Dálnice zdražily v Maďarsku či Rakousku, řidiči v Chorvatsku mohou ušetřit s vysílačem

Letní cestování autem do zahraničí se letos řidičům osobních aut v některých případech oproti loňsku prodraží. V Maďarsku a Rakousku se ceny stejně jako v Česku výrazněji upravovaly se zavedením jednodenní dálniční známky. Ceny některých známek vzrostly, jiné mírně klesly. Vyplývá to z informací na webech oficiálních prodejců vinět. V dalších evropských zemích musí řidiči za použití dálnic platit mýtné, které například Chorvatsko na léto oproti celoroční úrovni zdražuje o 15 procent. V Chorvatsku mohou řidiči ušetřit s registrovaným vysílačem.

V Rakousku dálniční známka zdražuje každoročně, většinou o jednotky procent. Letos ale země ceník kvůli nové jednodenní známce upravovala více. Desetidenní elektronickou známku lze koupit na oficiálním e-shopu za 11,50 eura (zhruba 284 korun), meziročně je přibližně o 16 procent dražší. Dvouměsíční známka naopak meziročně zlevnila o jedno euro na 28,90 eura (zhruba 714 korun).

Roční známka vychází stejně jako loni na 96,40 eura (zhruba 2383 korun). V Rakousku stále platí vedle elektronické viněty také nalepovací známka na okno. Nová jednodenní známka je dostupná pouze digitálně a stojí 8,6 eura (zhruba 213 korun). Zvlášť jsou v Rakousku zpoplatněny některé tunely nebo Brennerská dálnice A13.

Také řidiči v Maďarsku za jednodenní dálniční známku podle ceníku v přepočtu zaplatí přibližně 320 korun. Desetidenní známka letos v přepočtu vyjde zhruba na 398 korun, meziročně je téměř o 50 korun dražší. Za měsíční řidiči letos zaplatí zhruba 644 korun, téměř o 80 korun méně než loni. Roční v přepočtu stojí zhruba 3560 korun, meziročně o téměř 400 korun více.

Slovensko a Slovinsko

Ceny slovenských dálničních známek se letos nemění. Loni ji Slovensko po dvanácti letech zvýšilo zhruba o 20 procent. Podle oficiálního webu vyjde desetidenní viněta na 12 eur (zhruba 297 korun), 30denní na 17 eur (zhruba 420 korun) a roční na 60 eur (zhruba 1483 korun), tedy stejně jako loni.

Stejně jako na Slovensku loni zdražily dálnice také ve Slovinsku, letos zůstaly na stejné úrovni. Týdenní známka stojí 16 eur (zhruba 396 korun), měsíční vyjde na 32 eur (zhruba 792 korun), roční viněta je za 117,50 eura (zhruba 2909 korun). Slovinsko od roku 2022 nabízí pouze elektronické dálniční známky. Řidiči si je mohou koupit na oficiálním e-shopu.

Německo

Zadarmo naopak stále jezdí řidiči osobních aut na dálnicích v Německu. Musí ale dávat pozor při cestě do větších německých, ale také francouzských a rakouských měst. V centrech některých z nich fungují takzvané ekologické zóny, kam mohou pouze auta s ekologickou známkou. Ta se prodává ve třech barvách, v zelené, žluté a červené, v závislosti na ekologičnosti vozu. Emisní viněty musí řidiči zakoupit předem, nelze je koupit na místě. Podle oficiálního webu ekologické známky řidičům při absenci známky v těchto zónách hrozí v závislosti na konkrétní zemi pokuty ve výši až 2180 eur (zhruba 54 tisíc korun).

Další země

V dalších vyhledávaných evropských zemích, například ve Francii, Itálii, Španělsku, Chorvatsku, Řecku nebo Polsku, se průjezd dálnicí hradí prostřednictvím mýtných bran. Řidiči tak platí podle skutečně ujeté vzdálenosti. Mýtné systémy snímají i průjezd v případě zpoplatněných tunelů.

V Itálii, Španělsku nebo Chorvatsku si řidiči podle webu Ústředního automotoklubu ČR mohou u dálničních společností, v bankách nebo na benzinkách pořídit vysílač, který si nainstalují na čelní sklo, a mohou díky tomu projíždět brány bez nutnosti zastavování a okamžité platby.

V Chorvatsku jsou ceny mýtného s vysílačem podle ÚAMK o deset procent nižší, vysílač ale musí být registrovaný u chorvatského úřadu pro dálnice. Více informací řidiči najdou na oficiálním webu chorvatského elektronického systému mýtného. Ceny mýtných poplatků v Chorvatsku v létě oproti běžné celoroční úrovni rostou o 15 procent. Mýtné se v Chorvatsku mimo dálnice vybírá také na několika dalších silnicích, mostech a tunelech.

V Polsku jsou mimo mýtné brány také dva zvlášť zpoplatněné úseky, na které je nutné koupit známku on-line nebo na benzince před vjezdem na dálnici. Jde o dva úseky dálnic A2 a A4.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 42 mminutami

Meloniová prohrála referendum o justiční reformě

Italská premiérka Giorgia Meloniová uznala porážku v referendu, ve kterém Italové v pondělí a v neděli hlasovali o vládní reformě soudnictví. Návrh měl za cíl rozdělit na dvě samostatné skupiny italský justiční stav, který nyní dohromady tvoří soudci a státní zástupci. Podle předběžných výsledků po sečtení 94 procent hlasů se proti změně vyslovilo zhruba 54 procent hlasujících. K urnám přišlo téměř 60 procent voličů, což italská média považují za vysokou účast.
před 2 hhodinami

Izrael zasáhl v Libanonu další most, podle místního deníku chce region odříznout

Izraelská armáda se nadále snaží odříznout jižní část Libanonu v oblasti řeky Lítání od zbytku země, píše deník L'Orient-Le Jour (OLJ). Izrael při vzdušných útocích na Libanon znovu cílil na jeden z klíčových mostů přes Lítání, který spojuje oblast Bint Džbajl a Nabatíja. Jeho zničení přerušilo spojení mezi těmito dvěma regiony. V noci na pondělí Izrael bombardoval údolí Bikáa a oblast Baalbek na východě země. V oblasti Súr na jihu země izraelská armáda zabila dva lidi. Pozdě večer izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na bejrútské předměstí Dahíja s tím, že cílí na proíránské hnutí Hizballáh.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Na newyorském letišti se srazilo letadlo s hasičským vozem. Zemřeli dva piloti

Na newyorském letišti LaGuardia se v pondělí ráno SEČ srazilo letadlo společnosti Air Canada s hasičským vozem. O život přitom přišli pilot a druhý pilot a přes čtyřicet dalších lidí utrpělo zranění. Informaci přinesl web NBC News, podle něhož bylo na palubě letadla 72 cestujících a čtyři členové posádky. Ve 14:00 místního času (19:00 SEČ) letiště opět otevřelo jednu ranvej, zároveň upozornilo cestující, že nadále lze očekávat zpoždění a rušení letů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Armádní letoun s vojáky na palubě se zřítil na jihu Kolumbie

Armádní transportní letoun C-130 Hercules v pondělí krátce po vzletu havaroval na jihu Kolumbie. Agentura Reuters napsala s odkazem na představitele kolumbijských ozbrojených sil, že v letadle bylo 125 lidí. Tamní prezident Gustavo Petro na síti X uvedl, že zahynul jeden člověk, 77 bylo zraněno a převezeno do nemocnice. Osud 43 lidí je podle prezidenta dosud neznámý. Agentura AFP dříve s odvoláním na armádu uvedla, že zahynulo kolem osmdesáti vojáků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael znovu zaútočil na Teherán

Izraelská armáda uvedla, že zahájila rozsáhlou vlnu úderů na infrastrukturu v Teheránu, píše stanice Al-Džazíra. V centrální části a také v okolí íránské metropole se ozývaly silné exploze a obyvatelé hlásili výpadky proudu. Izraelská armáda také zaútočila na město Karadž západně od Teheránu. Izraelsko-americké vzdušné útoky zabily v pondělí šest lidí ve městě Tabríz na severozápadě země, uvedla agentura Fars. Írán v reakci útočil na země v regionu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Protikorupční protesty v Albánii vyústily ve střet s policií

Policie použila v albánské Tiraně vodní kanony proti opozičním demonstrantům požadujícím rezignaci tamní vlády. Reagovali tak na některé protestující, kteří házeli zápalné lahve na kancelář předsedy vlády. Děje se tak poté, co byla místopředsedkyně Belinda Ballukuová obviněna z ovlivňování veřejných tendrů na velké infrastrukturní zakázky ve prospěch některých společností, což Ballukuová odmítá. Boj proti korupci a organizovanému zločinu je pro Albánii zásadní, protože usiluje o vstup do Evropské unie, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Maďarsko a Rusko se snažily pomáhat slovenskému Smeru ve volbách, dokazuje podle novináře odposlech

Maďarsko v roce 2020 pomáhalo zajistit tehdejšímu slovenskému premiérovi Peteru Pellegrinimu přijetí u ruského premiéra Michaila Mišustina; Budapešť si od toho slibovala volební vítězství Smeru – sociální demokracie (Smer–SD) nynějšího slovenského ministerského předsedy Roberta Fica. Tvrdí to maďarský investigativní novinář Szabolcs Panyi, který v pondělí zveřejnil údajný přepis odposlechu telefonátu maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa s jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...