Dálnice zdražily v Maďarsku či Rakousku, řidiči v Chorvatsku mohou ušetřit s vysílačem

Letní cestování autem do zahraničí se letos řidičům osobních aut v některých případech oproti loňsku prodraží. V Maďarsku a Rakousku se ceny stejně jako v Česku výrazněji upravovaly se zavedením jednodenní dálniční známky. Ceny některých známek vzrostly, jiné mírně klesly. Vyplývá to z informací na webech oficiálních prodejců vinět. V dalších evropských zemích musí řidiči za použití dálnic platit mýtné, které například Chorvatsko na léto oproti celoroční úrovni zdražuje o 15 procent. V Chorvatsku mohou řidiči ušetřit s registrovaným vysílačem.

V Rakousku dálniční známka zdražuje každoročně, většinou o jednotky procent. Letos ale země ceník kvůli nové jednodenní známce upravovala více. Desetidenní elektronickou známku lze koupit na oficiálním e-shopu za 11,50 eura (zhruba 284 korun), meziročně je přibližně o 16 procent dražší. Dvouměsíční známka naopak meziročně zlevnila o jedno euro na 28,90 eura (zhruba 714 korun).

Roční známka vychází stejně jako loni na 96,40 eura (zhruba 2383 korun). V Rakousku stále platí vedle elektronické viněty také nalepovací známka na okno. Nová jednodenní známka je dostupná pouze digitálně a stojí 8,6 eura (zhruba 213 korun). Zvlášť jsou v Rakousku zpoplatněny některé tunely nebo Brennerská dálnice A13.

Také řidiči v Maďarsku za jednodenní dálniční známku podle ceníku v přepočtu zaplatí přibližně 320 korun. Desetidenní známka letos v přepočtu vyjde zhruba na 398 korun, meziročně je téměř o 50 korun dražší. Za měsíční řidiči letos zaplatí zhruba 644 korun, téměř o 80 korun méně než loni. Roční v přepočtu stojí zhruba 3560 korun, meziročně o téměř 400 korun více.

Slovensko a Slovinsko

Ceny slovenských dálničních známek se letos nemění. Loni ji Slovensko po dvanácti letech zvýšilo zhruba o 20 procent. Podle oficiálního webu vyjde desetidenní viněta na 12 eur (zhruba 297 korun), 30denní na 17 eur (zhruba 420 korun) a roční na 60 eur (zhruba 1483 korun), tedy stejně jako loni.

Stejně jako na Slovensku loni zdražily dálnice také ve Slovinsku, letos zůstaly na stejné úrovni. Týdenní známka stojí 16 eur (zhruba 396 korun), měsíční vyjde na 32 eur (zhruba 792 korun), roční viněta je za 117,50 eura (zhruba 2909 korun). Slovinsko od roku 2022 nabízí pouze elektronické dálniční známky. Řidiči si je mohou koupit na oficiálním e-shopu.

Německo

Zadarmo naopak stále jezdí řidiči osobních aut na dálnicích v Německu. Musí ale dávat pozor při cestě do větších německých, ale také francouzských a rakouských měst. V centrech některých z nich fungují takzvané ekologické zóny, kam mohou pouze auta s ekologickou známkou. Ta se prodává ve třech barvách, v zelené, žluté a červené, v závislosti na ekologičnosti vozu. Emisní viněty musí řidiči zakoupit předem, nelze je koupit na místě. Podle oficiálního webu ekologické známky řidičům při absenci známky v těchto zónách hrozí v závislosti na konkrétní zemi pokuty ve výši až 2180 eur (zhruba 54 tisíc korun).

Další země

V dalších vyhledávaných evropských zemích, například ve Francii, Itálii, Španělsku, Chorvatsku, Řecku nebo Polsku, se průjezd dálnicí hradí prostřednictvím mýtných bran. Řidiči tak platí podle skutečně ujeté vzdálenosti. Mýtné systémy snímají i průjezd v případě zpoplatněných tunelů.

V Itálii, Španělsku nebo Chorvatsku si řidiči podle webu Ústředního automotoklubu ČR mohou u dálničních společností, v bankách nebo na benzinkách pořídit vysílač, který si nainstalují na čelní sklo, a mohou díky tomu projíždět brány bez nutnosti zastavování a okamžité platby.

V Chorvatsku jsou ceny mýtného s vysílačem podle ÚAMK o deset procent nižší, vysílač ale musí být registrovaný u chorvatského úřadu pro dálnice. Více informací řidiči najdou na oficiálním webu chorvatského elektronického systému mýtného. Ceny mýtných poplatků v Chorvatsku v létě oproti běžné celoroční úrovni rostou o 15 procent. Mýtné se v Chorvatsku mimo dálnice vybírá také na několika dalších silnicích, mostech a tunelech.

V Polsku jsou mimo mýtné brány také dva zvlášť zpoplatněné úseky, na které je nutné koupit známku on-line nebo na benzince před vjezdem na dálnici. Jde o dva úseky dálnic A2 a A4.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...