Syrská přechodná vláda by měla být ustavena do 1. srpna. Prohlásil to ministr zahraničí USA John Kerry po jednání špiček světové diplomacie ve Vídni. Cílem schůzek bylo obnovit příměří v zemi a umožnit dovezení humanitární pomoci do obléhaných oblastí. Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier to před zahájením rozhovorů označil za podmínku, jak přimět opoziční skupiny, aby se vrátily k jednáním v Ženevě.
Po skončení rozhovorů Steinmeier řekl, že pevný termín příštího kola stanoven zatím nebyl. Syrská opozice z minulého kola odešla kvůli tomu, že v Sýrii byly obnoveny boje, i když koncem února bylo vyjednáno příměří. Organizátor ženevských mírových rozhovorů zvláštní zmocněnec pro Sýrii Staffan de Mistura ve Vídni potvrdil, že termín příštího kola není stanoven, ale řekl také, že „nelze čekat příliš dlouho“.
Zástupci syrských povstalců žádají ukončení bombardování civilistů a zajištění pomoci obklíčeným městům, kde lidé umírají hlady. Syrská vláda nedávno povolila vjezd konvojů OSN s humanitární pomocí do obléhané Daráji, kvůli přísným požadavkům Damašku se ale kamiony nedostaly přes poslední kontrolu.
Rebelové také žádají odchod prezidenta Bašára Asada, který by podle nich neměl být součástí přechodné vlády, na jejímž vytvoření se mocnosti dohodly. To ale odmítá Damašek i Rusko. Kdy se povstalci vrátí k jednacímu stolu v Ženevě, tak zůstává nejasné.
Steinmeier prohlásil, že USA a Rusko budou zjišťovat, kdo přesně klid zbraní porušuje. „USA a Rusko řekly, že chtějí pokročit na technické úrovni, aby bylo možné zjistit, kdo je za porušování příměří odpovědný,“ řekl německý ministr.
Šéf americké diplomacie John Kerry už dříve sdělil, že výchozím bodem vídeňského setkání bude dohoda, kterou se USA s Ruskem zavázaly k pokusu o obnovu širokého příměří v Sýrii. Jednat se bude o délce klidu zbraní, jeho prosazování nebo o politickém řešení tamní krize.
Těžkou ránu uštědřily příměří hlavně intenzivní boje o největší syrské město Aleppo, kde během dubna zemřely stovky lidí. Část města ovládá Asadův režim, část rebelové. V oblasti kolem města působí i různé radikální skupiny včetně fronty An-Nusra, která je z únorové dohody o klidu zbraní vyjmuta.
Syrská armáda tak tvrdí, že útočí na pozice radikálů – podle povstalců a Západu však bomby dopadají i na pozice takzvaných umírněných rebelů. Město opustily desetitisíce lidí. Řada z nich čeká u hranic s Tureckem v provizorních táborech. „Pokud na jednání dojde k nějakému úspěchu, tak k tomu, že se přestane bojovat v oblasti Aleppa. Fakt, že se islamistická fronta An-Nusra de facto smísila s některými umírněnými skupinami, přispěl k tomu, že se tam příměří zhroutilo,“ zmiňuje analytik Břetislav Tureček.
- Syrská organizace ochránců lidských práv (SOHR) oznámila, že si u Aleppa povstalci se syrskou armádou vyměnili vězně a mrtvé bojovníky. Povstalci propustili 25 vězněných a předali těla 70 mrtvých. Armáda vydala 12 zajatců a 11 těl. Výměnu zprostředkoval syrský Červený půlměsíc. Podle syrských zdrojů jde o jednu z největších výměn tohoto druhu z poslední doby.
Třecí plochy syrských bojů
Aleppo, Homs, Dajr az-Zaur – aktuální epicentra konfliktu. Místa v troskách, kde umírají lidé téměř každý den. Nejvážnější je situace právě v okolí Aleppa na severozápadě země. V jistém smyslu se zde střetávají hned tři strany konfliktu: Východní část Aleppa ovládají povstalci, zatímco západní část má pod kontrolou Asadův režim.
V oblasti severně od Aleppa ale působí řada povstaleckých skupin včetně syrské odnože Al-Káidy – fronty An-Nusra. Město je v posledních týdnech pod palbou – příliš naděje nepřineslo ani křehké příměří vyhlášené na několik dní, které navíc platilo jen v samotném městě. V širším okolí Aleppa dopadly desítky střel a zabily destítky lidí.
Také Homs patří k místům s nejčastějšími přestřelkami. Rebelové se opevnili v oblasti severně od města v úplném obklíčeni vládních jednotek. Ty mají navíc podporu pravidelných náletů.
O východosyrském Dajr az-Zauru ještě před několika týdny věděl jen málokdo. Tamní situace je ale přesně opačná než v okolí Homsu. Ti, kdo v Dajr az-Zauru čelí náporu – tentokrát ze strany islamistů – jsou právě vládní vojáci. IS opakovaně útočí hlavně na tamní letiště v držení Assadových vojsk.
Celá tamní provincie má přitom strategickou polohu – pro organizaci Islámský stát je spojnicí mezi jeho ústřední baštou, syrskou provincií Rakká, a bojovníky IS v Iráku. Více než polovina města Dajr az-Zaur, kde žije přes 200 tisíc lidí, je pod kontrolou IS. Naposledy v neděli islamisté oznámili převzetí tamního nemocničního komplexu, kde zajali rukojmí.
Především symbolickou hodnotu mělo osvobození pouštního města Palmýra. Město leží na důležité křižovatce tras vedoucích k silně obydleným oblastem kolem Damašku a Homsu, ale také k pouštním oblastem dál na východ pod kontrolou IS. Světové veřejnosti ale utkvěla jako mimořádný archeologický areál. Až po březnovém znovudobytí armádou přitom vyšlo najevo, že islamisté nenapáchali zdaleka tolik škod, jak se experti obávali.
Islamisté ale neopustili středisko centrální Sýrie lacině – před svým úprkem instalovali po městě stovky náloží a min. Syrským expertům i jejich ruským kolegům tak připravili několik týdnů intenzivního pátrání.
- Syrská revoluce začala v roce 2011 poklidnými demonstracemi proti režimu prezidenta Bašára Asada. Studenti se tehdy inspirovali arabským jarem.
- Celostátní povstání nakonec přerostlo v roce 2012 v občanskou válku, v níž proti sobě stojí vládní vojska, umírnění povstalci a radikálové včetně Islámského státu.
- Konflikt si podle OSN vyžádal přes 250 tisíc obětí. Syrské centrum pro politický výzkum hovoří o téměř půl milionu mrtvých.
- Z někdejších 22 milionů obyvatel je dnes 45 procent uprchlíky. Přes 6 milionů zůstává uvnitř Sýrie, více než 4 miliony utekly do zahraničí.
