Pobaltské státy nejenže nejsou stejné, jak by se mohlo zdát, ale jsou až podivuhodně rozdílné. Společnou mají jen geografickou blízkost, moderní historii v náruči ruského medvěda a s tím související množství rusky mluvících obyvatel. Každý však má jiné zvyky a tradice, jinou měnu, víru, preferují různá jídla a dokonce mluví každý úplně jinou řečí. V tomto článku se podíváme podrobněji na Lotyšsko, které leží uprostřed pobaltského tria a je také prostřední, co se týče rozlohy, počtu obyvatel i ekonomiky – i po krizi je na tom lépe než Litva, Estonsko je však daleko vepředu.
Pro cestování Pobaltím se nejlépe hodí auto nebo autobus, což platí i o cestě do Lotyšska. Mezi metropolemi není od 80. let přímé vlakové spojení, zatímco silnice zde vedou prakticky přímočaře – díky rovinaté krajině není potřeba se trmácet do kopců či je dokonce objíždět. Škoda jen, že když má člověk před sebou širokou pětikilometrovou rovinku, tak to nemůže s rychlostí moc přehánět – udrncal by se asi k smrti. Alespoň se za používání místních highways neplatí. Další možností, jak si udělat výlet například do hlavního města Rigy, je mimo letadla plavba trajektem. Velkými loděmi se můžete dostat po Baltu například ze Švédska či severních přístavů Polska, Německa či Dánska. Například cesta do Stockholmu přes noc se může stát skvělým zážitkem severské dovolené.
Secesní Riga
Riga je největší ze tří pobaltských metropolí a je to patrné už na první pohled. V současnosti v ní žije více než 700 tisíc obyvatel, tedy o 200 tisíc více než ve Vilniusu a o 300 tisíc více než Tallinnu. Bývala už i větší, ale po vyhlášení samostatnosti Lotyšska na Sovětském svazu v roce 1991 z ní postupně odešlo asi 200 tisíc Rusů. I tak jich tu ale zůstává velké množství – odhadem plná polovina Rižanů mluví rusky. Na rozdíl od Estonců však ruská menšina (tedy spíše polovina) Lotyšům nevadí a berou ji jako danou věc.
Středem města protéká řeka Daugava, široká asi jako dvě Vltavy, která deset kilometrů za městem ústí do Rižského zálivu Baltského moře. Riga je evropské velkoměsto s nádhernými památkami zapsanými v seznamu UNESCO, velkým historickým centrem v secesním nádechu dlouhého 19. století a zároveň obchodním a komunikačním uzlem Pobaltí.
Kromě prohlídky památek lze více než doporučit návštěvu místních trhů, které jsou asi největší v celém Pobaltí. Nejzajímavější jsou ty rybí, kde jsou všechny možné druhy mořských potvor, uzené i právě ulovené, metroví lososi a kilogramy kaviáru. Člověk by to rád hned vše vyzkoušel a ochutnal. Dokonce k tomu vybízí i cenovky, které jen zřídka překročí dvoucifernou hranici. Bohužel je to ale mýlka, protože jeden lat je v přepočtu asi 33 korun, což z něj činí jednu z nejsilnějších měn světa. Takže v Lotyšsku zas tak levno není.
Většina návštěvníků Rigy zamíří hned na začátku do rozsáhlého historického centra. Pyšní se množstvím secesních staveb a také několika vysokými kostely, přičemž největší z nich je Rižský dóm. Pochází ze začátku 13. století a tyčí se nad ním 90metrová mohutná věž. Nahoru se sice člověk nedostane, ale za prohlídku a poslech stojí monumentální varhany. Pohled na město z výšky se však naskytne z věže kostela sv. Petra. Turistickou atrakcí jsou také Malý a Velký cechovní dům, Kočičí dům nebo Prašná věž - a nevynechejte ani plastiku brémských muzikantů.
Restaurací je v centru Rigy samozřejmě velké množství, ale pokud budete chtít po prohlídce památek ochutnat tradiční jídla, doporučuji Lido Vermanitis na ulici Elizabetes iela 65. Vyhlášený podnik je samoobslužný, a tím pádem si každý může všechna jídla vybírat očima a klidně si dát více malých porcí.
Kam z Rigy?
Ačkoli omývá pobřeží Lotyšska studený Balt, v červenci a srpnu ožívají pláže čilým ruchem. Našinci by se mohla zdát teplota vody nízká, ale místní si koupání užívají stejně jako množství Rusů, kteří přijíždějí do letovisek v okolí Rigy již více než století. Nejoblíbenějším z nich je Jürmala, kde bohatí Rusové kupují pozemky a letní domy, až to trochu připomíná Karlovy Vary. Díky zátoce relativně teplé moře, písečné pláže, letní domy a vysoké pinie, které rostou po celém městě, vytvářejí příjemnou lázeňskou a relaxační atmosféru.
Pokud zrovna netoužíte po koupání, vyrazte do národního parku v údolí řeky Gauja, přibližně mezi městy Sigulda a Valmiera. Řeka zde nádherně meandruje a vytváří krásné scenérie. Ve středu parku leží město Cēsis s hradem řádu německých rytířů, který nabízí prohlídku s lucerničkami a mezi hradbami ukrývá velkou sochu Vladimíra Iljiče. Z jiného soudku pak může být návštěva města Liepaja, které leží na pobřeží jižní části země. Zajímavostí města postaveného v sovětském stylu je bývalá věznice Karosta, kde můžete zažít na vlastní kůži drsné podmínky vězňů za sovětských časů, a dokonce v cele i přespat. Zn.: Jen pro silnější nátury :-)
