Vatikán - Křesťanská církev čelí již více než 100 let přelomové vědecké teorii, která silně nabourává její autoritu a znehodnocuje tradiční dogmatickou tezi o božském původu lidského života na zemi. Anebo jde o progresivní názor, který může případným přijetím křesťanské víry znamenat zatraktivnění církve pro dnešní společnost? O možnostech slučitelnosti Darwinova přelomového učení s křesťanstvím se ode dneška bude po dobu pěti dní mluvit přímo v centru římskokatolické církve - Vatikánu. Vědci a teologové z celého světa se sjíždějí na půdu církevního státu u příležitosti 150. výročí vydání Darwinova zásadního díla O původu druhů přírodním výběrem.
Sám britský přírodovědec a cestovatel Charles Darwin vystudoval teologii na univerzitě v Cambridge a kontroverzi ve vědeckých názorech kompenzoval mírnou povahou i příkladným chováním. Před 150 lety způsobil revoluci v nahlížení na vývoj lidské existence a započal diskuze trvající dodnes. Pečlivým pozorováním zachovalých biotopů a analýzou rozsáhlých výzkumů v terénu předložil důkazy, že se člověk postupně vyvinul z jednodušších organismů, tedy nikoliv božím záměrem. Vědecké kruhy v současnosti jeho učení považují za obecně přijatelné a navíc vyvíjejí moderní odnože darwinismu.
Nejsilnější kritika evoluční teorie zaznívá od zámořských stoupenců tzv. kreacionismu, který upřednostňuje duchovní podstatu celého vývoje přírody nad materialistickým výzkumem a zastává názor stvoření člověka bohem a usměrněním pořádku z původního chaosu světa prostřednictvím vyšší bytosti. „Evoluční teorie zaprvé naprosto odporuje vědeckým faktům a za druhé výrazně poškozuje křesťanskou víru,“ uvádí americký lékař a zastánce kreacionismu Stephen Hayes.
Ve dvacátých letech minulého století některé americké státy zakázaly výuku darwinismu ve školách. V Tennessee se dokonce uskutečnil slavný soudní proces, který měl určit, kdo z obou táborů má pravdu. Evolucionisté sice zvítězili, ve škole se ale o přirozeném výběru studenti učili až o 50 let později. Katolická církev se s darwinovou teorií vypořádala encyklikou papeže Pia XII. z roku 1950. Podle ní není princip evoluce v rozporu s katolickým učením.
Dnešní církev: Uznáváme evoluční vývoj započatý bohem
Spor o původ člověka přesto zůstává stále aktuální. Třeba v americkém Kansasu se na školách přednáší i kreacionistická vize vzniku světa. Podle průzkumů navíc polovina Američanů věří, že člověka stvořil Bůh před 10 000 lety. Populární je i teorie takzvaného inteligentního designu, tvrdící, že evoluce sice existuje, ale je předem naplánovaná Stvořitelem. „Samozřejmě věříme v Boha Stvořitele. I když nepopíráme, že se svět vyvíjel, považujeme Boha za stvořitele všech věcí,“ nastínil kardinál William Joseph Levada. Tento pohled na svět obhajoval i bývalý americký prezident George Bush.
Evoluční teorie:
Klasická Darwinova teorie: Organismy se vyvíjejí a mění postupně tak, jak se přizpůsobují změněným podmínkám. Přežijí jen ti, kteří se dokážou nejlépe adaptovat, ostatní zahynou. Nejúčelnější uzpůsobení pak v populaci pomalu, generaci po generaci, převládnou - až vznikne nový druh.
Teorie přerušované rovnováhy, neboli skoků: Američtí vědci Niles Eldredge a Stephen Jay Gould ve své teorii (zveřejněné v roce 1972) tvrdí, že evoluce neprobíhala plynule, ale ve skocích. Dlouhá období relativního klidu střídala z geologického pohledu krátká, ale bouřlivá období, kdy se rychle formovalo mnoho druhů a ekosystémů najednou.
Teorie sobeckého genu: Podle britského biologa Richarda Dawkinse jsou hybateli evoluce geny, jejichž cílem je se replikovat. Organismy jednotlivých druhů jsou jen schránkami, které si geny a jejich soubory přizpůsobují ke svému dalšímu přežití. Teorie, publikovaná v roce 1976, tedy nepovažuje za základní evoluční jednotku druh, populaci ani jedince, ale gen.
Teorie zamrzlé plasticity: Loni zveřejněná teze českého vědce Jaroslava Flégra. Podle ní je naprostá většina druhů evolučně zamrzlá a reaguje na změnu prostředí jen bezprostředně po svém vzniku. Čím více se vlastnosti daného druhu odchylují od původního stavu, tím větší kladou odpor, až v určitém momentu přestanou na tlak prostředí odpovídat.
Teorie stvoření (kreacionisté):
Ortodoxní kreacionisté soudí, že Země, člověk a ostatní organismy byli stvořeni asi před šesti tisíci lety v šesti dnech Bohem, a to přímo a v současné podobě. Popisem těchto událostí je biblická kniha Genesis.
Teorie inteligentního plánu (či designu), která se zrodila koncem 80. let 20. století v USA, částečně připouští evoluci. Ovšem některé aspekty přírody jsou podle ní tak složité, že je nelze vysvětlit pouhými fyzikálními zákony. Onou silou, která přírodní vývoj přinejmenším nastartovala a udává mu obecný směr, je „inteligentní designér“.
- Darwinův odkaz autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/715/71494.jpg
- Darwinova cesta autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/680/67907.jpg
- Karikatura Charlese Darwina autor: ČT24, zdroj: cs.wikipedia.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/291/29093.jpg
- Obrazový model lidské evoluce autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/678/67709.jpg
- Stvoření člověka podle Michelangela autor: ČT24, zdroj: wikipedia.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/716/71524.jpg
