Saský premiér Michael Kretschmer nechce ani v současné dramatické epidemické situaci uzavřít hranice s Českou republikou. Drážďany proto nyní vyjednávají se spolkovou vládou o tom, jak zachovat výjimku pendlerům, kteří za prací do Saska dojíždějí z Polska a Česka. Podle Kretschmera se bez českých lékařů a pečovatelů saské zdravotnictví neobejde.
Bez českých zdravotníků se neobejdeme, hranice zůstanou otevřené, ujistil saský premiér
Koronavirus - leden
Německá vláda ve středu přijala nové nařízení, které požaduje negativní test od osob přijíždějících z regionů s výskytem zmutovaného koronaviru a z epidemicky vysoce rizikových zahraničních oblastí. Oblast je za vysoce rizikovou označována, pokud hlásí více než 200 nových případů na sto tisíc obyvatel za sedmidenní období. Tento limit sice Česká republika výrazně přesahuje, Německo ji ale prozatím za vysoce rizikovou oblast nepovažuje.
„Nařízení, které spolková vláda přijala, považuji za velice radikální. Z mého pohledu je naprosto vhodné pro oblasti se zmutovaným koronavirem, ale bere málo ohledu na Česko kvůli pendlerům,“ řekl saský premiér s tím, že kvůli zahraničním pracovníkům jedná se spolkovou vládou. „Je obecně známo, že bez českých lékařů, pečovatelů a sester bychom nemohli udržet zdravotní péči,“ zdůraznil Kretschmer.
„Hranice se proměnila v hospodářský a živý prostor, nelze ji radikálně uzavřít. Takové zkušenosti máme z jara,“ připomněl jarní rozhodnutí Česka a Polska hranice s Německem uzavřít. Sasko tehdy krok svých sousedů kritizovalo, nyní se mezi obyvateli této východoněmecké spolkové země takové návrhy objevují. Souvisí to s tím, že v Česku se nákaza oproti Německu šíří mnohem rychleji a že sousední Sasko v rámci Německa patří k nejvíce zasaženým regionům.
Podle Kretschmera je nutné určit, jak šíření infekce napomáhají pendleři z Česka a Polska. „Jasné odpovědi na to nejsou, ale aktuální incidence 700 či 800 (nových případů na sto tisíc obyvatel za sedm dní) v České republice naznačuje, že to s tím něco společného mít může,“ uvedl. Doplnil, že to byl také důvod, proč Sasko plánovalo od pendlerů žádat dva negativní testy týdně. Názor ale přehodnotilo a povinný bude jen jeden test. Opatření začne platit od pondělí 18. ledna.
Norsko: Pfizer přechodně omezí dodávky vakcíny do Evropy
Farmaceutická firma Pfizer dočasně omezí dodávky své vakcíny proti nemoci covid-19 do Evropy, zatímco bude pracovat na zvýšení výrobní kapacity. Podle agentury Reuters to oznámil Norský institut veřejného zdraví.
„Dostali jsme tuto zprávu dnes (pátek) krátce před desátou hodinou. Očekávali jsme ve třetím týdnu (příští týden) 43 875 dávek vakcíny Pfizer. Teď to vypadá, že jich dostaneme 36 075,“ uvedl norský institut v prohlášení. Snížení dodávek je důsledkem omezení produkce Pfizeru, tak aby firma mohla zvýšit svou výrobní kapacitu z nynějších 1,3 miliardy na dvě miliardy dávek ročně, sdělil institut.
„Dočasné snížení dodávek zasáhne všechny evropské země. Zatím není zcela jasné, jak dlouho Pfizeru potrvá dostat se znovu na maximální výrobní kapacitu,“ dodal norský institut.
O vhodnosti podání vakcíny budou v Norsku rozhodovat lékaři
Norské úřady upravily svá doporučení týkající se skupin obyvatelstva, které mají být nejdříve očkovány proti nemoci covid-19. Stalo se tak poté, co krátce po podání vakcíny několik lidí starších 80 let zemřelo. Od nynějška budou o tom, koho je vhodné očkovat, rozhodovat jednotliví lékaři, informovala agentura AP.
Podle oficiálních údajů dostalo od konce prosince v Norsku první dávku vakcíny od firem Pfizer a BioNTech či od společnosti Moderna více než 30 tisíc lidí. Norská agentura pro léčivé přípravky ve čtvrtek uvedla, že po očkování mělo 29 lidí vedlejší účinky a 13 jich zemřelo. Ke všem úmrtím došlo u klientů v pečovatelských domech, přičemž všem z nich bylo přes 80 let.
Slovenský ministr: Schválení vakcíny od AstraZeneca je ohroženo
Registrace vakcíny od společnosti AstraZeneca v Evropské unii je podle slovenského ministra zdravotnictví Marka Krajčího ohrožená, a to z důvodu její možné nízké účinnosti. Pokud by se tyto informace potvrdily, znamenalo by to problém s počtem dostupných očkovacích látek ve stávající koronavirové krizi.
Pochybnosti, zda je vakcína od firmy AstraZeneca vhodná pro dosažení imunity celé společnosti proti covidu-19, dříve vyjádřili například někteří australští vědci. Australské zdravotnické úřady ale označily látku za účinnou a bezpečnou.
Vakcínou od AstraZeneca, která vznikla díky spolupráci s Oxfordskou univerzitou, se již očkuje například v Británii. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) nyní posuzuje žádost o její podmínečnou registraci.
Madrid zpřísní opatření, Katalánsko odložilo volby
Vedení madridského regionu, kde od začátku roku výrazně vzrostl počet nakažených covidem-19 a kde se nemocnice blíží hranici kapacit jednotek intenzivní péče, oznámilo zpřísnění opatření proti šíření infekce. Mimo jiné od pondělka na dva týdny o hodinu prodlouží noční zákaz vycházení a rozšíří omezení pohybu na další zóny. Informoval o tom deník El Periódico.
Katalánsko se kvůli epidemické situaci rozhodlo odložit volby do svého parlamentu. Volby do katalánského shromáždění se tak uskuteční 30. května, a nikoliv 14. února. S odkladem souhlasily všechny katalánské parlamentní strany s výjimkou socialistů. Podle jejich generálního tajemníka byly volby vyhlášeny v období, kdy byla epidemická situace ještě horší, odklad tak považuje za úhybný manévr.
Francie zavede zákaz vycházení
Ve Francii od soboty platí plošný zákaz vycházení po osmnácté hodině. Zpřísňují se také pravidla pro příjezd ze zemí mimo Evropskou unii – podmínkou je negativní test a týdenní karanténa. Vládu k těmto krokům přinutila zhoršující se epidemická situace v zemi i obavy z britské mutace viru.
Laboratoře každý den odhalí až tři stovky nakažených mutujícím virem, který ve Velké Británii výrazně zvýšil počet nových případů. Zjištěná ohniska vedou k testování celých komunit a měst. Cestování mezi Velkou Británií a Francií se téměř zastavilo.
Premiér Jean Castex zdůraznil, že pokud se obavy z vysoké nakažlivosti britské a jihoafrické mutace viru potvrdí a pozitivně testovaných bude výrazně přibývat, sáhnou úřady k nejtvrdším možným krokům. Vláda se zatím snaží dohonit zpoždění s vakcinací. Cílem je naočkovat do konce ledna milion lidí. Zatím byla od začátku roku očkována zhruba jen čtvrtina tohoto počtu.
Indie začne očkovat dvěma vakcínami, ta domácí budí pochyby
Druhá nejlidnatější země světa – Indie – zahájí v sobotu rozsáhlou kampaň k očkování proti nemoci covid-19. Podávány budou dvě vakcíny – ta, kterou vyvinula farmaceutická firma AstraZeneca společně s Oxfordskou univerzitou, a také indická vakcína Covaxin. Ta ovšem podle agentury Reuters vzbuzuje pochybnosti odborníků, protože společnost Bharat Biotech, která je jejím autorem, dokončila zatím jen dvě ze tří fází testování účinnosti. Indové si nebudou moci vybrat, kterou z vakcín dostanou.
Do července chce indická vláda nechat naočkovat na 300 milionů lidí. O vakcíně Covaxin, kterou chce Indie dodávat také například do Brazílie, podle expertů chybějí podrobnější data. Indické úřady po schválení uvedly jen to, že „je bezpečná a poskytuje silnou imunitní reakci“.
Vláda sdělila, že vakcína byla schválena v „režimu klinických pokusů“, což znamená, že očkovací kampaň poslouží jako třetí fáze testování, napsala agentura AFP. Nezávislá organizace AIDAN, která monitoruje farmaceutický sektor, uvedla, že je rozhodnutím úřadů „šokována“.
Japonský ministr zpochybnil konání olympijských her
První japonský vládní představitel vyjádřil pochybnosti o konání olympijských her v Tokiu. „Když se podíváte na koronavirovou situaci, tak se může stát všechno. Organizační výbor a Mezinárodní olympijský výbor musejí pochopitelně zvažovat náhradní plány. Ale vláda nadále tvrdě pracuje na přípravách,“ řekl na tiskové konferenci ministr pro správní reformu Taro Kono.
Japonská veřejnost se v posledním průzkumu postavila proti konání odložené olympiády letos v létě, ale organizátoři i vládní představitelé dosud jednohlasně ujišťovali, že jsou schopni i v době pandemie obří sportovní akci bezpečně uspořádat.
V japonských médiích se už objevily zprávy, že v únoru bude Mezinárodní olympijský výbor jednat s pořadateli o možném zrušení olympiády. Výkonný ředitel organizačního výboru Toširo Muto to ale označil za fámy. Kvůli zhoršené epidemické situaci platí v Japonsku zatím do 7. února nouzový stav.