EK žádá pokutu pro Polsko. Varšava se dosud nepodřídila verdiktu o disciplinárním režimu soudců

Evropská komise požádala Soudní dvůr Evropské unie, aby vyměřil pokutu Polsku. Důvodem je skutečnost, že se Varšava zatím nepodřídila příkazu unijního soudu, který požaduje zastavení činnosti orgánu trestajícího polské soudce. Komise uvedla, že by Polsko mělo každý den platit soudem určenou částku, dokud příkaz neuposlechne. Zároveň odeslala do Varšavy dopis, kterým vyzvala polské úřady k respektování verdiktů unijního soudu.

„Rozhodnutí Soudního dvora EU musejí být respektována v celé EU. Je to nutné pro vytváření a udržování nezbytné vzájemné důvěry mezi členskými státy i občany. Jsme připraveni ke spolupráci s polskými úřady, abychom nalezli východisko z této krize,“ uvedla komisařka Věra Jourová na Twitteru.

Mluvčí polské vlády Piotr Müller dodal, že kabinet 16. srpna Komisi informoval ohledně zamýšlených kroků. Chystané změny v justici v Polsku se mají týkat nejen kontroverzní disciplinární komory nejvyššího soudu, ale obecně fungování justice, aby byla efektivnější. Návrhy příslušných zákonů hodlá vláda předložit na podzim.

Splnění rozhodnutí unijního soudu přitom podle Müllera náleží pouze nejvyššímu soudu, který je nezávislý na vládě, nicméně jeho předsedkyně nařídila pozastavit předávání nových případů disciplinární komoře, aby tak dala čas legislativním změnám.

Vláda podle mluvčího může pouze iniciovat legislativní změny, které přislíbila Evropské komisi. Současně však vláda zdůraznila, že EK nemůže Polsku říkat, jak si má zorganizovat justici. Mluvčí kabinetu podle agentury PAP také uvedl, že na přizpůsobení se rozhodnutím Soudního dvora EU mívá většina členských zemí mnoho měsíců, někdy dokonce i několik let, a tak „spěch EK se jeví dosti výjimečný v porovnání s tím, jak postupuje vůči jiným zemím EU“.

Polská vláda se s exekutivou EU dlouhodobě pře o svou justiční reformu, jejíž části podle Bruselu omezují nezávislost polských soudů.

Nejvyšší orgán unijní justice v polovině července konstatoval, že disciplinární komora, která rozhoduje o postavení soudců a prokurátorů, jejich trestním stíhání a případném uvalení vazby, není v souladu s unijním právem, a nařídil Polsku, aby její činnost pozastavilo.

„Komise žádá soud, aby Polsku vyměřil každodenní platbu pokut až do doby, než budou předběžná opatření zavedená soudem plně dodržována,“ uvedla nyní EK. 

Až několik set tisíc eur denně

List Gazeta Wyborcza uvedl, že EK nenavrhla konkrétní částku, ale že podle neoficiálních bruselských odhadů může jít až o několik set tisíc eur denně. Obří pokuta by se počítala od dne, kdy se o uložení sankce rozhodne. Soudní dvůr by se mohl spokojit s písemným vysvětlením Varšavy, ale o sankci by mohl rozhodnout během několika týdnů, a tak jediným spolehlivým způsobem, jak se trestu vyhnout, by bylo splnění požadavků unijního soudu ještě před uložením sankce.

Šéf polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński před měsícem uvedl, že úřady disciplinární komoru zruší v rámci dalších kroků spojených s reformou. Stejným slibem odpověděla v polovině srpna polská vláda na výzvu Komise, aby se Varšava verdiktu soudu podřídila.

Podle EK sice nyní disciplinární komora neotevírá nové případy, pokračuje však v řešení těch již zahájených. Komise chce pomocí pokuty docílit toho, aby orgán zcela ukončil činnost.

Varšava většinu námitek Komise odmítá

Polská vláda většinu námitek Komise, s nimiž se ztotožňuje i řada členských států EU, odmítá jako zasahování do svrchovanosti země. Polský ústavní soud v posledních měsících opakovaně odkládá rozhodnutí o tom, zda je unijní právo nadřazeno polské ústavě.

Polská opozice se kvůli prohlubujícímu se sporu obává, že konzervativně nacionalistická vládnoucí strana může nasměrovat zemi na cestu z evropského bloku.

Komise dosud kvůli obavám o osud unijního práva v zemi neschválila polský plán obnovy, díky němuž by měla Varšava získat desítky miliard eur z mimořádného fondu. Začátkem září navíc pohrozila, že o peníze přijdou polské obce, které svá území označily za zóny „bez ideologie LGBT“, tedy sexuálních menšin.

„EK neoprávněně blokuje Polsku fondy a žádá o pokuty. To jsou akty agrese,“ uvedl na Twitteru státní tajemník polského ministerstva spravedlnosti Sebastian Kaleta. Polsko není podle něj jedinou zemí, která se nepodřídila verdiktům soudu EU. Mezi dalšími jsou podle něj Německo, Francie, Španělsko či Rumunsko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v úterý v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 4 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 6 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 8 hhodinami

Při pádu malého letadla zahynulo ve Francii jedenáct lidí

Jedenáct lidí přišlo v neděli o život při pádu malého letadla v Tomblaine na předměstí Nancy na severovýchodě Francie, píše agentura AFP s odvoláním na prefekturu departementu Meurthe-et-Moselle. Na místo neštěstí zamířil francouzský ministr vnitra Laurent Nuňez. Letoun dopadl na travnatou plochu u silnice v obytné zóně. Přepravoval skupinu lidí, kteří se chystali k seskoku padákem. Podle AFP řadí počet obětí nehodu mezi nejtragičtější havárie lehkých letadel v zemi.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Írán udeřil na Kuvajt a Bahrajn. Mluví o odvetě za útoky USA

Íránská státní média tvrdí, že na jihu země byly zaznamenány výbuchy. V sobotu pozdě večer to napsala agentura Reuters. Podle Íránu zasáhlo několik střel telekomunikační věž. Nové údery na Írán krátce před půlnocí na neděli SELČ oznámilo americké velitelství vojenských sil CENTCOM a později i americký prezident Donald Trump. Íránu v příspěvku na síti Truth Social pohrozil obnovením bojů. Několik zemí v regionu hlásilo nepřátelské drony a rakety na svém území.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...