Spojené státy a Evropská unie odsoudily výroky ajatolláha Alího Chameneího na adresu Izraele. Nejvyšší íránský duchovní zemi nazval nádorem regionu. Washington dál zpřísňuje sankce vůči Teheránu a trvá na tom, že jejich uvolnění musí předcházet zásadní změna chování režimu. To Írán odmítá.
Burza v Teheránu láme rekordy. Zdánlivý ostrov prosperity v ekonomice svírané krizí ale může být jen dalším z problémů. Vládě chybí peníze a plánuje privatizaci. Experti varují, že tím nafukuje bublinu hrozící splasknutím. „Hodnota firem na burze neroste kvůli tomu, že by měly větší zisk, ale kvůli posílení amerického dolaru,“ dodává finanční analytik Réza Chanákí.
Íránské hospodářství dusí inflace a nezaměstnanost. K americkým sankcím se přidává kombinace dopadů pandemie koronaviru a propadu cen ropy.
Vývoz ropy a ropných produktů z Íránu je na minimu. Odbyt zajišťují v podstatě už jen Čína a Sýrie, kam íránské tankery často plují tajně s vypnutou signalizací. To platí i pro aktuální zásilku půldruhého milionu barelů paliv mířících do další země na americkém sankčním seznamu – Venezuely. „Pokud Američané cokoli podniknou proti legitimní plavbě našich lodí, budou čelit naší reakci,“ varuje mluvčí íránského ministerstva zahraničí Abbás Músáví.
Tlak sankcemi
USA a jejich spojenci jsou přesvědčeni, že Teherán penězi získanými prodejem ropy financuje libanonský Hizballáh i šíitské milice v Sýrii, Iráku a Jemenu. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo prosazuje maximální ekonomický tlak na Írán od dubna 2018, kdy se stal ministrem. Už dva roky zvyšuje tlak na ostatní země, aby s Teheránem neobchodovaly.
Americká administrativa je přesvědčena, že nátlaková politika funguje lépe, než vojenské řešení. Čeká, že kvůli nedostatku peněz Írán brzy výrazně omezí své zapojení v konfliktech na Blízkém východě.
Spojené státy proto dál zpřísňují sankce. Tentokrát míří na špičky íránských bezpečnostních složek, které obviňují z brutálního potlačení loňských protirežimních demonstrací.
