Americký prezident Donald Trump se setká se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem poslední dva únorové dny ve Vietnamu. Oznámil to ve svém poselství o stavu unie. V únoru se Trump chce sejít i s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
Trump a Kim se znovu potkají na konci února. Summit se má konat ve Vietnamu
Prezident Trump ve svém poselství o stavu unie ocenil úroveň vztahů s KLDR a oznámil datum příštího setkání s Kim Čong-unem. „Kdybych nebyl zvolen prezidentem USA, byli bychom nyní ve velké válce se Severní Koreou. Můj vztah s Kim Čong-unem je dobrý, sejdeme se 27. a 28. února ve Vietnamu,“ konstatoval Trump.
Jaké město bude summit hostit, zatím není jasné. „Mluvilo se o městě Danang, které má s pořádáním mezinárodních akcí na vysoké úrovni zkušenost a navíc se tam nedávno objevil americký logistický tým. Ale ve hře je také Hanoj,“ uvedla zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.
Události: Bezpečnost, ekonomika i termín setkání s Kimem. Trump přinesl své druhé poselství (zdroj: ČT24)
Kim a Trump se sešli poprvé 12. června v Singapuru a severokorejský vůdce se na setkání zavázal k postupné denuklearizaci KLDR. V září pak napsal americkému prezidentovi dopis, který Bílý dům označil za „srdečný a pozitivní“. Prezident Trump dlouhodobě označuje svůj vztah s Kimem za „vřelý“. Bezprostředně po summitu navíc Spojené státy zrušily společné vojenské cvičení s Jižní Koreou, s níž se – alespoň formálně – Kimům režim také sbližuje.
Trump rovněž řekl, že na únor plánuje schůzku s čínským prezidentem. Z jeho slov nebylo zřejmé, zda i tento summit se uskuteční ve Vietnamu; počítá s tím ale hongkongský list South China Morning Post.
Jednání se bude konat v době, kdy experti obou zemí diskutují o podmínkách nové obchodní dohody. Příměří v americko-čínské obchodní válce platí do 1. března. Trump ale Čínu ve svém poselství obvinil z útoků proti americkému průmyslu a z krádeží intelektuálního vlastnictví.
Kim slíbil denuklearizaci KLDR. USA ale mají být první, dodal později
Ve svém novoročním projevu prohlásil Kim Čong-un, že se Severní Korea chce zbavit nukleárních zbraní – Spojené státy si ale nemají klást jenostranné požadavky. Pak by se totiž mohla KLDR vydat „novou cestou“; co to znamená, ale neupřesnil.
Řekl také, že by denuklearizace země probíhala rychleji, kdyby USA zrušily sankce uvalené na Kimům režim. Podobně se vyjádřila také severokorejská agentura KCNA: podle ní je nutné, aby se ještě předtím, než se KLDR vzdá jaderných zbraní, denuklearizovaly Spojené státy.
Kim Čong-un během novoročního projevu
Že se KLDR vzdá svého arzenálu, označil ale šéf amerických zpravodajských služeb Dan Coats za nepravděpodobné: podle něj považuje Pchjongjang atomové zbraně za nezbytné k přežití svého režimu. Koncem roku navíc týmy amerických analytiků objevily na území Severní Koreje třináct dosud neznámých tajných pracovišť, která se zabývají vývojem a výrobou raket a raketové techniky.
V listopadu 2018 pak severokorejská státní média oznámila, že armáda pod dohledem vůdce Kim Čong-una úspěšně vyzkoušela novou technologicky vyspělou taktickou zbraň. Šlo o zbraňový systém, o který se zajímal už otec nynějšího vůdce KLDR Kim Čong-il. Zároveň Severní Korea nejspíš zásadně rozšířila svůj klíčový závod na výrobu balistických raket ve městě Hamhun a vylepšila infrastrukturu ve svém jaderném vědeckém výzkumném středisku v Jongbjonu. Naopak ale zbourala budovy v areálu, který dříve využívala k vývoji motorů pro balistické rakety nebo vypouštění družic.
„Od červnového summitu nedošlo k žádnému pokroku ohledně denuklearizace KLDR,“ shrnula dění zpravodajka Šámalová. „Z diplomatických zdrojů vyplývá, že si to Američané uvědomují a ví, že budou muset přijít s kompromisním řešením. To by mohlo znamenat třeba zmrazení severokorejského jaderného programu a rozmontování jaderného komplexu v Jongbjonu výměnou za hospodářskou pomoc a deklaraci o ukončení korejské války,“ dodala.