Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se v první části mimořádného summitu neshodli na podrobnostech embarga na dovoz ruské ropy. Sdělil to diplomatický zdroj, podle kterého ale summit patrně podpoří obecný závazek k ukončení dovozu ruské ropy tankery. Detaily se však budou dojednávat až v následujících dnech. Před půlnocí na jednání navázala pracovní večeře, jejímž tématem byla vedle protiruských sankcí a podpory Ukrajiny také energetika.
Unijní země se na novém souboru sankcí zahrnujícím embargo na dovoz ropy nedokázaly shodnout už téměř měsíc od chvíle, co jej navrhla Evropská komise.
Ani snaha dojednat v posledních hodinách před summitem podrobnosti zřejmě nebyla nakonec úspěšná, což potvrdil i český premiér: „Řada států má různé požadavky a potřeby, které by měly být zohledněny v závěrečném dokumentu, a proto jsou jednání tak složitá.“ Nechtěl ale podrobnosti posledních jednání komentovat.
Fiala zkritizoval, že členské státy tentokrát jednaly příliš otevřeně a připomněl, že u předchozích sankčních balíčků se nejprve evropští politici dohodli a teprve poté zveřejnili výsledek.
V případě šestého balíčku také nebyla podle Fialy zohledněna vysoká závislost některých zemí na dodávkách ropy z Ruska. Česko podle něj potřebuje v některých případech lhůtu na přípravu. „Tady se mluví o životně důležitých jistotách pro obyvatelstvo. Nemůžeme dovolit, aby chyběly některé z ropných produktů,“ zdůraznil.
Maďarsko má stále námitky
Maďarský premiér Viktor Orbán před jednáním prohlásil, že návrh jde dobrým směrem, ale nezajišťuje jeho zemi dodávky ropy v případě výpadku či poškození ropovodu. Česko či Slovensko zase požadují výjimky ze zákazu exportu produktů z ropy dopravené potrubím. V českém případě je důvodem fakt, že litvínovská rafinerie nedokáže vyrobit celý objem nafty spotřebované v zemi a Česko částečně spoléhá na dovoz ze slovenského Slovnaftu.
Prozatímní diskuse konkrétní řešení nepřinesla a podrobnosti by v příštích dnech měli doladit velvyslanci unijních států. Česko podle diplomatického zdroje dostalo předběžný příslib, že bude moci po určitou dobu kupovat omezené množství nafty. Té mu podle dostupných údajů chybí dva miliony tun ročně. Hlavní překážka na cestě k dohodě proto patrně bude opět na straně Maďarska.
Summit se má podle návrhu závěrů shodnout na zákazu dovozy tankery. Lídři se také chystají vyzvat Radu EU zastupující členské země, aby bezodkladně dojednala finální podobu embarga zajišťující „férovou konkurenci a rovné podmínky na jednotném trhu EU“. Podle informací bruselského webu Politico si Maďarsko do textu prosadilo zmínku o „nouzových opatřeních, které v případě náhlých přerušení dodávek zabezpečí jejich pokračování“.
„Doufám, že se podaří najít dohodu, protože se tady hraje o kredibilitu Evropské unie,“ řekla v pořadu 90' europoslankyně Dita Charanzová (ANO). Evropa však podle ní není jednotná. „Jsou tu různé politické zájmy a doufám, že tento summit prolomí pozici Maďarska a najde společné řešení, protože tady se opravdu hraje o hodně,“ zdůraznila.
Podle europoslance Jiřího Pospíšila (TOP 09) je prvotní maďarský zájem mít ropu legitimní, je to i zájem České republiky. „Ale zatímco země jako Česká republika a Slovensko se byly od počátku ochotné domluvit, tak Maďarsko v zásadě stále všechny varianty blokuje,“ řekl Pospíšil.
Podle něj se může jen spekulovat, jaké k tomu má důvody. Buď podle něj požaduje peníze, které jsou z Fondu obnovy pro Maďarsko zablokované, nebo chce, aby byla zastavena řízení proti němu pro porušování principů právního státu. „Nejhorší, čeho se obávám, je, že lídr Orbán drží basu s Putinem a je trojským koněm Putinova režimu v EU a zkrátka na žádnou variantu nepřistoupí, což by pro Evropu byla obrovská prohra, ukázka nejednoty a vítězství Vladimira Putina v té politické rovině,“ dodal.
Ostatní se chtějí dohodnout
Německý kancléř Olaf Scholz při příchodu na jednání řekl, že se EU „dříve či později“ shodne na podmínkách embarga, a apeloval na jednotu unijních zemí ve vztahu k Rusku. Předsedkyně unijní exekutivy von der Leyenová nečeká uzavření konečné dohody během dvoudenního jednání, ale až v následujících dnech.
Politici dalších zemí v čele s Polskem a pobaltskými státy dávali před summitem najevo, že se chtějí na embargu dohodnout co nejrychleji. Lotyšský premiér Krišjánis Kariňš podotkl, že Unie příliš zabředla do detailů a zapomněla, co je hlavní příčinou přijímání sankcí: „Teď neděláme normální politiku, kdy každá země hájí své zájmy. Jsme v situaci, kdy je napadena evropská země.“
Zelenskyj vyzval k jednotě a k rychlému přijetí sankcí
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který o víkendu kritizoval zdlouhavé dojednávání nového sankčního balíčku Unie, se virtuálně připojil k jednání prezidentů a premiérů, které se odehrává za zavřenými dveřmi a bez elektronických zařízení.
„Evropa musí ukázat, že je silná. Protože jenom sílu Rusko vnímá jako argument. Nadešel ten čas, kdy nebudete rozdělení, nebudete roztříštěni, ale jednotní. Větší jednota je opravdu základem moci,“ řekl Zelenskyj a evropské lídry vyzval, aby zapomněli na hádky a ukončili vnitřní spory a šarvátky, které podle něj jen Rusko podbízí k vyvíjení většího tlaku na Evropu. „Šestý sankční balík musíte schválit,“ dodal prezident.
Lídři evropské sedmadvacítky mají podle ukrajinského státníka dát zelenou embargu na dovoz ruské ropy, které je ale právě tím nejvýbušnějším tématem dvoudenního jednání v Bruselu.
Zelenskyj zdůraznil, že Rusko od 8. dubna, kdy EU schválila zatím poslední, pátý sankční balík, zesílilo svou agresi vůči Ukrajině. Podle Unianu lídrům připomněl počty zabitých dětí nebo vypálených ruských raket a doplnil, že z obětí a škod na Ukrajině viní jenom Moskvu. Zopakoval také předchozí pozici Kyjeva, že je potřeba zavést embargo na dovoz ruské ropy.
„Aby Rusko pocítilo cenu za to, co činí Ukrajině i celé Evropě, aby Evropa byla nezávislá alespoň na ropné části ruských energetických zbraní,“ dodal Zelenskyj.
Unijní prezidenti a premiéři by podle navrhovaných závěrů summitu měli Kyjevu zároveň přislíbit peníze na okamžité veřejné výdaje a vyslovit se i pro dlouhodobé mezinárodní financování poválečné obnovy. Pověří také Evropskou komisi, aby v rámci současného víceletého rozpočtu Unie našla další peníze na pomoc zemím přijímajícím ukrajinské uprchlíky.
Jednomyslného příslibu rychlé kandidatury do EU se Ukrajina nedočká. Bude tématem červnového summitu.
