Japonsko vypustilo raketu H-2A, jejíž malý modul SLIM se pokusí přistát na Měsíci. Start z kosmodromu Tanegašima byl v uplynulých dnech opakovaně odkládán kvůli špatnému počasí. Lunární modul SLIM vyvinula japonská vesmírná agentura JAXA za účelem testování technologií pro přesné přistání na měsíčním povrchu. Raketa vynesla také družici XRISM, která má pozorovat plazmu ve hvězdách a galaxiích.
Japonsko chtělo raketu původně vypustit koncem srpna, třikrát mu v tom ale zabránilo nepříznivé počasí. Mise SLIM je prvním pokusem agentury JAXA o přistání na Měsíci. Letos se o to pokusila japonská soukromá společnost ispace s modulem Hakuto-R. Ten dosáhl oběžné dráhy kolem Měsíce, měkce dosednout na měsíční povrch se mu ale nepovedlo.
Očekává se, že modul SLIM vstoupí na oběžnou dráhu Měsíce přibližně za tři až čtyři měsíce, přičemž pokus o přistání je plánován za čtyři až šest měsíců, uvedla agentura Kjódó.
Sonda by měla přistát v okruhu sta metrů od stanoveného místa poblíž kráteru Shioli, který se nachází nedaleko měsíčního rovníku. Přesnost běžných přistávacích modulů se pohybuje v rozmezí až několika desítek kilometrů.
Mise s rozpočtem 100 milionů dolarů (2,3 miliardy Kč) má ukázat schopnost Tokia přistát na Měsíci s lehkým a levným modulem, píše BBC News.
Přeshraniční spolupráce
JAXA na této misi spolupracuje s americkou vesmírnou agenturou NASA a Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Data získaná při misi na Měsíc poslouží pro projekt Artemis vedený Američany, který usiluje o návrat člověka na povrch Měsíce a v budoucnu i o cestu na Mars, uvedla agentura Kjódó.
Start rakety na sociální síti X ocenil japonský premiér Fumio Kišida a připojil vzpomínku, jak před 22 lety sledoval start prototypu rakety, tehdy jako ministr školství a vědy. „Globální soutěž o rozvoj vesmíru je stále intenzivnější, a pro Japonsko je proto rozvoj raket zcela zásadní. Doufáme, že se nám podaří pokračovat v nastoleném tempu,“ napsal Kišida.
V případě úspěchu bude Japonsko pátou zemí, která dokázala přistát na Měsíci. Koncem srpna tento úspěch slavila Indie, když její sonda Čandrájan-3 přistála u jižního pólu Měsíce. Jen několik dní předtím se podobný manévr nepodařil Rusku, jehož lunární modul Luna-25 se roztříštil o měsíční povrch. Dopravit přistávací modul na Měsíc se předtím podařilo také bývalému Sovětskému svazu, Spojeným státům a Číně.
