Chicago – Tým vědců z Institutu Maxe Plancka v Lipsku představili na konferenci výsledky svého výzkumu genomu neandrtálského člověka. Že jeho genetický kód rozluštili, oznámili výzkumníci vedení Svantem Paabem minulý týden. Mimo jiné jasně potvrdili, že člověk neandrtálský sice byl nejbližším příbuzným člověka dnešního typu, ne ale jeho přímým předkem.
Základem německého výzkumu je úlomek kosti neandrtálce o váze pouhého půl gramu starý 38 tisíc let, který byl nalezen v Chorvatsku. Výzkum ukázal, že neandrtálci a moderní lidé mají z 99,5 procent stejné geny. Něco ve vývoji ale způsobilo, že neandrtálci před třiceti tisíci lety vyhynuli, zatímco člověk se prudce vyvíjel dál. Srovnání genomů by mělo říct, co to bylo a co tedy člověka tolik odlišuje od ostatních druhů.
„Teď budeme schopni říct, které části lidského genomu jsou naprosto jedinečné. Ty změny oproti neandrtálcům nebo šimpanzům budou zajímavé - bude to cosi, co má něco do činění s vývojem kultury, technologií, s tím, že člověk kolonizoval celou planetu,“ uvedl vědec Svante Paabo.
Vědci věří, že zjištění, co umožnilo dnešnímu člověku přežít, pomůže v boji proti nemocím, které s tím mohou souviset. Mezi ně patří choroby autistického spektra nebo schizofrenie. To je ale ještě vzdálená budoucnost. Teď zatím lipský tým dokončuje popis souboru genů neandrtálského člověka.
Zatím zjistili, že ačkoliv neandrtálci a předchůdci dnešních lidí žili tisíce let vedle sebe, nekřížili se. Až budou znát všechny geny neandrtálců, porovnají je s genomem člověka a šimpanze - právě z tohoto srovnání by mělo nejlíp vyplynout, které geny dělají dnešního člověka člověkem rozumným.
