EU se shodla na klimatické neutralitě do roku 2050. Česko prosadilo zmínku o jádru

3 minuty
Události: EU se shodla na klimatické neutralitě
Zdroj: ČT24

Státy EU se na summitu v Bruselu dohodly, že do roku 2050 budou klimaticky neutrální. Česko si vyjednalo zvláštní zmínku o jaderné energetice jako čistém zdroji a Polsko získalo výjimku. Summit také souhlasil s prodloužením sankcí proti Rusku kvůli jeho agresi vůči Ukrajině. Politici se dále shodli na nutnosti zahájit debatu o budoucím fungování institucí EU. Projednali i návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie.

Vrcholní politici členských zemí EU na summitu dali zelenou návrhu Evropské komise označovanému jako Evropská zelená dohoda. Jeho hlavním cílem je, aby Unie jako celek nevypouštěla v roce 2050 více oxidu uhličitého, než ho dokáže pohltit. Tento skleníkový plyn vznikající mimo jiné při spalování fosilních paliv způsobuje změnu klimatu.

Česko do závěrečné dohody prosadilo zmínku o tom, že některé země mohou zahrnout jadernou energetiku jako čistý zdroj nahrazující uhlí a další fosilní paliva.

Polsko si zase vyjednalo výjimku, a dohoda ho tak dočasně k ničemu nezavazuje. Summit se shodl, že se k otázce polských závazků vrátí na dalším jednání v červnu 2020.

Součástí návrhu Komise je také vznik fondu, který by měl podpořit změny v regionech, nyní výrazně závislých na energii z uhlí. 

Spor o jadernou energii

Česko na summitu reprezentoval premiér Andrej Babiš (ANO). Jeho vláda prosadila uznání jaderné energie za čistý zdroj a získala záruku, že ostatní státy nezablokují stavbu nových jaderných bloků.

4 minuty
Zpravodaj ČT Dolanský o summitu EU a britských volbách
Zdroj: ČT24

Proti české pozici stálo zejména Rakousko a Lucembursko. „Pokud jadernou energii chtějí podporovat jednotlivé země, je to jejich právo. Ale nikoli z fondů EU,“ řekl lucemburský premiér Xavier Bettel. Dodal, že jádro rozhodně nepovažuje za čistý a bezpečný zdroj.

Rakousko a Lucembursko se před vrcholnou schůzkou postavily proti tomu, aby bylo možné na stavbu jaderných bloků čerpat unijní podporu. Zdroj, který informoval o českém stanovisku, ale tento bod označil za nedorozumění. Česko prý peníze na rozvoj jaderné energetiky nepožaduje.

Sankce vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se také jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí uvalených na Rusko kvůli jeho vojenské agresi na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi ukrajinskou armádou na jedné straně a ruskými bojovníky s místními separatisty na druhé zemřelo na 13 tisíc lidí.

Postihy, které Brusel prodlužuje v půlročních intervalech již podesáté, jsou zaměřeny na bankovní, finanční a energetické sektory. Znamená to, že některé ruské firmy budou mít nadále ztížený přístup k mezinárodním financím nebo nebude možné vyvážet do Ruska určitá zařízení na těžbu ropy. Dosavadní sankce platí do konce ledna.

Řešil se i unijní rozpočet

Evropští lídři projednali také návrh víceletého rozpočtu EU na roky 2021 až 2027. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Předseda Evropské rady Charles Michel uvažuje o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři měli na stole návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU.

Zatímco Komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

„Evropská rada vyzývá svého předsedu, aby posunul jednání kupředu s cílem dosáhnout konečnou dohodu,“ píše se v krátkém textu závěrů schválených summitem. Michel bude v příštích měsících s jednotlivými členskými státy debatovat o jejich prioritách a hledat kompromisy. Podle některých diplomatů hodlá svolat mimořádný summit věnovaný pouze rozpočtu zřejmě na únor, definitivně to však zatím nepotvrdil. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čtyři země odstupují z Eurovize kvůli účasti Izraele

Španělsko, Nizozemsko, Irsko a Slovinsko odstupují ze soutěže Eurovize. Reagují tak na čtvrteční hlasování Evropské vysílací unie (EBU), díky němuž se bude moci i příštího ročníku této mezinárodní písňové soutěže účastnit Izrael. Informují o tom agentury. Izraelský prezident Jicchak Herzog rozhodnutí EBU uvítal.
před 27 mminutami

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 2 hhodinami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 3 hhodinami

Polsko posiluje obranu i na moři

Polsko posiluje námořnictvo. Od Švédska si objednalo tři nové ponorky, které by mohlo dostat za pět let. Podle ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze země vytváří v Baltském moři novou bezpečnostní architekturu. Varšava tak pokračuje ve výrazných investicích do obrany. Už teď na ni dává téměř pět procent HDP, nejvíce ze všech zemí NATO.
před 4 hhodinami

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 4 hhodinami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráků drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 6 hhodinami

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konžské demokratické republiky Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 11 hhodinami
Načítání...