České i polské zájmy zastoupí na maltském summitu Sobotka

Český premiér Bohuslav Sobotka bude na nadcházejícím dvoudenním summitu k uprchlické krizi na Maltě zastupovat i Varšavu. Požádala o to polská premiérka Ewa Kopaczová, která se bude účastnit ustavujícího zasedání polského parlamentu, na němž složí funkci.

„Na mimořádné Evropské radě ve Valettě bude Česká republika zastupovat i zájmy Polska. Dopisem mě o to požádala premiérka Ewa Kopaczová,“ napsal premiér Bohuslav Sobotka na Twitteru. Informaci předtím potvrdila také šéfka polské vlády. „V dopise též uvádí pozici Polska, která by měla být prezentována na Evropské radě,“ dodal mluvčí vlády Martin Ayrer.

Ewa Kopaczová se summitu účastnit nemůže, jelikož mají na čtvrtek naplánované ustavující zasedání nového polského parlamentu. Během něj přitom Kopaczová složí funkci, protože její liberální strana Občanská platforma prohrála říjnové parlamentní volby.

Podle agentury AFP nastala situace kvůli komunikačním problémům mezi konzervativním polským prezidentem Andrzejem Dudou a odcházející vládou. Prezident měl totiž teoreticky možnost svolat zákonodárce na jiný termín, a tak mohlo mít Polsko na summitu svého zástupce.

obrázek
Zdroj: ČT24

Summit zaměřený na africké země a Turecko

Summit na Maltě má jako hlavní témata současnou migrační krizi a zlepšení spolupráce Evropské unie s africkými zeměmi a Tureckem. Jejich zástupci se summitu zúčastní. Evropští lídři také ve Vallettě oficiálně založí svěřenecký fond, kam budou státy posílat peníze na pomoc Africe.

Česká vláda schválila premiérovi mandát, podle něhož má prosazovat zlepšení ochrany hranic a systému registrace uprchlíků, což by mimo jiné mělo znemožnit pašerákům vydělávat na nelegální migraci.

Podle české vlády je potřeba zorganizovat informační kampaň, jež by napravila falešné představy o Evropě, které většinou poskytují pašeráci. „Evropa by měla být společně schopna se obrátit na tyto země se svými informacemi a zabránit šíření zpráv, které vypadají, že Evropa má otevřené dveře dokořán a je připravena všechny přijmout,“ uvedl český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Vlastní lidi a větší rozpočet pro Frontex

Státy chtějí zlepšit kontrolu vnějších hranic EU posílením pravomocí evropské agentury pro jejich ochranu (Frontex). Maltské jednání by mohlo vést k tomu, že Frontex bude mít napříště větší rozpočet, vlastní lidi a vybavení. Dosud musí o vše žádat členské státy EU.

Je to politika ochrany Evropy, která nejde proti uprchlíkům, protože oni jsou ty jediné oběti, které potřebují pomoct. Míří to proti těm, kdo způsobili tento exodus a chtějí nás využít pro své vlastní zájmy.
Donald Tusk
Stálý předseda Evropské rady

Dalším tématem bude uzavření dohod s africkými zeměmi a Tureckem, které by pomohly zlepšit migrační krizi. Turecko, kde jsou více než dva miliony uprchlíků z válkou ničené Sýrie, je klíčové pro evropské snahy dostat migrační tlak pod kontrolu. Česko například bude podporovat zrušení vízové povinnosti pro Turky nebo posuny v přístupových jednáních Ankary s EU, pro kterou je Turecko kandidátskou zemí už od roku 1999.

Tématem bude nicméně asi i fungovaní takzvaných hotspotů. Ty mají sloužit k registraci a přerozdělování uprchlíků v rámci povinných kvót. Jenže například v Řecku zatím systém nezačal naplno fungovat. „Celý systém relokací padá jako domeček z karet,“ podotkl slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák. Slovensko ani Česká republika i z tohoto důvodu nepočítají s tím, že by letos přijaly uprchlíky v rámci přerozdělování mezi členskými státy Unie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jiné zájmy i vojenské systémy. „Muslimské NATO“ čelí výzvám

Nová vojenská dohoda mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem má sloužit ke vzájemné obraně, podle analytiků se ale žádná ze zemí s rozdílnými prioritami nechce nechat zatáhnout do dalšího konfliktu. Cestou tak může být rozmach vojenských dodávek či společné mise a výcvik. Pakt z Mekky slouží jako protiváha vůči prohlubujícím se vazbám mezi Izraelem a Spojenými arabskými emiráty (SAE). Vznik aliance je také reakcí na slábnoucí roli USA v regionu, míní experti.
před 32 mminutami

AFP: V USA sílí hněv kvůli rozsáhlé síti kamer pro snímání poznávacích značek

Americký technologický start-up Flock během několika let rozmístil po Spojených státech více než sto tisíc kamer snímajících poznávací značky. Rozsáhlá síť vyvolává odpor části veřejnosti, která se obává narušování soukromí. Někteří odpůrci kamery dokonce systematicky poškozují, píše agentura AFP.
před 1 hhodinou

Zemětřesení v Kolumbii způsobilo škody za 30 miliard pesos, řekl prezident

Předběžné ekonomické ztráty způsobené ničivým zemětřesením, které minulý týden zasáhlo západ Kolumbie, dosahují 30 bilionů pesos (zhruba 200 miliard korun). Oznámil to kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella, podle něhož si katastrofa vyžádala 289 mrtvých. Kolumbijský ústav soudního lékařství však eviduje těla 304 obětí.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu, tvrdí Kyjev

Ukrajinské letectvo v pondělí uvedlo, že do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu Banderol. Chvíli předtím varovalo, že střely Banderol letí na Oděskou oblast na jihu země. Moldavská policie následně informovala o výbuchu u vsi Talmaza. Tamní ministerstvo zahraničí podle médií odsoudilo narušení vzdušného prostoru země a výbuch, který v okolí způsobil lesní požár. Moldavská prezidentka Maia Sanduová se v pondělí vyslovila pro větší podporu Ukrajiny, bránící se plnohodnotné ruské invazi.
před 7 hhodinami

Nejhorší lesní požár v dějinách Belgie se šířil do Německa, zastavil ho déšť

Nejhorší lesní požár v historii Belgie, který zuří na východě země, se šířil i do Německa. V pondělí dopoledne ho ale zastavil déšť, informovala s odvoláním na hasiče agentura DPA. Plameny byly v určitou chvíli jen asi tři sta metrů od prvních domů na německém území. Úřady proto nechaly tamní obyvatele v neděli evakuovat. Belgie původně požádala o pomoc i české hasiče, později ale žádost zrušila. Belgický král Philippe přerušil svou letní dovolenou a navštívil zasahující hasiče.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Chorvatsku počítají škody po požáru u Omiše, evakuováno tam bylo 300 Čechů

Letošní lesní požáry dosud spálily téměř 600 tisíc hektarů napříč celou Evropou. Škody počítají i v Chorvatsku, kde minulý týden vypukl rozsáhlý požár v pobřežním letovisku u Omiše. Zahynul tam jeden člověk, čtyřicet dalších utrpělo zranění. Tisíce lidí se musely evakuovat, mezi nimi i tři sta Čechů. „Nic nám nezbylo,“ řekl český turista Matyáš Vičan. Společně se svým otcem měl všechna zavazadla v autě, které shořelo. Aut během požárů celkem shořelo více než sto, plameny zničily také třicet domů a čtyřicet lodí.
před 10 hhodinami

Sestřelený dron přiletěl do Lotyšska z Běloruska, uvedl ministr obrany Melnis

Dron sestřelený v pátek v Balvském kraji vletěl do lotyšského vzdušného prostoru z Běloruska, uvedl v pondělí ráno v rozhovoru pro Lotyšskou televizi ministr obrany Raivis Melnis. Trosky byly nalezeny v Balvském kraji a odborníci je nadále zkoumají. Původ dronu zatím nebyl oficiálně potvrzen, je však pravděpodobné, že šlo o ukrajinský bezpilotní letoun útočící na cíle v Rusku, který z kurzu vychýlila ruská opatření elektronického boje.
před 13 hhodinami

Ministr spravedlnosti USA odmítl říct, zda bude jednat nezávisle na Trumpovi

Americký ministr spravedlnosti Todd Blanche v nedělním rozhovoru se stanicí NBC News odmítl říct, že bude vždy jednat nezávisle na Bílém domě. Zároveň uvedl, že prezident Donald Trump ho nikdy nepožádal, aby stíhal konkrétní osoby. Senát potvrdil Trumpova bývalého osobního právníka do funkce ministra spravedlnosti na začátku srpna. Kritici se obávají, že úřad tradičně nezávislý na Bílém domě bude pod jeho vedením prosazovat Trumpovu politickou agendu.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.