Britský premiér David Cameron oznámil, že ve středu odstoupí z funkce. Rovněž vyjádřil plnou podporu ministryni vnitra Therese Mayové, která po něm prý převezme premiérský post. Ta se stala jedinou kandidátkou na předsedkyni konzervativců a tedy i premiérku poté, co svou kandidaturu stáhla jediná protikandidátka - Andrea Leadsomová. Vedení konzervativců už podvečer Mayovou oficiálně označilo za novou šéfku strany. Ta prohlásila, že je tímto rozhodnutím poctěna.
Ve středu se ještě naposledy Cameron zúčastní v Dolní sněmovně interpelací, kdy bude odpovídat na dotazy zákonodárců. „Poté očekávám, že odjedu do Buckinghamského paláce,“ řekl Cameron. Tam oficiálně předá královně Alžbětě II. svou rezignaci. Do středečního večera tak bude mít Spojené království premiérku, dodal Cameron.
„Theresa Mayová je více než schopná, aby zemi poskytla potřebné silné vedení… Jsem velice potěšen, že bude novou premiérkou. Je silná, je kompetentní a má moji veškerou podporu,“ prohlásil Cameron před premiérským sídlem v Downing Street 10.
Mayová se tak stane po Margaret Thatcherové druhou ženou v čele britské vlády. Nový šéf konzervativců a zároveň nový premiér přitom měl být původně znám až v září.
Výběr nové předsedkyně vlády nabral nečekaný spád poté, co druhá uchazečka a současná náměstkyně ministryně energetiky Andrea Leadsomová vystoupila v pondělí po poledni s prohlášením, v němž řekla, že necítí pro svou kandidaturu uvnitř strany dostatečně silnou podporu. Země podle ní potřebuje co nejstabilnější vládu a jistotu ohledně budoucího vedení, kterou by dlouhá kampaň před vnitrostranickými volbami nepřinesla.
„Devět týdnů předsednické kampaně v takto zlomovém okamžiku pro naši zemi je velice nežádoucích – podnikatelské prostředí potřebuje stabilitu… Potřebujeme, aby nový premiér byl ve funkci co nejdříve. Theresa Mayová má podporu 60 procent zástupců strany v parlamentu, je v ideální pozici, aby uskutečnila brexit za co nejlepších podmínek pro Brity, a slíbila, že tak učiní,“ řekla Leadsomová.
Potvrzení Mayové je jen formalitou
Šéf konzervativních poslanců Graham Brady už oznámil, že Mayová zůstala v souboji o lídra strany jedinou kandidátkou. Vzhledem k tomu, že výběr kandidátů na funkce po odcházejícím Davidu Cameronovi poslanci podle Bradyho zcela jistě nebudou opakovat, se tak Mayová s velkou pravděpodobností stane novou předsedkyní vládní strany i premiérkou.
Za ministryni vnitra se už postavili například ministr spravedlnosti Michael Gove nebo lídr kampaně za brexit Boris Johnson, tedy dvojice mužů, o nichž se ještě nedávno mluvilo jako o favoritech na premiérský post.
Potřebujeme trochu času…
Poslanec Konzervativní strany Michael Fabricant řekl televizní stanici BBC News, že strana nyní „potřebuje trochu času a dekoru“, aby mohly být převedeny premiérské pravomoci. Odcházející premiér David Cameron má podle něj ještě v plánu účast na nadcházejícím summitu G7 a Theresa Mayová potřebuje prostor pro výběr členů svého kabinetu.
David Cameron oznámil rezignaci 24. června, bezprostředně po oznámení výsledků referenda, ve kterém se Britové vyjádřili pro odchod z Evropské unie.
- Narodila se 1. října 1956 ve městě Eastbourne v hrabství Východní Sussex na jihovýchodě Anglie. V Oxfordu vystudovala geografii a v 70. a 80. letech pracovala ve finančnictví, například v centrální bance. V letech 1986 až 1994 byla členkou městské rady v jednom z londýnských obvodů.
- V roce 1997 byla zvolena do parlamentu, v letech 2002 až 2003 byla jako první žena v historii výkonnou předsedkyní Konzervativní strany. Byla členkou několika stínových vlád konzervativců a v květnu 2010 se stala ministryní vnitra a pro záležitosti žen a rovné příležitosti. Od roku 2012 byla už jen ministryní vnitra.
- Byla pro setrvání Velké Británie v EU, ale držela se stranou kampaně. Poté prohlásila, že brexit je nevyhnutelný. Opakovaně odmítala výzvy k uspořádání nového hlasování s tím, že je nutno respektovat výsledek referenda.
- Ministerskou předsedkyní se Mayová stala v červenci 2016. V premiérské funkci i v křesle vůdce konzervativců vystřídala Davida Camerona, jenž odstoupil po referendu o brexitu, ve kterém Britové v červnu 2016 dali sbohem Evropské unii a které Cameron osobně vyhlásil. Po „železné lady“ Margaret Thatcherové se Mayová stala druhou premiérkou v dějinách Británie.
- Předloni se rozhodla vypsat předčasné volby ve snaze posílit svou pozici před jednáním o odchodu země z EU. Konzervativci sice vyhráli, přišli ale o většinu v Dolní sněmovně. Poté začalo vyjednávání Londýna a Bruselu o podmínkách brexitu.
- Loni v červenci Mayová představila takzvaný plán z Chequers, vládní koncepci, která hodlala zachovat více obchodních vazeb na EU; zastánci brexitu bez dohody tento model označili za příliš měkký a Mayová se posléze sama ujala vyjednávání s EU. Její vláda později podpořila návrh dohody o brexitu připravený britskými a unijními vyjednavači.
- V polovině loňského prosince Mayová ustála hlasování poslanců své vlastní strany o nedůvěře, ve kterém se rozhodovalo, zda bude dál vůdkyní Konzervativní strany a předsedkyní vlády. Předtím uvedla, že už konzervativce do řádných voleb v roce 2022 nepovede.
- V polovině letošního ledna britský parlament dohodu o vystoupení země z EU odmítl, Mayová v parlamentu představila plán B a koncem února se poprvé zmínila o možnosti odkladu brexitu. Poslanci dohodu odmítli i při druhém hlasování 12. března, třebaže se Mayová den předtím domluvila s předsedou EK Jeanem-Claudem Junckerem na doplňku dohody, který zajišťuje, že EU se nebude snažit po neomezeně dlouhou dobu uplatňovat tzv. irskou pojistku, jež je sporným bodem dohody.
- Po schválení odkladu brexitu Evropskou unií 21. března se Mayová dál snažila prosadit třetí hlasování v parlamentu o brexitové dohodě. I to ale prohrála a následně oznámila svou rezignaci.
- Kromě brexitu musela Mayová jako premiérka řešit otravu bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije nervovým jedem loni v březnu na jihu Anglie. Z činu Británie obvinila dva údajné příslušníky ruské vojenské rozvědky GRU. Británie pak vypověděla přes 20 ruských diplomatů a další ruské diplomaty v rámci solidarity vykázaly další země, včetně Česka.
- Kritice za to, že se hned nesetkala s přeživšími a příbuznými, Mayová čelila po požáru výškové budovy Grenfell Tower v Londýně, při kterém v červnu 2017 zahynulo 72 lidí. Loni se částečně omluvila.
- Zdroj: ČTK
Odstartoval i boj o vedení labouristů
Svou kandidaturu do čela strany oficiálně ohlásila labouristická poslankyně Angela Eagleová. Podle ní nedokážou labouristé za vedení současného předsedy Jeremyho Corbyna vládní konzervativce porazit.
„Jeremy Corbyn není schopen poskytnout vedení, které tato strana potřebuje. Věřím, že já ano,“ prohlásila pětapadesátiletá politička. „Nepatřím ani do tábora bývalých ministerských předsedů Tonyho Blaira a Gordona Browna, ani do tábora Corbyna,“ podotkla také s tím, že je sama sebou.
Někdejší labouristická stínová ministryně obchodu tvrdí, že Corbyn zejména vzhledem k vedení kampaně před referendem o vystoupení země z EU jako šéf strany selhal. Již na konci června mu v nezávazném hlasování vyslovilo nedůvěru přes 80 procent labouristických poslanců, Corbyn však odejít odmítá. V čele strany je teprve od loňska.
