Oxfordská vakcína proti covidu je účinná na 90 procent, oznámil její výrobce

Nahrávám video

Vakcína proti covidu-19 vyvinutá britsko-švédskou farmaceutickou společností AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou může mít až zhruba 90procentní účinnost, a to bez jakýchkoli vážných vedlejších účinků. Oznámila to v pondělí podle agentury Reuters firma na základě předběžných výsledků testování v Británii a Brazílii. Britský ministr zdravotnictví Matt Hancock výsledky označil za „fantastické zprávy“.

Očkovací látka je při předcházení nákazy covidem-19 podle firmy účinná z 90 procent, jestliže je člověku podána polovina dávky a za měsíc je mu pak aplikována plná dávka.

Jiný dávkovací režim prokázal účinnost 62 procent. Při něm byly aplikovány dvě plné dávky v rozmezí nejméně jednoho měsíce. Kombinovaná analýza z obou dávkovacích režimů vyústila v průměrnou účinnost na úrovni 70 procent. Všechny výsledky jsou statisticky významné, píše Reuters.

Vedlejší efekty jsou jen slabé

AstraZeneca ujišťuje, že podávání vakcíny neprovázely žádné vážné vedlejší efekty a lidé, kteří se testů účastnili, ji dobře snášeli v obou dávkovacích režimech. „Účinnost vakcíny a její bezpečnost potvrzují, že bude vysoce účinná proti covidu-19 a bude mít bezprostřední dopad na tento nouzový stav veřejného zdraví,“ uvedl v prohlášení generální ředitel firmy AstraZeneca Pascal Soriot.

Předběžné výsledky britského výrobce léků jsou dalším průlomovým oznámením v boji s pandemií, která si už vyžádala téměř 1,4 milionu životů a negativně zasáhla globální ekonomiku, upozornila agentura.

Britský ministr zdravotnictví Matt Hancock údaje o oxfordské vakcíně označil za „fantastické zprávy“.

„Čísla ukazují, že vakcína může být při správném dávkování účinná až z 90 procent,“ potvrdil Hancock televizi Sky News s tím, že vláda objednala 100 milionů dávek.

„Doufáme, že budeme moci začít s očkováním příští měsíc,“ řekl Hancock BBC. Ve velkém by se pak mělo očkovat v prvních třech měsících příštího roku. „A doufáme, že někdy po Velikonocích se věci začnou vracet k normálu,“ předpověděl ministr.

Bude vakcína stačit?

Pam Chengová z vedení firmy dnes řekla, že AstraZeneca bude mít do konce tohoto roku pro celý svět dost nové vakcíny na 200 milionů dávek a do konce prvního čtvrtletí příštího roku bude mít dostatek aktivní látky na 700 milionů dávek.

Konkrétně v Británii bude podle ní ještě letos k dispozici dostatečné množství vakcíny na 20 milionů dávek a do konce prvního kvartálu příštího roku bude dost látky na 70 milionů dávek. Zdůraznila také, že firma bude udržovat zásoby látky, zatímco bude čekat na její schválení jednotlivými lékovými regulátory ve světě.

Chengová očekává, že konečných vakcinačních dávek se ve skutečnosti do konce roku vyrobí čtyři miliony a do konce prvního čtvrtletí příštího roku 40 milionů. Čísla, o nichž hovořila, se přitom týkají jen dávek, které vyrobí přímo AstraZeneca, a nikoli její partnerské společnosti.

Soriot poznamenal, že společně s partnery bude AstraZeneca schopna velmi brzy vyrábět stovky milionů dávek, podle Chengové to budou dohromady až tři miliardy. Firma podle ní jedná také s více než 20 dodavatelskými partnery.

Šéf výzkumu a vývoje firmy AstraZeneca Mene Pangalos řekl, že žádosti o schválení vakcíny byly podány v Británii a u Evropské lékové agentury (EMA) a tento týden začnou jednání také s americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). 

Další kandidáti

V posledních týdnech zveřejnily slibné výsledky ohledně účinnosti svých vakcín také dvě americké farmaceutické firmy. V polovině listopadu oznámila firma Moderna, že její experimentální vakcína zatím dosahuje účinnosti 94,6 procenta. Týden předtím oznámila firma Pfizer, že její vakcína vyvinutá ve spolupráci s německou společností BioNTech má až 95procentní účinnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 8 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.