Současná kapitalistická globalizace vytvořila zvláštní třídu lidí – prekariát, kteří nejsou nijak zvlášť chudí, ale ani bohatí, často mají obavy o práci a o budoucnost a hledají, kdo by je vedl, řekl v rozhovoru pro pořad ČT24 Události, komentáře uznávaný sociolog Leslie Sklair, který považuje brexit nebo zvolení Donalda Trumpa za projevy probíhající vzpoury proti globalizaci.
V jedné své studii Sklair uvedl, že globalizace směřuje k selhání. „Snažím se ukázat vnitřní protiklad kapitalistické globalizace. To, co teď vidíme po celém světě, je taková vzpoura proti globalizaci – brexit v Británii, Trump v Americe, a pokud vím, tak po celé Evropě,“ podotkl sociolog. Trendy podle něj vypadají jasně – zavedeným politickým stranám se nedaří.
Řada lidí nyní klade rovnítko mezi nejrůznější společenské a ekologické problémy dnešního světa a současnou formu propojeného světa. Více než dříve se vyjadřují proti globalizaci také politici.
Význam samotného slova globalizace si přitom různé skupiny vykládají odlišně. „Stále víc lidí ji považuje za masovou konzumní kulturu a prosperitu, kterou vidíme po celém světě. Problém s tímto vnímáním je v tom, že kapacita naší planety absorbovat veškerý odpad, znečistění a těžbu minerálů je stále omezenější,“ podotkl Sklair.
Mnozí proto mluví o probíhající bitvě. Na jedné straně stojí ti, kdo řídí kapitalistickou globalizaci, tedy velké korporace – ty považují krizi životního prostředí za překážku, protože se snaží neustále vydělávat peníze. Na druhé straně pak stojí vědci, kteří začínají vnímat příchod nové éry v historii Země – antropocénu, vysvětlil sociolog.
„Chtějí tím vyjádřit, že lidstvo začíná mít velmi zásadní dopad na to, jak se naše planeta chová. Mnoho vědců to velmi znepokojuje, mluví o horizontu příštích sta, dvě stě let jako o kritickém období pro přežití celé naší planety,“ uvedl Sklair.
Politická scéna se na studie snaží reagovat. Dohoda z klimatické konference v Paříži počítá kupříkladu s tím, že se podaří udržet globální oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti předindustriálnímu období a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně Celsia.
„Nic z toho ale není závazné a jsou tu obrovské problémy s pozvednutím lidí, kteří jsou chudí, na stejnou úroveň, jakou máme my,“ upozornil sociolog, který varuje také před polarizací tříd.
„Marx viděl zbídačení většiny populace, ale to se nestalo, zejména na Západě ne. Reálně došlo k tomu, že tu vznikly socioekonomické podmínky, které výrazně rozšířily třídu spotřebitelů, velmi často luxusního zboží,“ konstatoval Sklair.
„Uprostřed je obrovská třída, které sociologové říkají prekariát. To jsou lidé, kteří žijí ve velmi vratké situaci, jejich práce je nejistá. Přichází automatizace, digitální revoluce, která ničí strašná množství pracovních míst. Roboti budou dělat práci těchto lidí,“ nabídl sociolog vizi budoucnosti s tím, že dělat nějaké zásadnější předpovědi, jak bude vývoj pokračovat, není dost dobře možné.
