EU se shodla na klimatické neutralitě do roku 2050. Česko prosadilo zmínku o jádru

Nahrávám video

Státy EU se na summitu v Bruselu dohodly, že do roku 2050 budou klimaticky neutrální. Česko si vyjednalo zvláštní zmínku o jaderné energetice jako čistém zdroji a Polsko získalo výjimku. Summit také souhlasil s prodloužením sankcí proti Rusku kvůli jeho agresi vůči Ukrajině. Politici se dále shodli na nutnosti zahájit debatu o budoucím fungování institucí EU. Projednali i návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie.

Vrcholní politici členských zemí EU na summitu dali zelenou návrhu Evropské komise označovanému jako Evropská zelená dohoda. Jeho hlavním cílem je, aby Unie jako celek nevypouštěla v roce 2050 více oxidu uhličitého, než ho dokáže pohltit. Tento skleníkový plyn vznikající mimo jiné při spalování fosilních paliv způsobuje změnu klimatu.

Česko do závěrečné dohody prosadilo zmínku o tom, že některé země mohou zahrnout jadernou energetiku jako čistý zdroj nahrazující uhlí a další fosilní paliva.

Polsko si zase vyjednalo výjimku, a dohoda ho tak dočasně k ničemu nezavazuje. Summit se shodl, že se k otázce polských závazků vrátí na dalším jednání v červnu 2020.

Součástí návrhu Komise je také vznik fondu, který by měl podpořit změny v regionech, nyní výrazně závislých na energii z uhlí. 

Spor o jadernou energii

Česko na summitu reprezentoval premiér Andrej Babiš (ANO). Jeho vláda prosadila uznání jaderné energie za čistý zdroj a získala záruku, že ostatní státy nezablokují stavbu nových jaderných bloků.

Nahrávám video

Proti české pozici stálo zejména Rakousko a Lucembursko. „Pokud jadernou energii chtějí podporovat jednotlivé země, je to jejich právo. Ale nikoli z fondů EU,“ řekl lucemburský premiér Xavier Bettel. Dodal, že jádro rozhodně nepovažuje za čistý a bezpečný zdroj.

Rakousko a Lucembursko se před vrcholnou schůzkou postavily proti tomu, aby bylo možné na stavbu jaderných bloků čerpat unijní podporu. Zdroj, který informoval o českém stanovisku, ale tento bod označil za nedorozumění. Česko prý peníze na rozvoj jaderné energetiky nepožaduje.

Sankce vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se také jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí uvalených na Rusko kvůli jeho vojenské agresi na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi ukrajinskou armádou na jedné straně a ruskými bojovníky s místními separatisty na druhé zemřelo na 13 tisíc lidí.

Postihy, které Brusel prodlužuje v půlročních intervalech již podesáté, jsou zaměřeny na bankovní, finanční a energetické sektory. Znamená to, že některé ruské firmy budou mít nadále ztížený přístup k mezinárodním financím nebo nebude možné vyvážet do Ruska určitá zařízení na těžbu ropy. Dosavadní sankce platí do konce ledna.

Řešil se i unijní rozpočet

Evropští lídři projednali také návrh víceletého rozpočtu EU na roky 2021 až 2027. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Předseda Evropské rady Charles Michel uvažuje o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři měli na stole návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU.

Zatímco Komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

„Evropská rada vyzývá svého předsedu, aby posunul jednání kupředu s cílem dosáhnout konečnou dohodu,“ píše se v krátkém textu závěrů schválených summitem. Michel bude v příštích měsících s jednotlivými členskými státy debatovat o jejich prioritách a hledat kompromisy. Podle některých diplomatů hodlá svolat mimořádný summit věnovaný pouze rozpočtu zřejmě na únor, definitivně to však zatím nepotvrdil. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spojené státy znovu udeřily na Írán, míří na tamní námořnictvo

Spojené státy zahájily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Podle íránské polooficiální agentury Mehr byla protivzdušná obrana aktivována také v blízkosti jaderné elektrárny v Búšehru. Výbuchy jsou hlášeny z oblasti přístavního města Čáhbahár a z města Konárak, kde se nachází námořní základna. Agentura AP připomíná, že USA útočí již desátou noc v řadě.
před 1 hhodinou

Při fotbalových oslavách ve Španělsku zemřel třináctiletý chlapec

Ve Španělsku v noci na pondělí zemřel třináctiletý chlapec a několik dalších lidí se zranilo, když se pod nimi zřítila fontána, na niž vylezli při oslavách španělského vítězství na mistrovství světa ve fotbale, informují agentura AFP a deník El País. Neštěstí se stalo ve městě Ciudad Rodrigo v Salamance na západě země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

U federální budovy v New Yorku došlo k explozi, jeden člověk skončil ve vazbě

U federální budovy na dolním Manhattanu došlo k explozi, kterou zřejmě způsobilo odpálení zábavní pyrotechniky v odpadkovém koši. S odkazem na Federální úřad pro vyšetřování (FBI) to napsal server CBS News. Jeden člověk byl vzat do vazby, případ vyšetřuje protiteroristické newyorské oddělení FBI. To později podezřelého identifikovalo jako bývalého amerického vojáka. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti uvedlo, že podezřelý cílil na Úřad pro imigraci a cla (ICE). Formálně obviněn zatím nebyl.
před 2 hhodinami

VideoDemonstrace na podporu Fedorova pokračují, do Zelenského se opřel i Klyčko

Tisíce Ukrajinců i o víkendu protestovaly proti rozhodnutí prezidenta Volodymyra Zelenského odvolat populárního ministra obrany Mychajla Fedorova. Do hlavy státu se opřel už i starosta Kyjeva Vitalij Klyčko, podle něhož Zelenskyj nerad naslouchá radám. Prezident uvedl, že změna ve vojenském vedení byla nutná kvůli neshodám Fedorova s velitelem armády Oleksanderem Syrským. Naopak jeho konec žádají demonstranti, Zelenskyj se v těchto dnech schází s generály a diskutuje vojenskou strategii. Podle zdrojů z jeho okolí proto, aby vybral právě nástupce Syrského. Politická krize v napadené zemi přichází v době zvýšených útoků na Ukrajině i hluboko v Rusku, které proti Kyjevu zahájilo plnohodnotnou invazi před více než čtyřmi lety.
před 3 hhodinami

Burnham převzal funkci britského premiéra

Nový lídr britských labouristů Andy Burnham převzal funkci premiéra a vystřídal odstoupivšího Keira Starmera. Král Karel III. ho po 13. hodině SELČ pověřil sestavením vlády. Burnham následně u premiérského sídla v Downing Street prohlásil, že Británie musí získat zpět svou stabilitu. Starmer zase ve svém posledním projevu vyjádřil hrdost, že země je silnější než před dvěma lety, kdy ji přebíral.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Šachistka Polgárová odmítla nabídku stát se prezidentkou Maďarska

Slavná šachistka Judit Polgárová odmítla nabídku maďarského premiéra Pétera Magyara stát se prezidentkou země, píše agentura AFP. Ministerský předseda v pondělí devětačtyřicetileté nepolitičce funkci hlavy státu nabídl poté, co dosavadní prezident Tamás Sulyok na konci minulého týdne podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho prezidentský mandát.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud v USA pozastavil převzetí Warner Bros. Discovery konkurenčním Paramountem

Předběžné opatření amerického soudu na čtrnáct dní pozastavilo převzetí mediální skupiny Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Informovala o tom agentura Reuters. Opatření má žalující skupině dvanácti států USA v čele s Kalifornií poskytnout čas, aby soudu přednesla argumenty, proč by transakce neměla pokračovat.
před 4 hhodinami

Cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit vodu a elektřinu, míní jeho nový šéf

Palestinské teroristické hnutí Hamás zvolilo nového šéfa Chalíla Hajju do čela svého politického úřadu. Hajja nahradí někdejšího vůdce Jahju Sinvára, kterého v říjnu 2024 zabila izraelská armáda. Sám Hajja věří, že „cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit jí vodu, elektřinu a podobné věci“, nýbrž „převrátit situaci“. Dříve se také vyslovil pro samostatný palestinský stát v hranicích před rokem 1967. Stejný rok zmiňuje také Charta Hamásu z roku 2017, nicméně vyjádření nemusí znamenat, že po dosažení tohoto cíle by teroristé od násilí upustili.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.