Severokorejský režim požádal mezinárodní humanitární organizace o potravinovou pomoc. Izolované komunistické zemi chybí 1,4 milionu tun potravin, hlavně rýže, pšenice, brambor a sójových bobů. Nedostatek jídla způsobila nepřízeň počasí a mezinárodní sankce, kterým KLDR čelí kvůli vývoji jaderných zbraní.
Severokorejci hladoví. Zemi chybí přes milion tun potravin a žádá o pomoc
Podle odhadů OSN hladoví až 41 procent obyvatel 25milionové země. Podle severokorejské mise při OSN musel režim snížit příděly potravin téměř na polovinu, z 550 gramů na 300 gramů na osobu a den.
Světová organizace „vyjádřila a bude nadále vyjadřovat znepokojení nad zhoršující se situací ve sféře severokorejské potravinové bezpečnosti,“ uvedl mluvčí OSN Stéphane Dujarric.
Spojené národy jsou s Pchjongjangem ve styku „na různých úrovních“ a přesvědčují tamní vládu, aby „pochopila dopad (nedostatku potravin) na nejohroženější část obyvatel a neprodleně humanitární situaci napravila,“ konstatoval Dujarric.
Severní Korea je dlouhodobě vystavena mezinárodním sankcím včetně sankcí vyhlášených OSN. Vyvolaly je opakující se zkoušky jaderných a raketových zbraní, jimiž režim rozšiřuje svůj arzenál. Loni v létě se severokorejský vůdce Kim Čong-un zavázal k denuklearizaci, nicméně konkrétní kroky podle západních médií KLDR v tomto směru nepodnikla.
Američané o omezení sankcí neuvažují
Mike Pompeo
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo proto zdůraznil, že USA zatím nehodlají hospodářské sankce proti Severní Koreji uvolňovat.
V rozhovoru pro televizi NBC Pompeo vyjádřil naději, že Kim Čong-un na blížícím se setkání s prezidentem Donaldem Trumpem dostojí svému slibu, že se zbaví všech jaderných zbraní. Summit je naplánován na poslední dva únorové dny do Hanoje. „Američané by měli vědět, že jsme proti KLDR zavedli ty nejtvrdší hospodářské sankce a neuvolníme je, dokud si nebudeme jisti, že riziko je podstatně menší,“ uvedl Pompeo.
Na dotaz, zda jde o ústup od původního požadavku na úplnou a ověřitelnou denuklearizaci, ministr řekl: „Abychom zajistili Američanům bezpečnost, musíme omezit hrozbu severokorejských jaderných zbraní, a potom můžeme pracovat na dosažení míru a bezpečnosti na poloostrově a na zajištění světlé budoucnosti pro severokorejský lid.“
Podle amerických činitelů, na které se odvolává agentura AP, si Washington není jist, zda se KLDR chce jaderného arzenálu skutečně vzdát. Potvrdili ale, že osud 28 tisíc amerických vojáků rozmístěných v Jižní Koreji nebude předmětem jednání. Spíš se prý diskutuje o tom, zda summit nevyužít k oficiálnímu vyhlášení konce korejské války. Konflikt skončil v červenci 1953 pouze příměřím.