Spojené státy oznámily Turecku, že kurdské milice se stáhly z oblasti na severu Sýrie, kde chce Ankara zřídit takzvanou bezpečnou zónu. Informovalo o tom turecké ministerstvo obrany, podle kterého není potřeba žádná další operace v této oblasti. Moskva ovšem naznačila, že Spojené státy povzbuzují Kurdy, aby od hranice neodcházeli. Ve středu Rusové zahájili hlídky ve městě Manbidž a později dorazili také do Kobani.
Kurdové podle USA vyklidili sever Sýrie, Rusko v oblasti zahájilo hlídky
3 minuty
Události: Rusko po dohodě s Tureckem začalo hlídkovat v Sýrii
V úterý večer na severovýchodě Sýrie skončilo pětidenní příměří, které minulý týden s Ankarou vyjednaly Spojené státy. Bojovníci kurdských milic ale dostali na to, aby ze zóny u hranic s Tureckem odešli, dalších 150 hodin. O prodloužení příměří informoval v úterý turecký prezident Recep Tayyip Erdogan po schůzce se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Ultimátum je počítáno od středy.
Podle oznámení USA už se kurdské milice z této zóny stáhly. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ale naznačil, že Američané povzbuzují Kurdy, aby od hranice neodcházeli, a vyzývají je, aby se postavili turecké armádě. Peskov dále obvinil Spojené státy, že zrazují své mnohaleté spojence, a Kurdům vzkázal, že budou-li proti Turecku bojovat, turecká mašinerie je rozdrtí.
Rusové už hlídkují v Sýrii
Oddíly ruské vojenské policie ve středu překročily Eufrat a začaly hlídkovat v Manbidži. Dorazily také do Kobani, města, o které v letech 2014 a 2015 svedli Kurdové tvrdou bitvu s radikály takzvaného Islámského státu.
Podle ministerstva obrany pomohou zajistit stažení kurdských jednotek YPG a jejich zbraní do vzdálenosti 30 kilometrů od turecké hranice. Že ruští a syrští vojáci plánují společně vstoupit do oblasti turecké operace, kde mají jednotky obou zemí společně monitorovat situaci, oznámila Moskva už v úterý.
Je to velmi symbolický moment, který dokazuje, jakým převratným způsobem se v minulých dnech změnil poměr sil v této oblasti. (…) Jsou to dva týdny, co byli v Kobani ještě američtí vojáci, teď jsou tam vojáci ruští.
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu ve středu řekl: „Rusko je odhodláno (dohodu plnit), ale co se (syrského) režimu týče, tam plnou důvěru nemáme. Nemohl by začít spolupracovat s YPG? Je to možné,“ řekl ministr.
3 minuty
Zpravodaj ČT Václav Černohorský: Vstup ruské vojenské policie do Kobani je symbolický moment
Stoltenberg vítá pozitivní vývoj
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvítal zlepšení situace v Sýrii. Podle něj zvyšuje možnost politického řešení. Líbí se mu také německý návrh na zajištění mezinárodního dozoru v bezpečnostní zóně, o čemž hovořil s německou ministryní obrany Annegret Krampovou-Karrenbauerovou. Ministři zemí NATO budou jednat o tom, zda se zapojí i alianční síly.
Některé státy i nadále turecký postup kritizují. Řadí se k nim i Česká republika, sněmovna považuje ofenzivu za porušení mezinárodního práva, jímž vzhledem k nesouhlasu syrského režimu s přítomností tureckých vojáků na svém území před úterní rusko-tureckou dohodou byla. K tomuto stanovisku se ve středu připojil také prezident Miloš Zeman.
Evropský parlament chce prosadit škrty financí pro Turecko a zmrazit Ankaře 100 milionů eur (téměř 2,6 miliardy korun). Jedním z důvodů je ohrožování regionální stability ze strany Turecka.
Ankara ofenzivu proti milicím syrských Kurdů zahájila 9. října. Stalo se to poté, co Washington oznámil, že jeho jednotky se z regionu stáhnou. Milice syrských Kurdů se roky bily po boku Američanů proti teroristům z Islámského státu, ale Turecko i tyto kurdské bojovníky označuje za teroristy.
Ankara tvrdí, že chce zřídit bezpečnou zónu na syrském území u turecké hranice v hloubce asi 30 kilometrů a délce 120 kilometrů.
Rozložení sil v Sýrii – říjen 2019
Američané ujišťují, že v sousedním Iráku budou jen dočasně
Američané se mezitím dál stahují do sousedního Iráku, který ale nedal povolení k jejich rozmístění. Americký ministr obrany Mark Esper přiletěl do Iráku, aby jednal s tamním ministrem obrany Nadžáhem Šammarím.
Esper, který v minulých dnech navštívil Afghánistán a Saúdskou Arábii, původně novinářům řekl, že vojáci se stahují do západního Iráku, odkud budou bojovat proti teroristům z organizace Islámský stát a pomáhat bránit Irák. V úterý pak prohlásil, že v Iráku nezůstanou trvale a nakonec budou přesunuti do USA.
Šammarí ve středu řekl, že Esper přicestoval na pozvání iráckých představitelů. Obě strany se prý shodly, že Američané stahovaní ze Sýrie Irákem jen projíždějí a zamíří buď do Kuvajtu, do Kataru, nebo do USA, a to v časovém období, které nebude delší než čtyři týdny. Podle Šammarího už do Iráku dorazila letadla, která americký kontingent přepraví jinam.
Spojené státy vedly v roce 2003 invazi do Iráku, v níž se v této zemi vystřídalo přes 400 tisíc amerických vojáků. Dodnes tam je na základě americko-irácké dohody americký kontingent čítající pět tisíc vojáků. V Sýrii působilo tisíc Američanů.
