Dálnice zdražily v Maďarsku či Rakousku, řidiči v Chorvatsku mohou ušetřit s vysílačem

Letní cestování autem do zahraničí se letos řidičům osobních aut v některých případech oproti loňsku prodraží. V Maďarsku a Rakousku se ceny stejně jako v Česku výrazněji upravovaly se zavedením jednodenní dálniční známky. Ceny některých známek vzrostly, jiné mírně klesly. Vyplývá to z informací na webech oficiálních prodejců vinět. V dalších evropských zemích musí řidiči za použití dálnic platit mýtné, které například Chorvatsko na léto oproti celoroční úrovni zdražuje o 15 procent. V Chorvatsku mohou řidiči ušetřit s registrovaným vysílačem.

V Rakousku dálniční známka zdražuje každoročně, většinou o jednotky procent. Letos ale země ceník kvůli nové jednodenní známce upravovala více. Desetidenní elektronickou známku lze koupit na oficiálním e-shopu za 11,50 eura (zhruba 284 korun), meziročně je přibližně o 16 procent dražší. Dvouměsíční známka naopak meziročně zlevnila o jedno euro na 28,90 eura (zhruba 714 korun).

Roční známka vychází stejně jako loni na 96,40 eura (zhruba 2383 korun). V Rakousku stále platí vedle elektronické viněty také nalepovací známka na okno. Nová jednodenní známka je dostupná pouze digitálně a stojí 8,6 eura (zhruba 213 korun). Zvlášť jsou v Rakousku zpoplatněny některé tunely nebo Brennerská dálnice A13.

Také řidiči v Maďarsku za jednodenní dálniční známku podle ceníku v přepočtu zaplatí přibližně 320 korun. Desetidenní známka letos v přepočtu vyjde zhruba na 398 korun, meziročně je téměř o 50 korun dražší. Za měsíční řidiči letos zaplatí zhruba 644 korun, téměř o 80 korun méně než loni. Roční v přepočtu stojí zhruba 3560 korun, meziročně o téměř 400 korun více.

Slovensko a Slovinsko

Ceny slovenských dálničních známek se letos nemění. Loni ji Slovensko po dvanácti letech zvýšilo zhruba o 20 procent. Podle oficiálního webu vyjde desetidenní viněta na 12 eur (zhruba 297 korun), 30denní na 17 eur (zhruba 420 korun) a roční na 60 eur (zhruba 1483 korun), tedy stejně jako loni.

Stejně jako na Slovensku loni zdražily dálnice také ve Slovinsku, letos zůstaly na stejné úrovni. Týdenní známka stojí 16 eur (zhruba 396 korun), měsíční vyjde na 32 eur (zhruba 792 korun), roční viněta je za 117,50 eura (zhruba 2909 korun). Slovinsko od roku 2022 nabízí pouze elektronické dálniční známky. Řidiči si je mohou koupit na oficiálním e-shopu.

Německo

Zadarmo naopak stále jezdí řidiči osobních aut na dálnicích v Německu. Musí ale dávat pozor při cestě do větších německých, ale také francouzských a rakouských měst. V centrech některých z nich fungují takzvané ekologické zóny, kam mohou pouze auta s ekologickou známkou. Ta se prodává ve třech barvách, v zelené, žluté a červené, v závislosti na ekologičnosti vozu. Emisní viněty musí řidiči zakoupit předem, nelze je koupit na místě. Podle oficiálního webu ekologické známky řidičům při absenci známky v těchto zónách hrozí v závislosti na konkrétní zemi pokuty ve výši až 2180 eur (zhruba 54 tisíc korun).

Další země

V dalších vyhledávaných evropských zemích, například ve Francii, Itálii, Španělsku, Chorvatsku, Řecku nebo Polsku, se průjezd dálnicí hradí prostřednictvím mýtných bran. Řidiči tak platí podle skutečně ujeté vzdálenosti. Mýtné systémy snímají i průjezd v případě zpoplatněných tunelů.

V Itálii, Španělsku nebo Chorvatsku si řidiči podle webu Ústředního automotoklubu ČR mohou u dálničních společností, v bankách nebo na benzinkách pořídit vysílač, který si nainstalují na čelní sklo, a mohou díky tomu projíždět brány bez nutnosti zastavování a okamžité platby.

V Chorvatsku jsou ceny mýtného s vysílačem podle ÚAMK o deset procent nižší, vysílač ale musí být registrovaný u chorvatského úřadu pro dálnice. Více informací řidiči najdou na oficiálním webu chorvatského elektronického systému mýtného. Ceny mýtných poplatků v Chorvatsku v létě oproti běžné celoroční úrovni rostou o 15 procent. Mýtné se v Chorvatsku mimo dálnice vybírá také na několika dalších silnicích, mostech a tunelech.

V Polsku jsou mimo mýtné brány také dva zvlášť zpoplatněné úseky, na které je nutné koupit známku on-line nebo na benzince před vjezdem na dálnici. Jde o dva úseky dálnic A2 a A4.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 1 hhodinou

Armáda USA sestřelila íránské drony a zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
01:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 8 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 9 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 10 hhodinami

VideoBritská vláda ve spojitosti s vraždou Nowaka odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie

Britská vláda odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie a mírnějším zacházení s etnickými menšinami. Kritika a protesty přišly po verdiktu nad vrahem osmnáctiletého studenta Henryho Nowaka, který svou oběť křivě obvinil z rasismu. Nowak zemřel loni v prosinci během policejního zásahu, při kterém hlídka uvěřila rodině vraha, že ho Nowak rasově napadl. Policie ignorovala Nowakova slova o tom, že je pobodaný, dokud neupadl do bezvědomí. Vyšetřování policejního zásahu zatím žádný disciplinární přestupek nebo trestný čin neodhalilo.
před 10 hhodinami

VideoRusko likviduje ukrajinská města do základů, říká zpravodajka Stomatová

Čtvrteční dopis ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského adresovaný ruskému vůdci Vladimiru Putinovi je na Ukrajině vnímán spíše tak, že byl určen pro Spojené státy, uvedla zpravodajka ČT Darja Stomatová v Interview ČT24. „Dostali jsme se do patové situace, kdy delegace nejednají, takže otázka je, jak znovu komunikaci mezi Ruskem, Ukrajinou a USA rozproudit,“ uvedla. Rusku se zároveň na frontě nedaří postupovat, kvůli čemuž stupňuje tlak na ukrajinská města poblíž frontové linie. „Rusko města likviduje do základů. Některá vypadají mnohem hůř než kdysi Avdijivka,“ poznamenala zpravodajka s odkazem na Kosťantynivku. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 12 hhodinami
Načítání...