Svědci vyvracejí tvrzení federálních úřadů o zabití v Minneapolisu

Nahrávám video

Oficiální popis okolností střelby, při které federální agenti v sobotu zastřelili ve městě Minneapolis muže, zpochybňují i některá svědectví zaznamenaná u soudu. Píší o tom stanice CBS News a list The New York Times. Svědci neviděli, že by zastřelený muž na federální agenty útočil, nebo že by jim vyhrožoval zbraní, což naopak tvrdili krátce po události představitelé federálních úřadů.

Záběry z doby střelby ukazují, že zastřelený muž, zdravotník Alex Pretti agentům nevyhrožoval zbraní. Jejich zásah zpočátku filmoval, následně bránil ženu před jedním z agentů. Několik agentů poté Prettiho povalilo na zem a obestoupilo. Pak zaznělo několik výstřelů.

To potvrzují i dvě výpovědi svědků, které byly podány u soudu krátce po střelbě. „Viděla jsem ho, jak křičí na agenty ICE (úřady tvrdí, že na místě zasahovala jiná jednotka, agenti ICE ale nemají standardní uniformy a nelze je snadno identifikovat, pozn. red.), ale neviděla jsem, že by útočil na agenty či se oháněl nějakou zbraní,“ popsala dětská lékařka.

Dodala, že poté, co byl Pretti na zemi, byli kolem něj nejméně čtyři agenti. „Viděla jsem agenty střílet na muže šestkrát či sedmkrát,“ uvedla lékařka. Ta Prettimu poskytla i první pomoc a na jeho zádech viděla tři vstřely. Po otočení muže viděla jeden další vstřel na prsou a možná jedno další střelné zranění na krku.

Podobně popsal celou událost i další svědek. „Neviděl jsem ho se zbraní. Povalili ho na zem. Čtyři nebo pět agentů ho drželo na zemi a začali na něj prostě střílet. Vystřelili na něj mnohokrát,“ stojí ve výpovědi. Podle svědka je popis události ze strany ministerstva pro vnitřní bezpečnost mylný. „Muž se nepřiblížil k agentům se zbraní,“ stojí ve výpovědi.

Obě výpovědi byly podle médií učiněny před soudem – to znamená, že za křivá tvrzení by svědkům hrozilo stíhání a postih.

Policisté se nedostali na místo činu

Náčelník minneapoliské policie Brian O'Hara také řekl BBC, že federální agenti zablokovali státním policistům přístup na místo střelby, přestože ti měli povolení k prohlídce.

Střelby se dopustili agenti pohraniční stráže v sobotu ráno místního času v Minneapolisu. Vládní představitelé původně tvrdili, že Pretti, chtěl na agenty zaútočit a spáchat mezi nimi masakr. Ministerstvo pro vnitřní bezpečnost tvrdilo, že jeden z agentů střílel v sebeobraně, protože měl obavu o život svůj i kolegů.

Příslušník ICE o zbrani před soudem nehovořil

Operační náčelník pohraniční stráže Gregory Bovino na tiskové konferenci podle deníku The New York Times nechtěl odpovědět na otázku, zda Pretti držel před střelbou agentů zbraň. Podle něj o této věci kolují spekulace, a vyzval k tomu, aby se počkalo na výsledky vyšetřování, které objasní dynamiku střelby.

Bovino a federální představitelé přitom již v sobotu krátce po střelbě prohlásili, že agenti jednali v sebeobraně. Bovino také uvedl, že agenti zapojení do zásahu nebyli postavení mimo službu, ale jen převeleni do jiného města. O Prettim tvrdil, že se snažil narušit policejní akci. „Tyto akce a tato rozhodnutí mohou mít samozřejmě tragické důsledky,“ prohlásil.

V neděli se pak uskutečnila v centru Minneapolisu demonstrace proti působení imigračních federálních agentů ve městě. Zhruba tisícovka lidí shromážděných před budovou radnice skandovala heslo „ICE out“ – pryč s ICE, což je zkratka Úřadu pro imigraci a cla, jehož agent v Minneapolisu zastřelil na začátku ledna ženu. Shromáždění se uskutečnila i v dalších amerických městech, například v Chicagu.

Zastřelení dvou lidí federálními agenty je podle prezidenta USA Donalda Trumpa důsledkem demokraty vyvolaného chaosu. Napsal to na svou sociální síť Truth Social. Federální agenty do Minneapolisu vyslala Trumpova administrativa.

List The Wall Street Journal (WSJ) mezitím zveřejnil rozhovor s Trumpem, ve kterém prezident řekl, že jeho vláda přezkoumává vše týkající se střelby v tomto městě. Zároveň Trump naznačil ochotu imigrační agenty z oblasti Minneapolisu stáhnout. „V určitém okamžiku odejdeme. Odvádíme, odvádí fenomenální práci,“ míní prezident. Časový rámec odchodů federálních agentů nespecifikoval.

Kritika exprezidentů

Jako „děsivé“ odsoudil události v Minneapolis bývalý demokratický prezident USA Bill Clinton. V prohlášení, které zveřejnil na síti X, varoval Američany před ztrátou svobod a obvinil odpovědné osoby ze lhaní.

Clinton uvedl, že si nikdy nemyslel, že by se hrozivé scény, které se odehrávají v Minneapolisu a dalších městech, mohly stát v USA. „Federální agenti chytají lidi včetně dětí v jejich domovech, práci a na ulicích,“ uvedl Clinton. V prohlášení poukazuje na zatýkání a bití těch, kteří v souladu s ústavou proti takovému postupu federálních úřadů protestují. Výslovně zmínil i zastřelení dvojice Američanů. Tyto události označil za nepřijatelné.

Události v neděli kritizoval také bývalý demokratický prezident Barack Obama, podle kterého federální agenti jednají s pocitem beztrestnosti a používají postupy s cílem zastrašit občany. Podobně jako Clinton varoval před ohrožením hodnot.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při protestu proti americké karanténě na ebolu zemřeli v Keni dva lidé

Při pondělním protestu v centrální Keni zemřeli dva lidé, kteří demonstrovali proti záměru Spojených států zřídit na tamní vojenské základně karanténní zařízení pro pacienty s ebolou. S odvoláním na organizátora demonstrace Patricka Wahomeho a bezpečnostní zdroj o tom informovala agentura Reuters. Okolnosti úmrtí zatím nejsou jasné.
před 10 mminutami

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

Nejméně třináct mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 18 mminutami

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech.
03:05Aktualizovánopřed 38 mminutami

České úřady představily informace pro návštěvníky fotbalového mistrovství světa

Ministerstvo zahraničí představilo ve spolupráci s Fotbalovou asociací ČR a ministrem pro sport praktické informace pro české občany, kteří se chystají na fotbalové mistrovství světa do USA, Kanady a Mexika. Turnaj se koná od 11. června do 19. července. Ministerstvo zahraničí posílilo velvyslanectví ve Washingtonu i generální konzulát v Los Angeles.
03:05Aktualizovánopřed 50 mminutami

USA uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, tvrdí FT

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, napsal v úterý list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.
před 2 hhodinami

Výhrůžky i útoky v íránské opozici. Pahlavího stoupenci se radikalizují

Blízkovýchodní válka zintenzivnila úsilí některých příznivců syna sesazeného íránského šáha o umlčení zástupců jiných opozičních skupin a kritiků války v exilu. Íránci v západních zemích čelí výhrůžkám i fyzickým útokům. Radikální monarchisté dokonce na pochodech používají symboly obávané tajné policie Savak. Sjednotit rozpolcenou opozici se mezitím snaží vznikající občanská organizace Kongres za íránskou svobodu.
před 5 hhodinami

Frederiksenová zůstane dánskou premiérkou, dohodla se na menšinové vládě

Dánská sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová se dohodla na vzniku menšinové středolevé vlády, čímž si po třetí funkční období v řadě udrží křeslo ministerské předsedkyně. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že tak končí období nejistoty po březnových volbách uprostřed krize ve vztazích s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli Grónsku, autonomní součásti Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trumpova administrativa zastavila plán na fond na ochranu jeho spojenců

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila plán na vytvoření fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 37,6 miliardy korun) pro prezidentovy spojence. Ti se domnívají, že byli „neoprávněně vyšetřováni“, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Trumpův návrh na vytvoření fondu, z něhož by mohli například získat peníze jeho příznivci odsouzení za útok na Kapitol 6. ledna 2021, vyvolal v Kongresu odpor napříč politickým spektrem.
před 12 hhodinami
Načítání...