Ve středu začíná v Hanoji dvoudenní summit amerického prezidenta Donalda Trumpa se severokorejským lídrem Kim Čong-unem. Jednání naváže na historicky první summit úřadujícího amerického prezidenta se severokorejským lídrem, který se odehrál loni v červnu v Singapuru. Trump a Kim se tehdy dohodli, že budou usilovat o úplné jaderné odzbrojení Korejského poloostrova. Žádná konkrétní opatření ale dohodnuta nebyla.
„Kdybych nebyl zvolen prezidentem USA, byli bychom ve válce,“ tvrdil Trump. Kim však dál hrozí zbraněmi
Poněkud vágně formulovaná červnová dohoda zatím nepřinesla významné výsledky. Podle Trumpa je ale úspěchem i to, že Severní Korea nepokračuje ve zkouškách raket. „Nespěchám. Nechci na nikoho tlačit,“ řekl šéf Bílého domu. „Jenom nechci (raketové) zkoušky. Dokud nejsou žádné zkoušky, jsem spokojený.“
Opíral se přitom o vyjádření šéfa amerických zpravodajských služeb Dana Coatse, který uvedl, že KLDR už více než rok neuskutečnila žádný jaderný nebo raketový test a vyjádřila podporu odstranění jaderných zbraní z Korejského poloostrova.
Coats ovšem zároveň dodal, že když severokorejský režim odstranil část své infrastruktury pro zbraně hromadného ničení, učinil tak „vratně“. A že Pchjongjang považuje atomové zbraně za nezbytné k přežití svého režimu.
Na červnovém summitu se Trump a Kim zavázali, že USA a KLDR začnou budovat nové vzájemné vztahy v souladu s touhou národů obou zemí o mír a prosperitu. Usilovat mají také o vybudování trvalého a stabilního mírového režimu na Korejském poloostrově. KLDR také potvrdila dubnovou deklaraci uzavřenou se svým jihokorejským sousedem, že bude pracovat na denuklearizaci Korejského poloostrova.
„Spojené státy tradičně požadovaly potvrzení, že Severní Korea se ke svému jadernému programu v případě, že se změní politické klima, nevrátí. V dohodě ze Singapuru to ale není. Dohoda mluvila jen o denuklearizaci, nikoliv o ověřování tohoto procesu. Ani o tom, že by denuklearizace byla nezvratná,“ zdůraznil výzkumník Richard Turcsányi z Mendelovy univerzity v Brně a Univerzity Palackého v Olomouci.
4 minuty
Události: Donald Trump letadlem, Kim Čong-un vlakem a autem. V Hanoji se připravují na setkání
Nové testy, další střediska…
V listopadu 2018 tak severokorejská státní média oznámila, že armáda pod dohledem vůdce Kim Čong-una úspěšně vyzkoušela novou technologicky vyspělou taktickou zbraň. Šlo o zbraňový systém, o který se zajímal už otec nynějšího vůdce KLDR Kim Čong-il.
Zároveň Severní Korea nejspíš zásadně rozšířila svůj klíčový závod na výrobu balistických raket ve městě Hamhun a vylepšila infrastrukturu ve svém jaderném vědeckém výzkumném středisku v Jongbjonu. Koncem roku navíc týmy amerických analytiků objevily na území Severní Koreje třináct dosud neznámých tajných pracovišť, která se zabývají vývojem a výrobou raket a raketové techniky.
KLDR pak v kontrastu s tím už loni v květnu, tedy před historickým summitem, povolila vstup do země několika zahraničním novinářům a spektakulárně zbourala jaderné testovací středisko. V červenci pak poslala k zemi budovy v areálu, který dříve využívala k vývoji motorů pro balistické rakety nebo vypouštění družic.
Kim Čong-un má svou taktiku. Dává najevo, že si přeje jednat jen s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Odsouvá jeho spolupracovníky a poradce - proto se nejprve sejdou sami dva, jen s tlumočníky. Kim tím odsouvá jednání o konkrétních otázkách denuklearizace. Také tím posiluje svou pozici doma, prezentuje se jako silný vůdce, který má vše pod kontrolou. Navíc se s Trumpem sejde už podruhé, to je velký úspěch. Jeho otci ani dědovi se schůzka s americkým prezidentem nepodařila.
Ani Spojené státy ale zatím nepřestaly považovat KLDR za hrozbu: když v polovině ledna prezentoval prezident Trump modernizovanou strategii protiraketové obrany, jejíž součástí je i plán rozmístění čidel ve vesmíru, mezi největšími bezpečnostními riziky pro USA byla uvedena i Severní Korea.
Denuklearizace, na které se Trump a Kim v červnu shodli, tak může mít podle Richarda Turcsányiho podobu i Trumpem zmíněných testů: „Je pravda, že KLDR už nějakou dobu nepodnikla žádné jaderné testy, což může být jeden z korejských ústupků. Režim by mohl dokonce zrušit některá svá zařízení. Problém je, že je obtížné potvrdit, zda ty kroky proběhly.“
10 minut
Turcsányi: Kim má před summitem lepší vyjednávací pozici. Po návratu domů ho nikdo kritizovat nebude
Kim požaduje denuklearizaci Spojených států
Zároveň Kim Čong-un opakovaně zdůraznil, že denuklearizace je možná, ale jen pokud přijdou ze strany USA odpovídající protikroky. V novoročním projevu například varoval, že si Spojené státy nemají klást jednostranné požadavky – pak by se totiž mohla KLDR vydat „novou cestou“. Co to znamená, ale neupřesnil.
Denuklearizace země by podle něj probíhala rychleji, kdyby USA zrušily sankce. Podobně se vyjádřila také severokorejská agentura KCNA. Podle ní je nutné, aby se ještě předtím, než se KLDR vzdá jaderných zbraní, denuklearizovaly Spojené státy.
Trump tvrdí, že má s Kimem vřelý vztah
Zatímco hmatatelné výsledky ze Severní Koreje zatím chybí, vztahy USA a KLDR se alespoň zdánlivě zlepšily. Po historickém summitu napsal Kim americkému prezidentovi v září dopis, který Bílý dům označil za „srdečný a pozitivní“.
Prezident Trump označuje svůj vztah s Kimem za „vřelý“: „Vybudoval jsem velice dobré vztahy se severokorejským lídrem Kim Čong-unem. Uvidíme, co to znamená. Ale on nikdy neměl tak dobré vztahy s nikým z naší země a nenavázal moc vztahů s jinými státy. Máme šanci na kompletní denuklearizaci této oblasti světa.“ Řekl také, že „kdybych nebyl zvolen prezidentem USA, byli bychom nyní ve velké válce se Severní Koreou“.
obrázek
Bezprostředně po historicky prvním summitu s KLDR navíc Spojené státy zrušily společné vojenské cvičení s Jižní Koreou, s níž se – alespoň formálně – Kimův režim také sbližuje.
Vůdci Severní a Jižní Koreje se dosud sešli celkem pětkrát: ve třech případech přitom šlo o vrcholné schůzky Kim Čong-una a jihokorejského prezidenta Mun Če-ina. Všechna setkání se odehrála buď v demilitarizovaném pásmu na hranici mezi oběma korejskými státy, nebo v metropoli KLDR Pchjongjangu. Na avizované setkání v Soulu nakonec loni nedošlo.
Bude mír?
A vztahy sousedů na Korejském poloostrově by se mohly zlepšovat i dál. Před nadcházejícím summitem se mluví o tom, že by jeho výstupem mohlo být nasměrování obou zemí k podepsání mírové smlouvy.
Jihokorejský prezident Mun již avizoval, že jeho země chce převzít roli lídra, který bude na poloostrově udržovat stabilitu. „Jako klíčová země na Korejském poloostrově uděláme, co bude v našich silách, abychom utvořili ctnostný cyklus mezikorejských a americko-severokorejských vztahů. Vydláždíme tak cestu k denuklearizaci, trvalému míru a vzájemné prosperitě,“ zdůraznil Mun Če-in.
obrázek
Bližší vztahy než se svým sousedem – s nímž udržuje Severní Korea od roku 1953 pouze příměří – má Kimům režim s Pekingem, který je nejdůležitějším obchodním partnerem KLDR a tlumí tlak, který na režim vyvíjí Washington. V době příprav únorového summitu se tak Kim sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
„Všechno nasvědčovalo tomu, že Kim přijel do Pekingu ladit noty a hledat podporu u svého nejdůležitějšího spojence a obchodního partnera, podobně jako to udělal vloni před prvním summitem s americkým prezidentem,“ nastínila zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová. Loni navštívil Kim Čínu hned třikrát.
obrázek
Severokorejci hladoví, země požádala o pomoc
Jen několik dní před summitem požádala KLDR mezinárodní humanitární organizace o potravinovou pomoc – zemi totiž chybí 1,4 tuny potravin. Ke krizi přispěly i mezinárodní sankce, kterým je země dlouhodobě vystavena.
Severní Korea má s Vietnamem přátelské vztahy. Pro KLDR je to víc neutrální země než třeba Čína. Zajímavá je pro Kima také přítomnost jihokorejských firem, po jednání s Donaldem Trumpem by mohl navštívit třeba továrnu firmy Samsung.
Ty byly reakcí na opakující se zkoušky jaderných a raketových zbraní, které Spojené státy podle svého ministra zahraničí Mikea Pompea zatím nehodlají uvolnit. „Američané by měli vědět, že jsme proti KLDR zavedli ty nejtvrdší hospodářské sankce a neuvolníme je, dokud si nebudeme jisti, že riziko je podstatně menší,“ uvedl Pompeo.
Změny v korejském hospodářství by mohly přinést také reformy, k nimž by se mohl Kim podle spekulací přiklonit. Nahrává tomu také to, že se nadcházející summit odehraje v komunistickém Vietnamu a Kim se sejde s tamním prezidentem Nguyenem Phu Trongem.
„To není úplně časté. Vzbuzuje to očekávání, jestli by se KLDR nemohla ekonomicky vydat cestou Číny nebo Vietnamu. To je nejvíc optimistická varianta, jakou vůbec můžeme očekávat,“ domnívá se Turcsányi.
K reformám ale podle něj Kim přistoupí pouze tehdy, pokud to neohrozí jeho pozici. „Jeho země je na hranici ekonomického kolapsu. I pro něj samotného by bylo lepší, kdyby se Severokorejcům více dařilo. Z vedení se ale stáhnout nehodlá a změny podpoří, jen pokud ho posilní,“ dodal Turcsányi.
