EK žádá pokutu pro Polsko. Varšava se dosud nepodřídila verdiktu o disciplinárním režimu soudců

Evropská komise požádala Soudní dvůr Evropské unie, aby vyměřil pokutu Polsku. Důvodem je skutečnost, že se Varšava zatím nepodřídila příkazu unijního soudu, který požaduje zastavení činnosti orgánu trestajícího polské soudce. Komise uvedla, že by Polsko mělo každý den platit soudem určenou částku, dokud příkaz neuposlechne. Zároveň odeslala do Varšavy dopis, kterým vyzvala polské úřady k respektování verdiktů unijního soudu.

„Rozhodnutí Soudního dvora EU musejí být respektována v celé EU. Je to nutné pro vytváření a udržování nezbytné vzájemné důvěry mezi členskými státy i občany. Jsme připraveni ke spolupráci s polskými úřady, abychom nalezli východisko z této krize,“ uvedla komisařka Věra Jourová na Twitteru.

Mluvčí polské vlády Piotr Müller dodal, že kabinet 16. srpna Komisi informoval ohledně zamýšlených kroků. Chystané změny v justici v Polsku se mají týkat nejen kontroverzní disciplinární komory nejvyššího soudu, ale obecně fungování justice, aby byla efektivnější. Návrhy příslušných zákonů hodlá vláda předložit na podzim.

Splnění rozhodnutí unijního soudu přitom podle Müllera náleží pouze nejvyššímu soudu, který je nezávislý na vládě, nicméně jeho předsedkyně nařídila pozastavit předávání nových případů disciplinární komoře, aby tak dala čas legislativním změnám.

Vláda podle mluvčího může pouze iniciovat legislativní změny, které přislíbila Evropské komisi. Současně však vláda zdůraznila, že EK nemůže Polsku říkat, jak si má zorganizovat justici. Mluvčí kabinetu podle agentury PAP také uvedl, že na přizpůsobení se rozhodnutím Soudního dvora EU mívá většina členských zemí mnoho měsíců, někdy dokonce i několik let, a tak „spěch EK se jeví dosti výjimečný v porovnání s tím, jak postupuje vůči jiným zemím EU“.

Polská vláda se s exekutivou EU dlouhodobě pře o svou justiční reformu, jejíž části podle Bruselu omezují nezávislost polských soudů.

Nejvyšší orgán unijní justice v polovině července konstatoval, že disciplinární komora, která rozhoduje o postavení soudců a prokurátorů, jejich trestním stíhání a případném uvalení vazby, není v souladu s unijním právem, a nařídil Polsku, aby její činnost pozastavilo.

„Komise žádá soud, aby Polsku vyměřil každodenní platbu pokut až do doby, než budou předběžná opatření zavedená soudem plně dodržována,“ uvedla nyní EK. 

Až několik set tisíc eur denně

List Gazeta Wyborcza uvedl, že EK nenavrhla konkrétní částku, ale že podle neoficiálních bruselských odhadů může jít až o několik set tisíc eur denně. Obří pokuta by se počítala od dne, kdy se o uložení sankce rozhodne. Soudní dvůr by se mohl spokojit s písemným vysvětlením Varšavy, ale o sankci by mohl rozhodnout během několika týdnů, a tak jediným spolehlivým způsobem, jak se trestu vyhnout, by bylo splnění požadavků unijního soudu ještě před uložením sankce.

Šéf polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński před měsícem uvedl, že úřady disciplinární komoru zruší v rámci dalších kroků spojených s reformou. Stejným slibem odpověděla v polovině srpna polská vláda na výzvu Komise, aby se Varšava verdiktu soudu podřídila.

Podle EK sice nyní disciplinární komora neotevírá nové případy, pokračuje však v řešení těch již zahájených. Komise chce pomocí pokuty docílit toho, aby orgán zcela ukončil činnost.

Varšava většinu námitek Komise odmítá

Polská vláda většinu námitek Komise, s nimiž se ztotožňuje i řada členských států EU, odmítá jako zasahování do svrchovanosti země. Polský ústavní soud v posledních měsících opakovaně odkládá rozhodnutí o tom, zda je unijní právo nadřazeno polské ústavě.

Polská opozice se kvůli prohlubujícímu se sporu obává, že konzervativně nacionalistická vládnoucí strana může nasměrovat zemi na cestu z evropského bloku.

Komise dosud kvůli obavám o osud unijního práva v zemi neschválila polský plán obnovy, díky němuž by měla Varšava získat desítky miliard eur z mimořádného fondu. Začátkem září navíc pohrozila, že o peníze přijdou polské obce, které svá území označily za zóny „bez ideologie LGBT“, tedy sexuálních menšin.

„EK neoprávněně blokuje Polsku fondy a žádá o pokuty. To jsou akty agrese,“ uvedl na Twitteru státní tajemník polského ministerstva spravedlnosti Sebastian Kaleta. Polsko není podle něj jedinou zemí, která se nepodřídila verdiktům soudu EU. Mezi dalšími jsou podle něj Německo, Francie, Španělsko či Rumunsko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránská blokáda Hormuzského průlivu je podle Rubia jako ekonomická jaderná zbraň

Íránská blokáda Hormuzského průlivu je podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia ekvivalentem ekonomické jaderné zbraně. Podle agentur DPA a Reuters to v úterý uvedl ve vysílání televize Fox News jako důkaz toho, že by Teherán neměl vlastnit atomové zbraně. Podle dřívějších zpráv předložil Írán Spojeným státům nový návrh na otevření Hormuzského průlivu a ukončení války, podle kterého by se jaderné rozhovory odložily až na pozdější fázi jednání. Rubio i zdroje agentury Reuters naznačili, že USA nabídku odmítnou.
před 36 mminutami

Ozbrojenci unesli ze sirotčince v Nigérii 23 dětí

Ozbrojení útočníci unesli ze sirotčince na severu Nigérie 23 dětí, informovala v úterý agentura AP. Podle místních úřadů se patnáct z nich podařilo zachránit, po dalších osmi unesených dětech pátrají. K útoku se zatím nepřihlásila žádná skupina.
před 1 hhodinou

Karel III. přijel do Spojených států na státní návštěvu

Americký prezident Donald Trump s první dámou Melanií v pondělí v Bílém domě přivítali britského krále Karla III. s chotí Camillou. Královský pár dorazil do Spojených států dvě a půl století poté, co bývalá kolonie vyhlásila nezávislost na britském impériu a letos oslavuje toto významné výročí. Dlouho plánovaná čtyřdenní oficiální návštěva má upevnit vztahy mezi oběma zeměmi v době, kdy Trump kritizuje britského premiéra Keira Starmera mimo jiné za to, že odmítá podpořit USA ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Střelce z galavečeře s Trumpem obvinili z pokusu o atentát na prezidenta

Muž, který střílel při sobotní galavečeři v hotelu Washington Hilton za účasti amerického prezidenta Donalda Trumpa, si u soudu vyslechl obvinění z pokusu o atentát na prezidenta, píší agentury. Viní ho také ze zločinů souvisejících s držením zbraní. Z nařízení soudce zůstane ve vazbě až do následujícího soudního líčení, jež se plánuje na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajina protestuje proti ruským lodím s ukradeným obilím v Izraeli

Ukrajina si předvolala izraelského velvyslance, aby mu předala protestní nótu poté, co do izraelského přístavu Haifa doplula další ruská loď, která je podle Kyjeva naložena obilím ukradeným Ruskem na okupovaném ukrajinském území. Obchodování s kradeným obilím by nemělo podkopávat přátelské vztahy mezi Kyjevem a Jeruzalémem, zdůraznil šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
před 7 hhodinami

VideoV Sýrii začal první veřejný soud s představitelem Asadova režimu

Bývalé syrské prominenty dohání spravedlnost – v jejich vlasti začíná první veřejný soud s představitelem hrůzovlády svrženého diktátora Bašára Asada. Exgenerál a zároveň Asadův bratranec Átif Nadžíb čelí obvinění ze zločinů proti syrskému lidu. V roce 2011 v provincii Dará brutálně potlačil protivládní demonstrace. V následné občanské válce zemřelo přes půl milionu lidí. Některé ozbrojené jednotky nového syrského vedení, které slíbilo zločiny předchozí vlády nekompromisně trestat, přitom už samy čelí obvinění z loňských masakrů menšin alavitů a křesťanů.
před 7 hhodinami

Ruské údery v Oděse zranily několik lidí, jednu oběť hlásí Nikopol

Jednu oběť si vyžádalo ruské ostřelování Nikopolu v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. Jedenáct lidí také utrpělo zranění v noci na pondělí při náletu ruských dronů na Oděsu, oznámili už ráno záchranáři a úřady. Ruskem dosazená správa Záporožské jaderné elektrárny podle agentury Reuters uvedla, že ukrajinský dronový útok zabil jednoho zaměstnance.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Havlíček: Česko chce brát z Ázerbájdžánu dvě miliardy metrů krychlových plynu ročně

Česká republika chce ročně odebírat dvě miliardy metrů krychlových plynu z Ázerbájdžánu, přičemž dodávky by mohly začít mezi roky 2028 a 2029, řekl na návštěvě Baku ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Dohoda zatím nebyla podepsána, kontrakt je přislíben a je na velmi dobré cestě, dodal. Premiér Andrej Babiš (ANO) předtím řekl, že o dodávky plynu usiluje společnost ČEZ.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...