Krize na Ukrajině spolupráci našich dvou zemí ještě více upevnila, řekla po setkání se svým slovenským protějškem Jaroslavem Naděm ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Zmínila také, že je Česko připraveno na debatu o návrhu Polska, jež chce na summitu NATO požádat o vyslání mírové mise na Ukrajinu. Premiér Petr Fiala (ODS) následně potvrdil, že o polském návrhu bude jednat s prezidentem. Tématem setkání na Slovensku byla spolupráce při vojenském výcviku a také aktuální situace na Ukrajině a budování mnohonárodního bojového uskupení NATO na Slovensku. Slovenský ministr také zopakoval, že je Ukrajině ochoten poskytnout protivzdušnou obranu, proti tomu se ohradilo Rusko.
Česko je připraveno na debatu o polském návrhu mírové mise, řekla Černochová
Brífink po jednání ministrů obrany Česka a Slovenska (zdroj: ČT24)
„Povedu debatu o podpoření návrhu Polska jak s prezidentem, tak se členy vlády,“ prohlásil Fiala. O návrhu hovořil tento týden při návštěvě Kyjeva i polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński. Ostřelovanou ukrajinskou metropoli navštívil společně s Fialou, Morawieckým a slovinským premiérem Janezem Janšou. Proti vyslání podobné mise se podle německého tisku ve středu ohradil německý kancléř Olaf Scholz.
Černochová upozornila na to, že není jasné, zda by Polskem navrhovaný krok byl v souladu s mezinárodním právem.
„Jediný, kdo může v tuto chvíli poslat modré přilby na Ukrajinu, je Rada bezpečnosti OSN. Každý by si strašně přál, aby to udělala. Bohužel, pokud je Rada bezpečnosti koncipována tak, že může agresor právem veta rozhodovat sám o sobě, a tím neumožnit tuto humanitární pomoc, tak se musí hledat i řešení, které není standardní,“ řekla Černochová.
Slovenský ministr Naď si podle svých slov počká na konkrétní návrh. „V tomto momentu si nedokážu představit, jak by to mělo vypadat,“ uvedl. Dodal, že NATO bude dělat všechno pro to, aby nedalo žádnou záminku Rusku zaútočit na kteroukoliv členskou zemi Aliance.
Ministři po jednání rovněž ocenili spolupráci obou zemí. „Pozice našich zemí jsou jasné a velmi silné ohledně podpory Ukrajiny, a to nejen vojenským vybavením, ale i humanitárním,“ prohlásila Černochová. Oba ministři se také shodli, že chtějí spolupracovat při nákupech techniky pro armádu nebo společně vstupovat do tendrů, které vyhlásí jiné země.
Dobré vztahy
Zdůraznila také, že je pro ni velký úkol prosadit dvě procenta HDP na obranu. „Nesmíme s přezbrojením našich armád otálet, včera bylo pozdě. Chceme získat pro naše vojáky a obranyschopnost to nejlepší,“ uvedla.
Slovenský ministr poděkoval za vyslání českých vojáků. „Je to jasný signál nejen dobrých vztahů, ale také spojenectví, které Česká republika projevila,“ řekl. Zmínil rovněž pomoc českých jednotek při vybudování stanového městečka pro uprchlíky.
V souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině má na Slovensko dorazit až 650 českých vojáků z důvodu posílení obranyschopnosti východního křídla NATO. Opatření již schválil Senát, sněmovna by souhlas k akci měla dát příští týden.
Podle Černochové se o konkrétních počtech vojáků a termínech bude ještě jednat. Mělo by však jít o jednotky tankového praporu sedmé mechanizované brigády, výsadkáře a četu bezpilotních prostředků či logisty. První vojáci by měli podle Nadě přicházet v řádu následujících týdnů.
Náměstek ministra obrany František Šulc řekl, že jednotka by měla působit od dubna, během pár měsíců bude doplněna, aby získala plnou akceschopnost.
Morální i praktický význam
Podle bývalého slovenského generála Pavla Macka má akce velký morální i praktický význam. „Je důležité, že vojska přicházejí v tuto dobu a demonstrují odhodlání Aliance společně se bránit a čelit různým výzvám, je to i vzkaz dovnitř Slovenské republiky, že nás v tom NATO nenechá a že jsme spojenci,“ řekl Macko. Praktický význam vidí v tom, že vojáci Aliance jasně ukazují směrem k Rusku, kde už začíná linie NATO. Zmínil také, že vojáci budou nejen cvičit, ale budou se podílet na plnění aktuálních úkolů.
„Momentálně v naší Národní radě probíhá jednání o úpravě zákonů, abychom byli připraveni na situaci, kdyby se stalo něco nepředvídatelného a eskalovala situace. Abychom měli ujasněné vztahy velení,“ vysvětlil bývalý generál.
Češi by se podle zpravodaje ČT Petra Obrovského měli postarat o velení této mnohonárodnostní bojové skupiny, přičemž s sebou mají přivézt také vojenskou policii a zabezpečit logistiku. Dříve se hovořilo o tom, že by mezi vojáky měli být i experti na kybernetickou bezpečnost.
Zatím však není úplně jasné, kde a jak budou jednotlivé jednotky rozmístěny. „Mají to však být známé oblasti – Záhoří na západě, část jich bude nasazena ve středním Slovensku v okrese Zvolen, část by jich také měla být na východě nedaleko města Humenné,“ řekl Obrovský.
Česko rovněž pošle ukrajinským hasičům jako dar dva hasičské žebříky, čtyři plošiny a ochranné obleky, přilby a dýchací přístroje, sdělil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Tisíc neprůstřelných vest pro hasiče kupuje ukrajinské velvyslanectví ze sbírky v České republice. Podle Rakušana je vyslání pomoci hasičům na Ukrajinu otázkou dnů. O vybavení pro hasiče požádal ve čtvrtek kyjevský starosta Vitalij Klyčko. Serveru Seznam Zprávy řekl, že Kyjev potřebuje požární žebříky nebo dýchací masky.
„Mám informaci, že přišel ještě nějaký dodatečný požadavek, ne přímo od pana starosty (Vitalije Klička), ale přímo od hasičského sboru z Ukrajiny. Je možné, že ještě nějaká technika bude doplňována. Pomoc by mohla vyrazit velmi brzo, v příštích dnech,“ řekl v pátek odpoledne Rakušan.
Také otázka možné finanční pomoci z EU pro země zasažené uprchlickou krizí z Ukrajiny je podle slovenského ministra legitimní. „Nápor na jednotlivé země je enormní,“ zdůraznil Naď. Černochová doplnila, že pokud možnost čerpat prostředky z fondů EU bude, tak bude Česko o finanční pomoc žádat.
Spor s Ruskem kvůli obrannému systému
Naď rovněž zopakoval, že je ochoten Ukrajině poskytnout obranný systém S-300 za předpokladu, že bude mít náhradu. „Jsem primárně ministr Slovenské republiky a zajímá mě obrana a bezpečnost našich občanů. To je jednoduše fakt,“ uvedl s tím, že se spojenci rokuje o tom, jakou alternativu by mohl získat.
„Systém je původně ruský. Získat náhradní díly či jej modernizovat nebo se o něj starat je prakticky nereálné. I to je důvod, abychom se zbavili celé ruské techniky, protože nám to způsobuje jen problémy,“ dodal také slovenský ministr.
Proti dodání raketové obrany S-300 se už ohradila Moskva. Podle tamního ministra zahraničí Sergeje Lavrova Moskva nedopustí, aby Ukrajina raketový systém převzala. Ruská armáda by jej považovala za náklad zbraní a legitimní cíl, který by se pokoušela zničit. Slovenský ministr obrany se proti těmto slovům ostře ohradil.
„Je mi úplně jedno, jaké vzkazy posílá kdokoliv z Moskvy, jak se vyjadřuje. Myslím, že v Moskvě by si měli uvědomit, že to období, kdy měli pocit, že dokážou vládnout našim zemím a budou určovat naši budoucnost, už je dávno pasé,“ řekl Naď. Pozastavil se také nad tím, kde bere Rusko, které je v současné době válečným agresorem, odvahu k tomu hodnotit další země a jejich zahraničně-politické a národní rozhodování.
Již ve čtvrtek dorazil na Slovensko americký ministr obrany Lloyd Austin, který ale nepotvrdil, že by USA Slovensku náhradu poskytly.
„Snaha zbavit se závislosti na Rusku v protivzdušné obraně se týká nejen leteckého systému S-300, ale také MiGů-29, které má Slovensko ve své výzbroji, i ty jsou závislé na dodávkách ruských firem a servisu ruských techniků a Slovensko se jich chce co nejrychleji zbavit. Problém nastává i u letounů F-16 z USA, protože dodávky přijdou později, než se předpokládalo – až za dva roky. Takže Slovensko musí řešit mezeru v protivzdušné obraně a pokrytí vzdušného prostoru,“ vysvětlil Obrovský.