůči Polsku. „Nebude to nějaká územní ani finanční kompenzace, ale naopak bavíme se o tom, že bychom tento spor vyřešili společným projektem (...) v oblasti ochrany proti povodním,“ dodal.

Na základě smlouvy z roku 1958 se napřímila česko-polská hranice, čímž se zkrátila o osmdesát kilometrů. Když se územní zisky a ztráty obou států porovnaly, ukázalo se, že tehdejšímu Československu zůstalo navíc zhruba 368 hektarů. Praha a Varšava od roku 1992 vedly celou řadu jednání o vyřešení tohoto územního sporu.

Polsko označil Macinka za nejbližšího souseda Česka po Slovensku. Chtěl by „znovu nastartovat“ jednání české a polské vlády v řadě témat, od bezpečnosti přes energetiku po konkurenceschopnost. Vyslovil se také pro pokračování Česko-polského fóra pro posílení vzájemné spolupráce.

Vztahy v rámci V4

Sikorski vyslovil přání, aby Česko přispělo k řešení sporů, které nyní panují uvnitř V4, a to zejména mezi Polskem a Maďarskem. Kromě těchto tří zemí je členem V4 také Slovensko.

Varšava a Budapešť se v posledních letech dostávaly do opakovaných sporů ohledně přístupu k ruské agresi proti Ukrajině. Polsko rovněž s nevolí reagovalo na kroky maďarské vlády, která udělila bývalému polskému ministru spravedlnosti Zbigniewu Ziobrovi politický azyl.

Macinka uvedl, že Praha by chtěla k vyřešení tohoto „drobného problému“ aktivně přispět, aby se v rámci V4 „trošku obrousily hrany“. „V našem zájmu je vidět visegrádskou skupinu fungující,“ dodal český ministr.

Sikorski a Macinka se střetli v Mnichově

Oba ministři se setkali pouhé dva dny poté, co se střetli na Mnichovské bezpečnostní konferenci v debatě o demokratičnosti Evropské unie. Sikorski školil Macinku o fungování Evropské unie, popsal debatu web Politico. Macinka v ní zaútočil na údajnou nedemokratičnost EU, když tvrdil, že neexistuje žádné spojení mezi voliči a bruselskými institucemi. Sikorski namítl, že Evropský parlament je demokraticky volen a že eurokomisaře vybírají „demokraticky zvolené vlády“.

„Smrtelnou ránu“ v diskuzi pak Sikorski podle Politica zasadil Macinkovi, když mu připomněl, že stejně jako eurokomisaři nejsou ani čeští ministři voleni přímo. „Neříkám, že to není demokratický systém,“ odvětil v reakci Macinka. Celé situaci pobaveně přihlížela bývalá americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová, která se panelu také účastnila, dodal web.

Zatímco Macinka pak označil výstup za „klasickou diskuzi,“ která bývá občas „trošku šťavnatější,“ podle opozice šlo z jeho strany o ostudu a trapas.

Sikorski po pondělním jednání s Macinkou připustil, že před třiceti lety byl euroskeptický, ale že na základě svých zkušeností změnil na EU názor. Macinka zopakoval, že je rád za tuto „šťavnatější“ diskusi, a dodal, že si své „eurorealistické“ postoje ponechá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vítězství v arménských volbách obhájila Pašinjanova strana

Vládnoucí strana Občanská smlouva arménského premiéra Nikola Pašinjana zvítězila v parlamentních volbách, podle Ústřední volební komise získala 49,8 procenta hlasů, napsala agentura Reuters. Směřuje tak ke třetímu volebnímu období. Opoziční Silná Arménie, kterou vede rusko-arménský miliardář Samvel Karapetjan, skončila druhá s 23,2 procenta. V parlamentu zasedne ještě třetí subjekt, u čtvrtého volební komise možná překontroluje hlasy, plyne ze zpráv médií.
07:32Aktualizovánopřed 6 mminutami

Trump rázně vyzval Izrael a Írán k zastavení útoků

V Teheránu se dopoledne ozývaly nové výbuchy, sdělila místní média. Izrael v noci udeřil na vojenské cíle v Íránu. Zasáhl mimo jiné petrochemický komplex na jihozápadě země. Podle íránských médií byla část zařízení poškozena a probíhá evakuace. Izraelská armáda později informovala o dalších raketách vypálených směrem na izraelské území z Íránu a Jemenu. Zatím nejsou hlášeni žádní zranění. Ceny ropy kvůli eskalaci konfliktu prudce rostou.
03:38Aktualizovánopřed 30 mminutami

Zemětřesení na filipínském ostrově má nejméně třicet obětí

Nejméně 32 mrtvých si podle nové bilance vyžádalo silné zemětřesení, které v noci na pondělí SELČ postihlo filipínský ostrov Mindanao. Záchranné operace nadále pokračují a počet obětí může nadále stoupat. Otřesy o síle 7,8 stupně si zároveň vyžádaly více než stovku zraněných, informovala agentura Reuters s odvoláním na filipínské úřady.
05:41Aktualizovánopřed 39 mminutami

Druhé kolo prezidentských voleb v Peru směřuje k těsnému výsledku

Vítěz nedělních prezidentských voleb v Peru bude zřejmě znám až za několik dnů. Po sečtení devadesáti procent volebních okrsků zatím vede pravicová politička Keiko Fujimoriová s 50,5 procenta hlasů před levicovým poslancem Robertem Sánchezem, který má nyní 49,5 procenta. Nicméně jako poslední se obvykle sčítají hlasy z venkovských oblastí, které jsou baštou Sáncheze, napsal v pondělí španělský deník El País.
00:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusové útočili na zastávku s lidmi v Oděse, v Záporožské oblasti zabíjeli

Rusové v pondělí opět útočili na ukrajinské oblasti a civilisty. V noci v Záporožské oblasti zabili pět lidí a dalších čtrnáct zranili, sdělil náčelník správy tohoto regionu Ivan Fedorov. Šéf městské vojenské správy Serhij Lysak informoval, že cílem ruského útoku v Oděse ráno byla autobusová zastávka, na které čekali lidé. Tři jsou zranění. Na Rusy okupovaném Krymu nejezdí některé vlaky poté, co v noci dle okupačních úřadů ukrajinské drony zaútočily na expres Moskva–Simferopol.
08:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Letouny NATO v Lotyšsku sestřelily dron letící z Ruska

Do vzdušného prostoru Lotyšska v pondělí dopoledne pronikl dron z Ruska, následně jej sestřelil francouzský stíhací letoun pobaltské mise NATO. Jde o další z řady bezpilotních letounů, které v posledních dnech a týdnech vzbudily obavy v pobaltských státech či Finsku, jež v některých případech přisuzují vinu za jejich přelety Ukrajině, která se už pátým rokem brání ruské agresi.
10:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Americká demokracie oslaví 250 let. Ale chřadne

Ve Spojených státech vrcholí přípravy na 250. výročí přijetí Deklarace nezávislosti. Na pozadí jubilea dochází k hlubším posunům tamního politického systému. Například letošní zpráva švédského institutu V-Dem uvedla, že úroveň demokracie v USA v minulém roce zažila nejprudší propad v moderních dějinách země. Největší problém je podle autorů reportu systematické oslabování demokratických pojistek. Proto docházejí k závěru: Spojené státy již nespadají mezi liberální demokracie.
před 6 hhodinami

Poláci nakupují zbraně, průkaz má téměř pět milionů lidí

Poláci více nakupují zbraně. Jen loni si o zbrojní průkaz požádalo přes padesát tisíc lidí. Za posledních pět let je nárůst o více než sto procent. Důvodem jsou obavy o vlastní bezpečnost i větší zájem o sportovní střelbu.
před 6 hhodinami
Načítání...