Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
Izrael uvedl, že se mu podařilo raketu sestřelit, informovala agentura AP. Hútíové, kteří ovládají i hlavní město Saná, jen několik hodin před útokem avizovali, že jsou připraveni k činům, pokud bude pokračovat eskalace proti Íránu a jeho spojencům. Později vypálení rakety zdůvodnili právě útoky proti Íránu, Libanonu, Iráku a palestinským územím. V úderech chtějí pokračovat, dokud agrese neskončí.
V pátek Jemenci vyšli do ulic hlavního města a dalších oblastí pod kontrolou hútíů, aby si připomněli 11. výročí války v Jemenu a vyjádřili podporu Íránu a Libanonu.
Hútíové do konfliktu doposud nijak nevstupovali. Agentura Tasním, kterou kontrolují íránské revoluční gardy, ale ve středu s odvoláním na zdroj z ozbrojených složek uvedla, že Teherán v případě pokračujících nepřátelských útoků zvažuje otevření nové fronty v úžině Báb al-Mandab. V této strategické úžině spojující Rudé moře a Adenský záliv hútíové v minulosti opakovaně na proplouvající plavidla útočili.
Vstup hútíů do války, která začala před měsícem útoky Izraele a Spojených států na Írán, by znamenal rozšíření konfliktu do další části regionu. Povstalci totiž dokážou útočit na cíle daleko za hranicemi Jemenu a narušit obchodní cesty v oblasti Arabského poloostrova a Rudého moře, píše Reuters. Takto hútíové postupovali v podpoře teroristického hnutí Hamás v palestinském Pásmu Gazy po 7. říjnu 2023. Šíitští spojenci Íránu v Libanonu a v Iráku se už do současného konfliktu zapojili.
„Znamená to další pokračování regionalizace konfliktu, zapojování dalších aktérů, v tomto případě proxy sil, které jsou úzce napojeny na íránský režim, a znamená to také další eskalaci tohoto konfliktu, který aktuálně nemá nějakou perspektivu, že by ho bylo možné ukončit v krátké době,“ sdělil o zapojení hútíů ředitel Pražského centra pro výzkum míru Michal Smetana.
„Je to výrazná komplikace, protože hútíové (…) mohou výrazným způsobem přiškrtit další uzlový bod světové námořní dopravy, a to je Báb al-Mandab,“ upozornil amerikanista z Mezinárodního politologického ústavu Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity Martin Jirušek, podle něhož se tímto průlivem před rokem 2023, kdy hútíové poprvé ovlivňovali světový obchod, dopravovalo asi deset procent světové denní spotřeby ropy. „Od té doby propustnost této oblasti poklesla asi o polovinu,“ poznamenal s tím, že v současnosti oblastí proplouvá zhruba pět až šest procent světové denní spotřeby ropy.
Spojené státy a Izrael zahájily 28. února údery proti Íránu, které zažehly regionální válku. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, balistickými střelami a raketami útočit nejen na Izrael a na americké vojenské objekty na Blízkém východě, ale i na civilní cíle včetně ropné infrastruktury v okolních arabských zemích.
Útok Izraele na jihu Libanonu zabil libanonské novináře
Izrael mezitím pokračuje v úderech v Libanonu. Agentura AFP v sobotu informovala o tom, že úder židovského státu na novinářské auto na jihu země zabil tři libanonské žurnalisty. Izraelský server The Times of Israel (ToI) píše o smrti dvou novinářů napojených na libanonské teroristické hnutí Hizballáh. Nejméně o dvou zabitých novinářích na jihu Libanonu píše také agentura Reuters. Ta se odvolává na televizi Al-Manár spjatou s Hizballáhem.
„Je to zjevný zločin, který porušuje všechny normy a všechny smlouvy, podle nichž novináři požívají v době války mezinárodní ochrany,“ vyjádřil své přesvědčení libanonský prezident Joseph Aún. Izraelská agrese podle něj porušuje nejzákladnější pravidla mezinárodního humanitárního a válečného práva tím, že se zaměřuje na novináře, kteří jsou především civilisty vykonávajícími svou práci.
Izraelská armáda tvrdí, že jeden z novinářů byl teroristou, který se maskoval jako novinář a soustavně pracoval na odhalování polohy izraelských jednotek na jihu Libanonu.
Šéf WHO: Od začátku odvetných útoků zemřelo 51 zdravotníků
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus na sociální síti X také uvedl, že od zahájení izraelských odvetných úderů zemřelo v Libanonu 51 zdravotníků.
„Březen byl druhým nejkrvavějším měsícem pro zdravotníky v Libanonu od října 2023, kdy WHO začala monitorovat útoky na zdravotnická zařízení v zemi,“ napsal Ghebreyesus, podle kterého bylo od 2. března zraněno přes 120 zdravotníků, převážně na jihu země. „Lidé pracující ve zdravotnictví jsou chráněni mezinárodním humanitárním právem a nikdy by neměli být terčem útoků,“ zdůraznil generální ředitel WHO.
Jen v sobotu při pěti různých útocích na jihu země jich přišlo o život devět a dalších sedm bylo zraněno. Podle Ghebreyesuse útoky na nemocnice také narušují dostupnost zdravotních služeb. „Čtyři nemocnice a 51 center primární zdravotní péče jsou nyní uzavřené, což výrazně omezuje přístup k základní péči v době, kdy je nejvíce potřeba,“ oznámil s tím, že většina funkčních zařízení je poškozena a operuje se sníženou kapacitou.
Šíitské hnutí Hizballáh začátkem března zaútočilo raketami a drony na Izrael v reakci na izraelsko-americké útoky proti Íránu. Hizballáh je podobně jako hútíové spojencem Íránu. Libanonská vláda krok Hizballáhu odsoudila. Jeruzalém na ostřelování odpověděl rozsáhlými odvetnými vzdušnými údery v různých částech Libanonu a pozemní operací v jižním Libanonu, které zabily přes 1140 lidí, včetně více než 120 dětí.
