EK žádá pokutu pro Polsko. Varšava se dosud nepodřídila verdiktu o disciplinárním režimu soudců

Evropská komise požádala Soudní dvůr Evropské unie, aby vyměřil pokutu Polsku. Důvodem je skutečnost, že se Varšava zatím nepodřídila příkazu unijního soudu, který požaduje zastavení činnosti orgánu trestajícího polské soudce. Komise uvedla, že by Polsko mělo každý den platit soudem určenou částku, dokud příkaz neuposlechne. Zároveň odeslala do Varšavy dopis, kterým vyzvala polské úřady k respektování verdiktů unijního soudu.

„Rozhodnutí Soudního dvora EU musejí být respektována v celé EU. Je to nutné pro vytváření a udržování nezbytné vzájemné důvěry mezi členskými státy i občany. Jsme připraveni ke spolupráci s polskými úřady, abychom nalezli východisko z této krize,“ uvedla komisařka Věra Jourová na Twitteru.

Mluvčí polské vlády Piotr Müller dodal, že kabinet 16. srpna Komisi informoval ohledně zamýšlených kroků. Chystané změny v justici v Polsku se mají týkat nejen kontroverzní disciplinární komory nejvyššího soudu, ale obecně fungování justice, aby byla efektivnější. Návrhy příslušných zákonů hodlá vláda předložit na podzim.

Splnění rozhodnutí unijního soudu přitom podle Müllera náleží pouze nejvyššímu soudu, který je nezávislý na vládě, nicméně jeho předsedkyně nařídila pozastavit předávání nových případů disciplinární komoře, aby tak dala čas legislativním změnám.

Vláda podle mluvčího může pouze iniciovat legislativní změny, které přislíbila Evropské komisi. Současně však vláda zdůraznila, že EK nemůže Polsku říkat, jak si má zorganizovat justici. Mluvčí kabinetu podle agentury PAP také uvedl, že na přizpůsobení se rozhodnutím Soudního dvora EU mívá většina členských zemí mnoho měsíců, někdy dokonce i několik let, a tak „spěch EK se jeví dosti výjimečný v porovnání s tím, jak postupuje vůči jiným zemím EU“.

Polská vláda se s exekutivou EU dlouhodobě pře o svou justiční reformu, jejíž části podle Bruselu omezují nezávislost polských soudů.

Nejvyšší orgán unijní justice v polovině července konstatoval, že disciplinární komora, která rozhoduje o postavení soudců a prokurátorů, jejich trestním stíhání a případném uvalení vazby, není v souladu s unijním právem, a nařídil Polsku, aby její činnost pozastavilo.

„Komise žádá soud, aby Polsku vyměřil každodenní platbu pokut až do doby, než budou předběžná opatření zavedená soudem plně dodržována,“ uvedla nyní EK. 

Až několik set tisíc eur denně

List Gazeta Wyborcza uvedl, že EK nenavrhla konkrétní částku, ale že podle neoficiálních bruselských odhadů může jít až o několik set tisíc eur denně. Obří pokuta by se počítala od dne, kdy se o uložení sankce rozhodne. Soudní dvůr by se mohl spokojit s písemným vysvětlením Varšavy, ale o sankci by mohl rozhodnout během několika týdnů, a tak jediným spolehlivým způsobem, jak se trestu vyhnout, by bylo splnění požadavků unijního soudu ještě před uložením sankce.

Šéf polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński před měsícem uvedl, že úřady disciplinární komoru zruší v rámci dalších kroků spojených s reformou. Stejným slibem odpověděla v polovině srpna polská vláda na výzvu Komise, aby se Varšava verdiktu soudu podřídila.

Podle EK sice nyní disciplinární komora neotevírá nové případy, pokračuje však v řešení těch již zahájených. Komise chce pomocí pokuty docílit toho, aby orgán zcela ukončil činnost.

Varšava většinu námitek Komise odmítá

Polská vláda většinu námitek Komise, s nimiž se ztotožňuje i řada členských států EU, odmítá jako zasahování do svrchovanosti země. Polský ústavní soud v posledních měsících opakovaně odkládá rozhodnutí o tom, zda je unijní právo nadřazeno polské ústavě.

Polská opozice se kvůli prohlubujícímu se sporu obává, že konzervativně nacionalistická vládnoucí strana může nasměrovat zemi na cestu z evropského bloku.

Komise dosud kvůli obavám o osud unijního práva v zemi neschválila polský plán obnovy, díky němuž by měla Varšava získat desítky miliard eur z mimořádného fondu. Začátkem září navíc pohrozila, že o peníze přijdou polské obce, které svá území označily za zóny „bez ideologie LGBT“, tedy sexuálních menšin.

„EK neoprávněně blokuje Polsku fondy a žádá o pokuty. To jsou akty agrese,“ uvedl na Twitteru státní tajemník polského ministerstva spravedlnosti Sebastian Kaleta. Polsko není podle něj jedinou zemí, která se nepodřídila verdiktům soudu EU. Mezi dalšími jsou podle něj Německo, Francie, Španělsko či Rumunsko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA oznámily novou sérii úderů na Írán jako odvetu za padlé americké vojáky

Spojené státy v noci ze soboty na neděli zahájily novou sérii úderů na Írán. Oznámilo to oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Chtějí tím potrestat Teherán za smrt dvou amerických vojáků v Jordánsku, kteří zemřeli při pátečních íránských útocích. CENTCOM o pár hodin později uvedlo, že Spojené státy ukončily již osmou sérii nočních úderů v řadě a zasáhly íránskou vojenskou infrastrukturu.
01:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruské údery na Kyjev si vyžádaly nejméně jednu oběť a pět zraněných

Nejméně jednu oběť a pět zraněných si vyžádaly ruské noční údery na Kyjev, informovala vojenská správa metropole. Starosta města Vitalij Klyčko již dříve oznámil, že byl zasažen vícepodlažní obytný dům a na místě zasahují záchranáři. Podle ruské verze stanice BBC jsou hlášeny údery v nejméně pěti kyjevských čtvrtích.
před 4 hhodinami

V Miami zadrželi bratry Tateovy, v Británii oba čelí novým obviněním

Britsko-americký influencer Andrew Tate a jeho bratr Tristan byli v noci na neděli zadrženi federálními úřady v Miami. Informovala o tom agentura AP. Britská prokuratura již požádala o vydání bratrů kvůli obvinění ze znásilnění a obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování. Bratři se měli z těchto činů provinit v období od července 2010 do srpna 2017.
před 5 hhodinami

Írán i Kuvajt hlásí útoky na klíčová odsolovací zařízení

Americké oblastní velitelství na Blízkém východě (CENTCOM) podniklo další vlnu úderů na Írán, její ukončení oznámilo v sobotu brzy ráno. Šlo již o sedmou noc útoků v řadě. Americká armáda údajně zasáhla vojenskou infrastrukturu a armádní cíle. Íránská média mluví o třech obětech v provincii Hormozgán na jihu země. Íránské údery na ropné zařízení v Kuvajtu si pak vyžádaly zraněné a způsobily rozsáhlé škody, oznámila státní ropná společnost. Terčem v Íránu i Kuvajtu se stala mimo jiné také klíčová odsolovací zařízení.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Írán pozastavil plnění závazků z memoranda s USA. Podle Chameneího je podpis Trumpa bezcenný

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí tvrdí, že podpis amerického prezidenta Donalda Trumpa je bezcenný. Podle něj USA opakovaně porušily své závazky z memoranda o porozumění s Íránem. O písemném prohlášení nástupce dlouholetého duchovního vůdce Alího Chameneího, kterého v únoru zabil izraelský útok, informovala agentura Reuters. Teherán v sobotu pozastavil naplňování svých závazků z dohody, která měla být zásadním krokem na cestě k míru ve válce vyvolané USA a Izraelem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rozsáhlý požár na jihu Norska stále není plně pod kontrolou

Rozsáhlý požár ve městě Drammen na jihu Norska, který podle dosavadních odhadů zničil více než sto bytových jednotek, stále není plně pod kontrolou, informoval v sobotu večer na internetu list Aftenposten. Podle norských médií je to nejrozsáhlejší požár v obytné oblasti v zemi od druhé světové války.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

USA chystají granty pro spojence hnutí MAGA v Evropě i ve světě, píše FT

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa chystá sérii grantů pro organizace v Evropě i v dalších částech světa, které mají podpořit spojence hnutí MAGA (Udělejme Ameriku opět skvělou), uvedl list Financial Times, který píše o dramatické změně priorit americké zahraniční pomoci.
před 11 hhodinami

Maďarský prezident podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho mandát

Maďarský prezident Tamás Sulyok podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho prezidentský mandát, informovaly agentury MTI a Reuters. Ústavní novelu s deklarovaným záměrem „obnovit demokracii založenou na právním státě“ schválil parlament v pondělí. Hlava státu navzdory podpisu vyjádřila přesvědčení, že novela poškozuje fungování právního státu v Maďarsku. Prezidentských povinností se má od pondělí prozatímně ujmout předsedkyně parlamentu Ágnes Forsthofferová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.