Oxfordská vakcína proti covidu je účinná na 90 procent, oznámil její výrobce

2 minuty
Události: AstraZeneca má účinnou vakcínu
Zdroj: ČT24

Vakcína proti covidu-19 vyvinutá britsko-švédskou farmaceutickou společností AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou může mít až zhruba 90procentní účinnost, a to bez jakýchkoli vážných vedlejších účinků. Oznámila to v pondělí podle agentury Reuters firma na základě předběžných výsledků testování v Británii a Brazílii. Britský ministr zdravotnictví Matt Hancock výsledky označil za „fantastické zprávy“.

Očkovací látka je při předcházení nákazy covidem-19 podle firmy účinná z 90 procent, jestliže je člověku podána polovina dávky a za měsíc je mu pak aplikována plná dávka.

Jiný dávkovací režim prokázal účinnost 62 procent. Při něm byly aplikovány dvě plné dávky v rozmezí nejméně jednoho měsíce. Kombinovaná analýza z obou dávkovacích režimů vyústila v průměrnou účinnost na úrovni 70 procent. Všechny výsledky jsou statisticky významné, píše Reuters.

Vedlejší efekty jsou jen slabé

AstraZeneca ujišťuje, že podávání vakcíny neprovázely žádné vážné vedlejší efekty a lidé, kteří se testů účastnili, ji dobře snášeli v obou dávkovacích režimech. „Účinnost vakcíny a její bezpečnost potvrzují, že bude vysoce účinná proti covidu-19 a bude mít bezprostřední dopad na tento nouzový stav veřejného zdraví,“ uvedl v prohlášení generální ředitel firmy AstraZeneca Pascal Soriot.

Předběžné výsledky britského výrobce léků jsou dalším průlomovým oznámením v boji s pandemií, která si už vyžádala téměř 1,4 milionu životů a negativně zasáhla globální ekonomiku, upozornila agentura.

Britský ministr zdravotnictví Matt Hancock údaje o oxfordské vakcíně označil za „fantastické zprávy“.

„Čísla ukazují, že vakcína může být při správném dávkování účinná až z 90 procent,“ potvrdil Hancock televizi Sky News s tím, že vláda objednala 100 milionů dávek.

„Doufáme, že budeme moci začít s očkováním příští měsíc,“ řekl Hancock BBC. Ve velkém by se pak mělo očkovat v prvních třech měsících příštího roku. „A doufáme, že někdy po Velikonocích se věci začnou vracet k normálu,“ předpověděl ministr.

Bude vakcína stačit?

Pam Chengová z vedení firmy dnes řekla, že AstraZeneca bude mít do konce tohoto roku pro celý svět dost nové vakcíny na 200 milionů dávek a do konce prvního čtvrtletí příštího roku bude mít dostatek aktivní látky na 700 milionů dávek.

Konkrétně v Británii bude podle ní ještě letos k dispozici dostatečné množství vakcíny na 20 milionů dávek a do konce prvního kvartálu příštího roku bude dost látky na 70 milionů dávek. Zdůraznila také, že firma bude udržovat zásoby látky, zatímco bude čekat na její schválení jednotlivými lékovými regulátory ve světě.

Chengová očekává, že konečných vakcinačních dávek se ve skutečnosti do konce roku vyrobí čtyři miliony a do konce prvního čtvrtletí příštího roku 40 milionů. Čísla, o nichž hovořila, se přitom týkají jen dávek, které vyrobí přímo AstraZeneca, a nikoli její partnerské společnosti.

Soriot poznamenal, že společně s partnery bude AstraZeneca schopna velmi brzy vyrábět stovky milionů dávek, podle Chengové to budou dohromady až tři miliardy. Firma podle ní jedná také s více než 20 dodavatelskými partnery.

Šéf výzkumu a vývoje firmy AstraZeneca Mene Pangalos řekl, že žádosti o schválení vakcíny byly podány v Británii a u Evropské lékové agentury (EMA) a tento týden začnou jednání také s americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). 

Další kandidáti

V posledních týdnech zveřejnily slibné výsledky ohledně účinnosti svých vakcín také dvě americké farmaceutické firmy. V polovině listopadu oznámila firma Moderna, že její experimentální vakcína zatím dosahuje účinnosti 94,6 procenta. Týden předtím oznámila firma Pfizer, že její vakcína vyvinutá ve spolupráci s německou společností BioNTech má až 95procentní účinnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 17 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 19 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 21 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 22 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...