Oxfordská vakcína proti covidu je účinná na 90 procent, oznámil její výrobce

2 minuty
Události: AstraZeneca má účinnou vakcínu
Zdroj: ČT24

Vakcína proti covidu-19 vyvinutá britsko-švédskou farmaceutickou společností AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou může mít až zhruba 90procentní účinnost, a to bez jakýchkoli vážných vedlejších účinků. Oznámila to v pondělí podle agentury Reuters firma na základě předběžných výsledků testování v Británii a Brazílii. Britský ministr zdravotnictví Matt Hancock výsledky označil za „fantastické zprávy“.

Očkovací látka je při předcházení nákazy covidem-19 podle firmy účinná z 90 procent, jestliže je člověku podána polovina dávky a za měsíc je mu pak aplikována plná dávka.

Jiný dávkovací režim prokázal účinnost 62 procent. Při něm byly aplikovány dvě plné dávky v rozmezí nejméně jednoho měsíce. Kombinovaná analýza z obou dávkovacích režimů vyústila v průměrnou účinnost na úrovni 70 procent. Všechny výsledky jsou statisticky významné, píše Reuters.

Vedlejší efekty jsou jen slabé

AstraZeneca ujišťuje, že podávání vakcíny neprovázely žádné vážné vedlejší efekty a lidé, kteří se testů účastnili, ji dobře snášeli v obou dávkovacích režimech. „Účinnost vakcíny a její bezpečnost potvrzují, že bude vysoce účinná proti covidu-19 a bude mít bezprostřední dopad na tento nouzový stav veřejného zdraví,“ uvedl v prohlášení generální ředitel firmy AstraZeneca Pascal Soriot.

Předběžné výsledky britského výrobce léků jsou dalším průlomovým oznámením v boji s pandemií, která si už vyžádala téměř 1,4 milionu životů a negativně zasáhla globální ekonomiku, upozornila agentura.

Britský ministr zdravotnictví Matt Hancock údaje o oxfordské vakcíně označil za „fantastické zprávy“.

„Čísla ukazují, že vakcína může být při správném dávkování účinná až z 90 procent,“ potvrdil Hancock televizi Sky News s tím, že vláda objednala 100 milionů dávek.

„Doufáme, že budeme moci začít s očkováním příští měsíc,“ řekl Hancock BBC. Ve velkém by se pak mělo očkovat v prvních třech měsících příštího roku. „A doufáme, že někdy po Velikonocích se věci začnou vracet k normálu,“ předpověděl ministr.

Bude vakcína stačit?

Pam Chengová z vedení firmy dnes řekla, že AstraZeneca bude mít do konce tohoto roku pro celý svět dost nové vakcíny na 200 milionů dávek a do konce prvního čtvrtletí příštího roku bude mít dostatek aktivní látky na 700 milionů dávek.

Konkrétně v Británii bude podle ní ještě letos k dispozici dostatečné množství vakcíny na 20 milionů dávek a do konce prvního kvartálu příštího roku bude dost látky na 70 milionů dávek. Zdůraznila také, že firma bude udržovat zásoby látky, zatímco bude čekat na její schválení jednotlivými lékovými regulátory ve světě.

Chengová očekává, že konečných vakcinačních dávek se ve skutečnosti do konce roku vyrobí čtyři miliony a do konce prvního čtvrtletí příštího roku 40 milionů. Čísla, o nichž hovořila, se přitom týkají jen dávek, které vyrobí přímo AstraZeneca, a nikoli její partnerské společnosti.

Soriot poznamenal, že společně s partnery bude AstraZeneca schopna velmi brzy vyrábět stovky milionů dávek, podle Chengové to budou dohromady až tři miliardy. Firma podle ní jedná také s více než 20 dodavatelskými partnery.

Šéf výzkumu a vývoje firmy AstraZeneca Mene Pangalos řekl, že žádosti o schválení vakcíny byly podány v Británii a u Evropské lékové agentury (EMA) a tento týden začnou jednání také s americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). 

Další kandidáti

V posledních týdnech zveřejnily slibné výsledky ohledně účinnosti svých vakcín také dvě americké farmaceutické firmy. V polovině listopadu oznámila firma Moderna, že její experimentální vakcína zatím dosahuje účinnosti 94,6 procenta. Týden předtím oznámila firma Pfizer, že její vakcína vyvinutá ve spolupráci s německou společností BioNTech má až 95procentní účinnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 15 mminutami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 32 mminutami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 16 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026
Načítání...