Oxfordská vakcína proti covidu je účinná na 90 procent, oznámil její výrobce

2 minuty
Události: AstraZeneca má účinnou vakcínu
Zdroj: ČT24

Vakcína proti covidu-19 vyvinutá britsko-švédskou farmaceutickou společností AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou může mít až zhruba 90procentní účinnost, a to bez jakýchkoli vážných vedlejších účinků. Oznámila to v pondělí podle agentury Reuters firma na základě předběžných výsledků testování v Británii a Brazílii. Britský ministr zdravotnictví Matt Hancock výsledky označil za „fantastické zprávy“.

Očkovací látka je při předcházení nákazy covidem-19 podle firmy účinná z 90 procent, jestliže je člověku podána polovina dávky a za měsíc je mu pak aplikována plná dávka.

Jiný dávkovací režim prokázal účinnost 62 procent. Při něm byly aplikovány dvě plné dávky v rozmezí nejméně jednoho měsíce. Kombinovaná analýza z obou dávkovacích režimů vyústila v průměrnou účinnost na úrovni 70 procent. Všechny výsledky jsou statisticky významné, píše Reuters.

Vedlejší efekty jsou jen slabé

AstraZeneca ujišťuje, že podávání vakcíny neprovázely žádné vážné vedlejší efekty a lidé, kteří se testů účastnili, ji dobře snášeli v obou dávkovacích režimech. „Účinnost vakcíny a její bezpečnost potvrzují, že bude vysoce účinná proti covidu-19 a bude mít bezprostřední dopad na tento nouzový stav veřejného zdraví,“ uvedl v prohlášení generální ředitel firmy AstraZeneca Pascal Soriot.

Předběžné výsledky britského výrobce léků jsou dalším průlomovým oznámením v boji s pandemií, která si už vyžádala téměř 1,4 milionu životů a negativně zasáhla globální ekonomiku, upozornila agentura.

Britský ministr zdravotnictví Matt Hancock údaje o oxfordské vakcíně označil za „fantastické zprávy“.

„Čísla ukazují, že vakcína může být při správném dávkování účinná až z 90 procent,“ potvrdil Hancock televizi Sky News s tím, že vláda objednala 100 milionů dávek.

„Doufáme, že budeme moci začít s očkováním příští měsíc,“ řekl Hancock BBC. Ve velkém by se pak mělo očkovat v prvních třech měsících příštího roku. „A doufáme, že někdy po Velikonocích se věci začnou vracet k normálu,“ předpověděl ministr.

Bude vakcína stačit?

Pam Chengová z vedení firmy dnes řekla, že AstraZeneca bude mít do konce tohoto roku pro celý svět dost nové vakcíny na 200 milionů dávek a do konce prvního čtvrtletí příštího roku bude mít dostatek aktivní látky na 700 milionů dávek.

Konkrétně v Británii bude podle ní ještě letos k dispozici dostatečné množství vakcíny na 20 milionů dávek a do konce prvního kvartálu příštího roku bude dost látky na 70 milionů dávek. Zdůraznila také, že firma bude udržovat zásoby látky, zatímco bude čekat na její schválení jednotlivými lékovými regulátory ve světě.

Chengová očekává, že konečných vakcinačních dávek se ve skutečnosti do konce roku vyrobí čtyři miliony a do konce prvního čtvrtletí příštího roku 40 milionů. Čísla, o nichž hovořila, se přitom týkají jen dávek, které vyrobí přímo AstraZeneca, a nikoli její partnerské společnosti.

Soriot poznamenal, že společně s partnery bude AstraZeneca schopna velmi brzy vyrábět stovky milionů dávek, podle Chengové to budou dohromady až tři miliardy. Firma podle ní jedná také s více než 20 dodavatelskými partnery.

Šéf výzkumu a vývoje firmy AstraZeneca Mene Pangalos řekl, že žádosti o schválení vakcíny byly podány v Británii a u Evropské lékové agentury (EMA) a tento týden začnou jednání také s americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). 

Další kandidáti

V posledních týdnech zveřejnily slibné výsledky ohledně účinnosti svých vakcín také dvě americké farmaceutické firmy. V polovině listopadu oznámila firma Moderna, že její experimentální vakcína zatím dosahuje účinnosti 94,6 procenta. Týden předtím oznámila firma Pfizer, že její vakcína vyvinutá ve spolupráci s německou společností BioNTech má až 95procentní účinnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pražské planetárium se pochlubí největší promítací kopulí na světě

Po dvou letech se pro veřejnost 14. června znovu otevře pražské planetárium. Výsledkem rekonstrukce je první plně digitální LED planetárium v Evropě, a to s největší promítací kopulí na světě. Její rekonstrukce stála dvě stě milionů korun, dalších bezmála sto milionů město investovalo i do vylepšení zbývajících částí planetária. Díky tomu využijí i odpadní teplo, které diody vyzařují. Nově se navíc do kopule vejde o skoro sto diváků víc – dohromady 290.
před 2 hhodinami

Čínští vědci čelí obvinění, že chtěli do USA propašovat nebezpečnou houbu

Dva čínští vědci byli ve Spojených státech obviněni, že chtěli do země propašovat toxickou houbu, která by v nejhorším případě mohla znehodnotit značnou část úrody některých plodin. Server The Guardian s odkazem na americké ministerstvo spravedlnosti napsal, že vědecký pár chtěl houbu zkoumat na americké univerzitě.
4. 6. 2025

Meditace a mindfulness mají stinnou stránku, varuje psycholog

Meditace a technika mindfulness jsou v současné době oblíbenější než kdy dříve. Obě slibují, že zlepší duševní i psychický stav člověka, mají být štítem proti stresu i duševním problémům. Prokazatelně fungují, mají ale i odvrácenou stránku. Podle řady výzkumů se o problémech nedostatečně mluví, přitom se o nich ví nejméně patnáct set let.
4. 6. 2025

Kouř z kanadských požárů se dostává nad Evropu

Kouř z lesních požárů v Kanadě překonal Atlantik a v posledních dnech se dostal do Evropy, uvedla agentura EU pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus, podle níž se v nadcházejících dnech očekávají nad evropským kontinentem další oblaka kouře. Ten by ale podle předpovědí unijní meteorologické služby neměl mít výraznější dopad na kvalitu ovzduší v přízemní vrstvě atmosféry.
4. 6. 2025

Hrozba horkých vln v Česku roste. Nově je sleduje specializovaný web

Kvůli rostoucímu riziku horkých vln připravili odborníci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe projekt, který je zaměřený na monitoring, předpověď a sledování tohoto negativního klimatického jevu na území Česka. Za horkou vlnu lze označit více dnů trvající počasí s velmi vysokými teplotami, které se negativně podepisují na lidském zdraví.
4. 6. 2025

Popelky atomového věku třídily za miliardy dolarů uran na dvě hromádky

Japonský útok na Pearl Harbor neznamenal pro Spojené státy jenom začátek války. Prezident Franklin Delano Roosevelt díky tomu získal neomezený rozpočet na militarizaci průmyslu a do něho se schoval i jeden přísně tajný projekt. Projekt, který zpočátku sídlil na Manhattanu. Na začátku roku 1942 se tam Spojené státy pustily do vývoje prvních jaderných zbraní a nasadily na to svou plnou hospodářskou a průmyslnou sílu.
4. 6. 2025

Čeští vědci varují před děravými pravidly na ochranu slonů

Český výzkum upozornil na slabiny v pravidlech, která kontrolují obchod se slonovinou. Prokázal, že spousta předmětů označovaných za historické artefakty jsou ve skutečnosti kusy získané v moderní době, a nemělo by se s nimi proto obchodovat.
4. 6. 2025

Tampony v Británii nesou stopy po pesticidu glyfosátu

Každá žena za svůj život použije průměrně 11 tisíc kusů menstruačních hygienických pomůcek. Ty ale nemusí být úplně bezrizikové, naznačují některé výzkumy z posledních let. Na problém teď upozornila britská studie.
3. 6. 2025
Načítání...