Kodaň - Dánskem hýbe další zvířecí skandál. Zoologická zahrada v Kodani tento týden utratila čtyřčlennou lví rodinu, aby uvolnila místo novému chovnému páru. O šelmy se přitom mohla postarat celá řada podobných zařízení - například česká zoo ve Dvoře Králové. Kodaňská zahrada si tímto činem znepřátelila část veřejnosti, ochránce zvířat i vedení dalších zoo v okolních státech. Zejména proto, že to není první případ, již v únoru zdejší chovatelé utratili zdravého žirafího samce jménem Marius.
Je to v krátké době už podruhé, co kodaňská zahrada odmítla umístit zvířata do jiné evropské zoo a usmrtila zdravé kusy, které se nehodily pro další křížení. Lví smečka přitom mohla klidně odpočívat třeba v Česku. Zájem o ně projevila Zoo ve Dvoře Králové nad Labem pro své nově budované lví safari. „V případě lvů to nechápu už vůbec. My jsme v lednu rozesílali nabídkovou listinu do několika set zoo po Evropě, máme poptávku na sedm lvů. Nabídka šla jak na e-mail kodaňské zoo, tak přímo na ředitele Bengta Holsta. A nedostali jsme vůbec žádnou odpověď,“ podivuje se ředitel královédvorské zoo Přemysl Rabas.
Dánská zoo se hájí tím, že simuluje reálné situace v přírodě. Kromě staršího chovného páru uspala i jeho dvě mláďata. Podle místních ošetřovatelů by v divočině sama nepřežila. A to přesto, že už to nejsou žádná lvíčata. „Ty dvě lvice začaly dospívat, to znamená, že samec by o ně začal mít zájem. To jsme nechtěli, protože to je jejich otec. A původní lvice je už moc stará na to, aby znovu zabřezla,“ vysvětlil výkonný ředitel zoo Steffen Stræde.
Tatáž zoo na sebe upozornila už před necelými dvěma měsíci, kdy utratila zdravého žirafího samce - i v tomto případě kvůli tomu, aby se vyhnula příbuzenskému křížení. Jeho tělo pak před zraky návštěvníků rozřezala a předhodila šelmám.
Šéf pražské zoologické zahrady označil utracení zdravé žirafy a celé lví smečky za nesmysl. O duševním zdraví kodaňského ředitele zoo by se podle něj dalo s úspěchem pochybovat. „Naprosto to popírá důvod, proč tady jsme. Zpochybňuje to práci všech zoologických zahrad, je to něco, co nás strašně poškozuje,“ myslí si. Podotkl, že občas se nějaké zvíře utratit musí, ale pouze pokud je staré nebo nemocné a neexistuje jiná možnost. „Znovu opakuji, že v případě Kodaně ta možnost existovala,“ dodal.
Pražská zoo vstupuje do nové, již 83. sezony. Největší letošní novinkou bude světový unikát - pavilon velemloků, který ředitel zahrady Miroslav Bobek otevře na konci května. Část expozice bude věnována také slavnému dílu Karla Čapka Válka s mloky. Zahájení nové sezony patřilo ale i oblíbené gorilí rodince. Kvůli nebezpečí povodní jí totiž zoo plánuje postavit nový pavilon na vyvýšeném místě. Stát by měl pod viničním domem Sklenářkou. I přes letní povodně měla zahrada vydařenou loňskou sezonu - do pražské Troje se přišlo podívat více než milion lidí.
Podle něj by měla v takových případech zakročit Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA). Jejímu vedení se rozhodl napsat dopis. „Především EAZA musí změnit svůj přístup k eutanáziím zvířat. Současně by se měla mnohem více otevřít jiným zoologickým zahradám, které nejsou jejími členy. Když se dozvídáme, že jsou lvi utraceni, i když je bylo možné dát do zoo, která by se o ně perfektně postarala, tak to je něco naprosto nepřijatelného,“ prohlásil Bobek. Podle něj to ale naštěstí není postoj celé asociace, ale pouze malé frakce.
Pražská zoo podle slov svého ředitele zdravé kusy nikdy neutratila. „My se vždy snažíme to řešit jiným způsobem. Nikdy jsme neutratili žirafu, která by se nehodila do chovu, byť třeba umisťování samců skutečně problematické je,“ řekl Bobek. Třeba královédvorská zoo by se ale dokázala postarat i o nešťastného Mariuse. „Jsme velkým chovatelem žiraf, máme ty kontakty a víme, jaká je poptávka po žirafách,“ poznamenal Rabas.
Jenže Dánové s utrácením zřejmě jen tak nepřestanou. Už teď prý kodaňská zoo ročně mimo objektivy kamer uspává zhruba dvacítku zvířat, které se do chovu nehodí.
Ve světě denně umírají miliony zvířat
Pět mrtvých zvířat v kodaňské zoo jitří evropské emoce, ve světě jich přitom denně umírají miliony. Kvůli obživě, sportu, tradicím i pytláctví. Třeba jen lidská touha po klech a rozích připraví denně o život sto slonů a tři nosorožce. Rohy nosorožců jsou dražší než zlato, pytláci kvůli nim zvířata někdy jen uspí, jindy třeba otráví celé stádo kyanidem. „V loňském roce bylo upytlačeno ve volné přírodě kolem tisíce nosorožců, což je více, než kolik se jich narodí za rok,“ říká královédvorský zoolog Pavel Moucha.
Sloní mláďata v keňském sirotčinci jsou zase důkazem rostoucího zájmu o slonovinu. Její masivní pašování do Česka potvrzuje i inspekce životního prostředí. Každoročně v poštovních balících i kufrech na letišti odhalí také desítky korálů, lastur, lahví s naloženými hady i kůží šelem.
Oceány zase ohrožuje nadměrný rybolov, velkorysé kvóty podle ekologů nerespektují varování přírodovědců. Rozhodnutí o limitech lovu třeba tuňáků bývají často politická. A i tak je rybáři často porušují. „V sítích nekončí pouze tuňáci, ale i další ryby, kytovci, delfíni, mořské želvy či albatrosi. Ti jsou pak mnohdy vyhozeni zpět do moře polomrtví nebo mrtví,“ popisuje Jan Freidinger z organizace Greenpeace.
Podle mezinárodního svazu ochrany přírody hrozí v blízké době vyhynutí skoro dvaceti tisícům druhů živočichů. Patří mezi ně třeba nosorožec dvourohý, kůň Převalského nebo tygr ussurijský.
