EK žádá pokutu pro Polsko. Varšava se dosud nepodřídila verdiktu o disciplinárním režimu soudců

Evropská komise požádala Soudní dvůr Evropské unie, aby vyměřil pokutu Polsku. Důvodem je skutečnost, že se Varšava zatím nepodřídila příkazu unijního soudu, který požaduje zastavení činnosti orgánu trestajícího polské soudce. Komise uvedla, že by Polsko mělo každý den platit soudem určenou částku, dokud příkaz neuposlechne. Zároveň odeslala do Varšavy dopis, kterým vyzvala polské úřady k respektování verdiktů unijního soudu.

„Rozhodnutí Soudního dvora EU musejí být respektována v celé EU. Je to nutné pro vytváření a udržování nezbytné vzájemné důvěry mezi členskými státy i občany. Jsme připraveni ke spolupráci s polskými úřady, abychom nalezli východisko z této krize,“ uvedla komisařka Věra Jourová na Twitteru.

Mluvčí polské vlády Piotr Müller dodal, že kabinet 16. srpna Komisi informoval ohledně zamýšlených kroků. Chystané změny v justici v Polsku se mají týkat nejen kontroverzní disciplinární komory nejvyššího soudu, ale obecně fungování justice, aby byla efektivnější. Návrhy příslušných zákonů hodlá vláda předložit na podzim.

Splnění rozhodnutí unijního soudu přitom podle Müllera náleží pouze nejvyššímu soudu, který je nezávislý na vládě, nicméně jeho předsedkyně nařídila pozastavit předávání nových případů disciplinární komoře, aby tak dala čas legislativním změnám.

Vláda podle mluvčího může pouze iniciovat legislativní změny, které přislíbila Evropské komisi. Současně však vláda zdůraznila, že EK nemůže Polsku říkat, jak si má zorganizovat justici. Mluvčí kabinetu podle agentury PAP také uvedl, že na přizpůsobení se rozhodnutím Soudního dvora EU mívá většina členských zemí mnoho měsíců, někdy dokonce i několik let, a tak „spěch EK se jeví dosti výjimečný v porovnání s tím, jak postupuje vůči jiným zemím EU“.

Polská vláda se s exekutivou EU dlouhodobě pře o svou justiční reformu, jejíž části podle Bruselu omezují nezávislost polských soudů.

Nejvyšší orgán unijní justice v polovině července konstatoval, že disciplinární komora, která rozhoduje o postavení soudců a prokurátorů, jejich trestním stíhání a případném uvalení vazby, není v souladu s unijním právem, a nařídil Polsku, aby její činnost pozastavilo.

„Komise žádá soud, aby Polsku vyměřil každodenní platbu pokut až do doby, než budou předběžná opatření zavedená soudem plně dodržována,“ uvedla nyní EK. 

Až několik set tisíc eur denně

List Gazeta Wyborcza uvedl, že EK nenavrhla konkrétní částku, ale že podle neoficiálních bruselských odhadů může jít až o několik set tisíc eur denně. Obří pokuta by se počítala od dne, kdy se o uložení sankce rozhodne. Soudní dvůr by se mohl spokojit s písemným vysvětlením Varšavy, ale o sankci by mohl rozhodnout během několika týdnů, a tak jediným spolehlivým způsobem, jak se trestu vyhnout, by bylo splnění požadavků unijního soudu ještě před uložením sankce.

Šéf polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński před měsícem uvedl, že úřady disciplinární komoru zruší v rámci dalších kroků spojených s reformou. Stejným slibem odpověděla v polovině srpna polská vláda na výzvu Komise, aby se Varšava verdiktu soudu podřídila.

Podle EK sice nyní disciplinární komora neotevírá nové případy, pokračuje však v řešení těch již zahájených. Komise chce pomocí pokuty docílit toho, aby orgán zcela ukončil činnost.

Varšava většinu námitek Komise odmítá

Polská vláda většinu námitek Komise, s nimiž se ztotožňuje i řada členských států EU, odmítá jako zasahování do svrchovanosti země. Polský ústavní soud v posledních měsících opakovaně odkládá rozhodnutí o tom, zda je unijní právo nadřazeno polské ústavě.

Polská opozice se kvůli prohlubujícímu se sporu obává, že konzervativně nacionalistická vládnoucí strana může nasměrovat zemi na cestu z evropského bloku.

Komise dosud kvůli obavám o osud unijního práva v zemi neschválila polský plán obnovy, díky němuž by měla Varšava získat desítky miliard eur z mimořádného fondu. Začátkem září navíc pohrozila, že o peníze přijdou polské obce, které svá území označily za zóny „bez ideologie LGBT“, tedy sexuálních menšin.

„EK neoprávněně blokuje Polsku fondy a žádá o pokuty. To jsou akty agrese,“ uvedl na Twitteru státní tajemník polského ministerstva spravedlnosti Sebastian Kaleta. Polsko není podle něj jedinou zemí, která se nepodřídila verdiktům soudu EU. Mezi dalšími jsou podle něj Německo, Francie, Španělsko či Rumunsko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Západ Kolumbie zasáhlo zemětřesení, úřady hlásí nejméně dvacet obětí

Nejméně dvacet lidí zahynulo při zemětřesení na západě Kolumbie, osmnáct obětí hlásí město Pereira a dva mrtvé Manizales, uvedly podle agentury Reuters starostové. Zemětřesení o síle 7,4 stupně bylo cítit i v Ekvádoru a v Panamě, informuje agentura AFP s odvoláním na kolumbijskou geologickou službu. Epicentrum mělo v departementu Chocó, jehož guvernérka dříve informovala o zraněných i škodách. Podle Reuters nebylo vydáno varování před tsunami.
15:30Aktualizovánopřed 32 mminutami

Ukrajina cílila na rafinerii v Tatarstánu, Rusko útočilo na města, benzinky či sklad WHO

Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý dronový nálet v Tatarstánu. Tamní úřady tvrdí, že útok za sebou nechal větší množství mrtvých a zraněných. Cílem úderu byla zřejmě rafinerie v Nižněkamsku. Masivní ruské ostřelování obce Buhajivka v ukrajinské Charkovské oblasti zabilo pět lidí. Přes dvacet lidí utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží. Ruské bombardování Sum zranilo nejméně čtrnáct lidí, stejně jako rozsáhlý ruský noční raketový a dronový útok na Oděsu. Moskva zničila i sklad WHO v Dnipru či všechny čerpací stanice v městečku Opišňa v Poltavské oblasti.
08:44Aktualizovánopřed 44 mminutami

Na dronu s výbušninou z letiště u Lipska našli policisté stopy DNA

Německá policie našla na dronu z východoněmeckého letiště Lipsko/Halle, který nesl výbušninu, stopy DNA. S odvoláním na své zdroje to v pondělí uvedla některá německá média včetně listů Die Zeit, Die Welt nebo bulvárních novin Bild. Podle Die Zeit se genetická informace shoduje s DNA registrovanou v Litvě v souvislosti s dřívějším žhářským útokem na logistické centrum v Lipsku. Konkrétní osobě ale úřady zatím DNA nepřipsaly.
před 1 hhodinou

Útok na Egypt budí obavy o Suez, Rudé moře je v nesnázích

Útok na tankery ve středomořském přístavu Damietta vyvolal obavy o bezpečnost Suezského průplavu a Egypta jako alternativní obchodní trasy. Po blokádě Hormuzského průlivu hrozí jemenští spojenci Íránu hútíové uzavřením další strategické úžiny Báb al-Mandab a útočí na saúdská plavidla. Regionální konflikt se tak rozšířil do oblasti Rudého moře, které je klíčové pro globální lodní dopravu. Podle expertů se tak Teherán snaží vyvinout ekonomický tlak na USA. Egypt už zpřísnil ochranu přístavů a vyslal do rizikové oblasti válečné lodě.
před 2 hhodinami

Kazachstán zvažuje trasy přes Gruzii a Ázerbájdžán pro vývoz ropy do Evropy

Kazachstán zvažuje ropovody Baku–Tbilisi–Ceyhan a Baku–Supsa, stejně jako tranzit přes Ázerbájdžán přes Kaspické moře, jako alternativní trasy pro svůj vývoz ropy. Kazachstánské ministerstvo energetiky tyto plány potvrdilo v prohlášení pro zpravodajskou agenturu Interfax-Kazachstán.
před 2 hhodinami

Výrobci raket Patriot se obávají, že by je Ukrajina mohla vyrábět levněji

Americké zbrojní společnosti Raytheon a Lockheed Martin se obávají, že pokud by Ukrajině byla udělena licence, mohla by vylepšit protiletadlové rakety Patriot a vyrábět je rychleji a za výrazně nižší náklady než USA. Tvrdí to s odkazem na své zdroje magazín The Atlantic. O udělení licence a dodávkách patriotů spolu jednali ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a prezident USA Donald Trump během posledního setkání. Zelenskyj později uvedl, že současný počet dodávaných střel není dostatečný.
před 4 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 6 hhodinami

Kanadské úřady hlásí první oběť rozsáhlých lesních požárů

Při rozsáhlém požáru v kanadské provincii Britská Kolumbie zemřela osmdesátiletá žena, která se snažila utéct ze svého domu. Podle agentury AFP to oznámila kanadská královská jízdní policie. Požár vypukl v pátek poblíž jezera Okanagan na jihu provincie a rychle se rozšířil. Úřady kvůli němu nařídily evakuaci více než 20 tisíc lidí, v provincii byl vyhlášen stav nouze.
06:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.