Bern - CERN je fyzikální laboratoř s pověstí nejprestižnějšího zařízení Evropy. Pracují v něm i špičkoví vědci z Česka. V současné době jich je tam stabilně zaměstnaných pět a dalších 200 tam bádá. CERN si jako základnu pro své výzkumy vybralo zhruba 10 000 vědců z celého světa.
David Bělohrad vystudoval radiotechniku v Brně, pracoval pro Akademii věd a pak zamířil přímo do CERNu. Je jedním z těch, kteří se starají, aby největší urychlovač na světě fungoval. „Tato technologie není nikde jinde na světě. Běžně dosahujeme tlaku 10 na mínus osmou Pascalu, což je méně, než byste naměřili na Měsíci,“ popisuje Bělohrad. A to v celém urychlovači, který má obvod skoro 30 kilometrů.
Na experimentech v největším fyzikálním zařízení světa pracuje i řada českých fyziků. „Základní výzkum je snaha, aby se lidi dověděli něco nového. Potom, když už ty věci znají, jsou z toho i další výsledky, jako mobily, družice, letadla,“ vyjmenovává Stanislav Němeček z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.
Začínající vědci zase v CERNu vidí šanci, jak pokročit ve vlastních výzkumech, které často sahají za hranici lidské představivosti. „Teorie strun předpovídá existenci minimálně šesti dalších dimenzí. Ale s největší pravděpodobností jsou tak malinkaté, že je nelze zkoumat jinak než za pomoci takovýchto ohromných urychlovačů,“ vysvětluje Martin Schnabl.
Další pozitivum CERNu? S uznávanými vědci u jednoho stolu…
Čeští fyzici a technici mohou přijet pracovat do CERNu kdykoliv, tvrdí garant české účasti Jiří Dolejší. „Internet a videokonference stále nedokážou nahradit kontakty mezi lidmi. Občas jsou dokonce důležitější ty neformální kontakty,“ upozorňuje Jiří Kvita z kanadské univerzity Simona Frasera.
„Je tady společná kantýna, a když tam přijdete, tak se vám může stát, že nějaký významný světový vědec sedí s tácem hned vedle vás,“ dodává s trochou nadsázky český fyzik Jiří Grygar.
