Většina cestujících přijíždějících do Francie, včetně těch ze zemí EU, se bude muset od půlnoci ze soboty na neděli před vstupem do země prokázat negativním PCR testem na koronavirus. Opatření se však nebude týkat „nezbytných cest“, pendlerů z okolních zemí a pozemní dopravy. Německo podle očekávání zařadilo Česko mezi vysoce rizikové země. Maďarsko uzavřelo kontrakt na nákup ruské vakcíny. Na opačné straně světa – v Japonsku – se uvažuje o zrušení letních olympijských her.
Koronavirus - leden
- 20:21
Evropská unie podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové při nákupu vakcín proti covidu-19 podcenila komplikace, jaké mohou nastat při jejich výrobě ve velkém.
- 18:16
Se změnami v tabulce protiepidemických opatření v systému PES chce ministerstvo zdravotnictví počkat. Důvodem je podle ministra Jana Blatného (za ANO) britská mutace viru a přetíženost nemocnic.
- 18:15
Evropská agentura pro léčivé přípravky začala posuzovat lék americké firmy Regeneron, který má účinkovat proti koronaviru. Česko má o přípravek zájem.
Elysejský palác doplnil, že testy při vstupu do Francie nesmí být starší než 72 hodin, a dodal, že Macronův přístup je stejný, jaký zaujalo „mnoho jeho evropských protějšků“. Podobné omezení platilo ve Francii již od poloviny ledna pro všechny cestující mimo země EU, také se však netýkalo nezbytných cest a pendlerů.
Ve Francii zemřelo od začátku pandemie v souvislosti s covidem-19 již bezmála 72 tisíc lidí, počet nově infikovaných tam ve čtvrtek znovu překonal hranici 20 tisíc. Ministr zdravotnictví Olivier Véran varoval, že pokud se epidemická situace zhorší, nelze vyloučit další plošnou uzávěru.
Macronovo oznámení přišlo jen krátce po videosummitu lídrů členských zemí EU, při němž se premiéři a prezidenti shodli na tom, v zájmu hladkého fungování jednotného unijního trhu nechají vnitřní hranice mezi státy otevřené pro nezbytné cesty. Lidé ze zemí s výrazným nárůstem nových případů však budou muset splňovat zvláštní podmínky.
Česko je pro Německo nově vysoce rizikové
Německo zařadilo Českou republiku na seznam epidemicky vysoce rizikových zemí, jak bylo avizováno už ve čtvrtek. Zpřísněná opatření pro cesty z Česka do Německa vstoupí v platnost o půlnoci ze soboty na neděli a zkomplikují dojíždění především pendlerům.
Sasko oznámilo, že českým pendlerům uděluje výjimku v podobě dvou povinných testů týdně. První test si přitom mohou vyhotovit až v Sasku, což znamená, že hranice mohou při první cestě překročit bez testu. Sasko rovněž upozornilo, že výjimka se vztahuje výhradně na přeshraniční pracovníky, kteří jsou zaměstnáni v této spolkové zemi, proto doporučuje vozit s sebou pracovní smlouvu či jiné potvrzení od zaměstnavatele.
Sasko se také zavázalo, že bude uznávat české rychlotesty. Saským zaměstnavatelům pak bude na rozbory přispívat částkou deset euro (260 korun).
Naopak Bavorsko dosud žádné výjimky pro zahraniční pendlery z vysoce rizikových oblastí nepřijalo. Bavorský postoj tak znamená, že Češi dojíždějící za prací se musí nechat testovat každých 48 hodin. Český generální konzulát v Mnichově uvádí, že test se týká pouze příjezdu. Pokud tak pobyt pendlerů v Bavorsku přesáhne 48 hodin, nemusí se během něj nechat znovu testovat.
Hlavním omezením pro běžné cesty do Německa je to, že při příjezdu z vysoce rizikové oblasti je nezbytné mít u sebe negativní test, který již není možné nechat si vyhotovit až po příjezdu. I při negativním testu přitom musí lidé nastoupit do desetidenní karantény, kterou ale lze ukončit dalším negativním testem nejdříve po pěti dnech izolace.
Madridský region, Baskicko a Valencie zpřísňují restrikce
Opateřní zpřísňují i některé španělské regiony. V zemi za poslední den přibylo opět přes čtyřicet tisíc nakažených koronavirem. Podle ministerstva zdravotnictví se počet případů nákazy za 24 hodin zvýšil o 42 885, což je jen mírně nižší číslo než ve čtvrtek, kdy 44 357 nově nakažených představovalo vůbec nejvyšší denní bilanci od začátku pandemie.
Řada regionů tak postupně opět zpřísňuje protiepidemická opatření. Například madridský region znovu prodlouží noční zákaz vycházení, který bude od pondělka začínat ve 22:00 namísto současných 23:00. Restaurace budou muset zavírat už ve 21:00 a lidé se tam budou smět setkat maximálně se čtyřmi členy jiných domácností, dosud to bylo šest.
Johnson: Britská varianta koronaviru je možná smrtelnější
Britský premiér Boris Johnson prohlásil, že první vědecké důkazy naznačují, že varianta koronaviru, která se poprvé objevila v Londýně a na jihovýchodě Británie, může být smrtelnější než varianta původní. Zatímco při nákaze původní variantou umíralo v průměru deset lidí z tisíce, u nové varianty, která je teď ve Velké Británii většinová, je to 13 lidí.
Johnson ale také upozornil, že se jedná teprve o předběžné výsledky studie. Vakcína, kterou už dostala desetina dospělých Britů, je podle Johnsona účinná proti všem variantám.
Maďarsko nakupuje v Rusku
Maďarsko jako první z členských zemí Evropské unie uzavřelo dohodu o nákupu ruské vakcíny Sputnik V. Oznámil to šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó po jednáních v Moskvě. Uzavření kontraktu mezi Maďarskem a Ruským fondem přímých investic, který se na vývoji a marketingu vakcíny podílí, potvrdil i ruský ministr zdravotnictví Michail Muraško, se kterým Szijjártó v Moskvě jednal.
Szijjártó při pozdějším jednání s ruským ministrem zahraničí podle ruských agentur uvedl, že Maďarsko by mohlo dostat až dva miliony dávek ruské vakcíny, což postačí k očkování milionu lidí. „Potenciálně se jedná o dva miliony dávek s přihlédnutím k tomu, že jde o dvousložkovou očkovací látku,“ řekl Szijjártó podle agentury TASS.
Podle téže agentury dodal, že nejprve má do Maďarska dorazit tři sta tisíc dávek, pak půl milionu a ve třetí etapě dvě stě tisíc. První dodávka by podle ruského ministerstva zdravotnictví měla dorazit během třiceti dnů, dodala agentura Interfax.
Maďarsko již v prosinci obdrželo několik tisíc dávek ruské vakcíny Sputnik V, jejíž použití ještě není v EU schváleno. Rusko až tuto středu požádalo o schválení vakcíny Sputnik V v EU.
Maďarsko začalo podobně jako další unijní státy koncem loňského roku očkovat nejprve zdravotníky vakcínou společností Pfizer-BioNTech, která má v EU registraci. Maďarské úřady zatím předběžně schválily kromě ruské vakcíny i očkovací látku od firmy AstraZeneca, jejíž schválení vse v EU očekává 29. ledna.
Naděje pro Balkán
Evropská unie hodlá v brzké době zavést nový systém, který umožní rychlou distribuci vakcín proti nemoci covid-19 do zemí západního Balkánu. Po videokonferenci prezidentů a premiérů členských zemí to ve čtvrtek řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Unie čelí na Balkáně kritice, že v otázce vakcinace nechala zdejší chudé země na holičkách.
„Vytváříme v EU mechanismus na získávání dávek od členských zemí, které je poté darují zemím v našem sousedství na západním Balkáně,“ citovala von der Leyenovou stanice RFE/RL. Termín západní Balkán je souhrnným označením balkánských zemí, které se ucházejí o členství v EU.
Šéfka Komise dodala, že blok k tomuto kroku přistoupil poté, co se ukázalo, že balkánské země si nejsou schopny v dohledné době samy zajistit vakcíny přes celosvětový vakcinační program COVAX. Unijní mechanismus by měl podle ní sloužit jako přechodné řešení, než začne COVAX plně fungovat.
Odklad dodávek vakcín se podepisuje na akciích výrobců
Problémy ohledně dodávek vakcín způsobily v posledních dnech korekci vývoje akcií některých farmaceutických firem, které v minulém roce rostly i v řádu několika stovek procent. Z dlouhodobého hlediska ale objemy objednávek nahrávají ve prospěch dalšího růstu těchto cenných papírů, podotýká Martin Krištoff z CFDWorld.
„Jednou z nepochybně dobrých zpráv je, že by podle nové studie měla vakcína od Pfizeru a BioNTechu zabírat i na britskou variantu koronaviru. Naopak pro akcie společnosti je velmi negativní zprávou sdělení o prodlení dodávek objednaných vakcín do evropských států, v té souvislosti chce Itálie podniknout právní kroky. Akcie firmy Pfizer to poslalo do červených čísel a celkově si za poslední měsíc odepsaly 2,4 procenta ze své hodnoty. Akcie společnosti BioNTech si za stejné období odepsaly ze své hodnoty tři procenta,“ komentoval Krištoff.
Nejvíce pak podle něj za poslední měsíc odepsaly akcie společnosti Moderna, která je druhou společností, jejíž vakcínou se v EU začalo oficiálně očkovat. Stejně jako její konkurence před pár dny ohlásila dočasné omezení dodávky.
„Ale například akcie společnosti AstraZeneca, která vyvinula vakcínu ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou, za poslední měsíc vzrostly o 3,7 procenta. Hodnota společnosti roste i s ohledem na to, že vědci pracují na úpravě jejího složení tak, aby byla účinná i proti novým variantám koronaviru z Velké Británie, Jihoafrické republiky a Brazílie. Jak dlouho bude tento proces trvat, však zatím není známo. Vakcínou se momentálně očkuje právě v domovské Británii a čeká se na schválení Evropskou agenturou pro léčivé přípravky,“ doplnil Krištoff.
Zažije olympiáda déjà vu?
Japonská vláda došla v soukromých jednáních k závěru, že kvůli koronaviru bude nutné zrušit olympijské hry v Tokiu plánované na letošní léto. Napsal to britský list The Times s odkazem na nejmenovaný vysoce postavený zdroj z japonské vládnoucí koalice. Kabinet premiéra Jošihideho Sugy se podle něj nyní soustředí na to, aby si zajistil pořádání Her v dalším volném termínu, tedy v roce 2032. Vládní mluvčí označil zprávu za nepravdivou, organizátoři Her uvedli, že se na událost plně připravují.
„Nikdo to nechce říct jako první, ale panuje shoda na tom, že je to příliš složité. Osobně si nemyslím, že se budou (Hry) konat,“ řekl zdroj The Times. Mezinárodní olympijský výbor (MOV) i japonská vláda přitom veřejně stále tvrdí, že se největší sportovní akce na světě letos odehraje za přijetí zvláštních opatření proti šíření nákazy.
Podle listu však hrozí, že by se olympiáda namísto sportovního svátku a oslav mezinárodní soudržnosti mohla stát akcí, na níž dojde k významnému rozšíření viru. Japonsko totiž kvůli zimní vlně pandemie vyhlásilo stav nouze ve svých největších městech včetně Tokia. Průzkumy ukazují, že s pořádáním Her letos v červenci a srpnu nesouhlasí 80 procent Japonců.
Zrušení olympiády by podle listu bylo pro Japonsko finanční katastrofou. Země již na přípravy vynaložila nejméně 25 miliard dolarů (536 miliard korun), z nichž tři čtvrtiny pocházely z veřejného rozpočtu.
Cílem vlády je podle The Times udržovat zdání toho, že země stále o pořádání olympiády letos v létě usiluje, aby Japonsko získalo automaticky právo na pořádání Her v náhradním termínu v roce 2032 ve chvíli, kdy bude letošní akce nevyhnutelně zrušena.
Fauci si oddychl
Přední americký imunolog Anthony Fauci při prvním brífinku jako poradce nového šéfa Bílého domu Joea Bidena pro otázky týkající se pandemie covidu-19 řekl, že je po odchodu prezidenta Donalda Trumpa osvobozující se opět moci soustředit na vědu a hovořit o pandemii otevřeně, aniž se musí obávat následků. Napsal o tom zpravodajský web CNN.
Fauci hovořil ve čtvrtek na brífinku k pandemii covidu-19, která si ve Spojených státech vyžádala na 410 tisíc životů. Jedna z otázek, která mu byla položena, se týkala jeho vnímání nové administrativy ve srovnání s tou předchozí.
„Nechci se k tomu vracet, víte, k historii. Je však naprosto jasné, že byly řečeny věci, ať se to týkalo hydroxychlorochinu a dalších podobných záležitostí, které byly velmi nepříjemné, protože se to nezakládalo na vědeckých faktech. Mohu vám říct, že mě vůbec netěší být v situaci, kdy odporuji prezidentovi,“ řekl. Dodal, že bylo těžké odporovat, aniž by se neobával, že to bude „mít následky“.
