První vysoký představitel Izraele, který navštívil napadenou Ukrajinu během rok trvající ruské plnohodnotné invaze, byl v polovině letošního února ministr zahraničí Eli Kohen. Do té doby se izraelská politická reprezentace zdráhala odeslat na napadenou Ukrajinu vojenskou techniku nebo finanční pomoc, ale tehdy přišly první náznaky, že by se to mohlo změnit. Ovšem ruské mocenské postavení v Sýrii nastavuje limity, jež se v Jeruzalémě zdráhají překročit obě strany politického spektra.
Ani Netanjahu nechce provokovat. Limity izraelské podpory Kyjeva nastavuje Rusko v Sýrii
Ministr Kohen po jednání se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou uvedl, že Izrael poskytne Ukrajině až 200 milionů dolarů v podobě úvěru na zdravotnictví a civilní infrastrukturu. Kuleba sice tehdy na Twitter napsal, že je s výsledkem jednání spojený, ale Ukrajina přitom loni požadovala půjčku 500 milionů dolarů, napsal server The Times of Israel.
Kohen také přislíbil, že Izrael „pomůže Ukrajině s vývojem inteligentního systému včasného varování“, který by byl podobný technologii, jež židovský stát používá k varování civilistů před raketovými útoky.
Podle zpráv z druhé poloviny března si však Kuleba předvolal izraelského velvyslance Michaela Brodského, aby s ním projednal plnění této dohody. Server Ukrajinska pravda citoval zpravodajské zdroje, podle kterých si Kuleba stěžoval na průtahy a zdržování v poskytnutí dohodnutého úvěru.
Izraelci nicméně dodrželi druhou část dohody a schválili dvěma společnostem vývozní licence na prodej elektronických armádních systémů s dosahem přibližně čtyřicet kilometrů, které by mohli ukrajinští obránci použít proti útokům dronů, napsal server The Times of Israel.
Server doplnil, že jeden z vysoce postavených izraelských představitelů uvedl, že jedním z důvodů, proč došlo ke schválení, byla snaha zjistit, jak se obranné systémy osvědčí proti íránským dronům. Dané stroje Rusko v uplynulých měsících ve vysokém počtu nasadilo, aby útočily na ukrajinské cíle, zejména na elektrárny a další důležitou infrastrukturu. Írán berou v Izraeli jako existenční hrozbu.
„Pracovní vztahy“ s Ruskem
„Já si myslím, že Ukrajina to za obrat nepovažuje, protože chtěla od Izraele mnohem víc. Chtěla i citlivou technologii, jako je protiraketový deštník Iron dome,“ hodnotí ředitelka Herzlova centra izraelských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Irena Kalhousová.
Jeruzalém podle ní zůstává v otázce podpory Ukrajiny obezřetný především ze dvou důvodů.
„Zaprvé Izrael potřebuje mít jakési pracovní vztahy s Moskvou z toho důvodu, že Rusko kontroluje vzdušný prostor Sýrie, kde zasahuje proti íránským cílům Izrael. Tudíž potřebuje s Moskvou tyto vojenské akce konzultovat. Kdyby Moskva začala aktivně bránit pomocí protivzdušné obrany území Sýrie, tak by se Izrael dostal do problémů,“ poznamenala akademička.
„Na jedné straně Írán poskytuje Rusku bezpilotní letouny, ale zároveň Rusko umožnilo Izraeli postavit se Íránu a Hizballáhu v Sýrii,“ podotýká Raffaella Del Sartová z Univerzity Johnse Hopkinse pro server Politico.
Kalhousová také uvedla, že kdyby ruské rakety S-300 nebo S-400 střílely proti izraelskému letectvu, tak to výrazně zkomplikuje, možná částečně znemožní Izraeli zasahovat v Sýrii proti Íránu, který používá syrské území pro pašování vojenské technologie na jih Libanonu do rukou šíitského hnutí Hizballáh. To je pro Izrael ohrožení, doplnila Kalhousová.
Druhý důvod izraelské obezřetnosti podle ní je, že se Izrael obává vydat svou citlivou technologii, jako je právě protiraketový deštník Iron Dome, mimo vlastní území. Kdyby se na Ukrajině dostala do rukou Ruska, tak se dostane i do rukou Teheránu.
„Izrael konflikt na Ukrajině nevidí, řekněme, z pohledu střední Evropy, ale vidí to z pohledu země na Blízkém východě, která de facto má Rusko jako svého souseda. Podle toho se musí chovat, protože určitá míra spolupráce s Ruskem v tom potlačování vlivu Íránu v Sýrii existuje. To je strategický zájem Izraele,“ řekla akademička.
Analytik Azriel Bermant, který spolupracuje s Ústavem mezinárodních vztahů, prohlásil, že pokud by Rusko přestalo tolerovat izraelské letecké údery proti Íránu, tak by Jeruzalém mohl přehodnotit svou podporu Ukrajiny. Proto podle něj poskytnutí finančního úvěru nebo systémů proti dronům představují pouze nepatrnou změnu ve vzájemném vztahu Jeruzaléma a Kyjeva.
Kalhousová zmínila, že by se ráda vyhnula „předvídání budoucnosti“, ale připustila, že se na postoji Izraele k Ukrajině v příštích měsících mnoho nezmění. Zdůvodnila to tím, že Benjamin Netanjahu svůj postoj výrazně nepřehodnotí a že ani jeho opozice, která byla u moci předchozí rok, danou pozici měnit nechce. „Z těch dvou důvodů, které jsem zmínila, je to jedno, kdo je u moci. Je to strategické rozhodnutí, které je nadstranické,“ soudí Kalhousová.
Izrael bude i nadále odolávat výzvám k poskytnutí vojenské pomoci, i když rostou některé tlaky na to, aby se systém protivzdušné obrany Iron Dome dostal do válečné zóny, napsalo Politico. „Iron Dome by byl vojenskou pomocí, i když se jedná o obrannou zbraň, a Izrael nechce Rusko provokovat,“ řekla Del Sartová.
Američané chápou situaci Izraele
Podle Kalhousové nicméně USA mají pochopení pro pozici Izraele a nevyvíjely na něj výrazný tlak, aby přehodnotil svou pozici vůči Ukrajině. „Američany určitě velmi zajímalo, aby se z Izraele nestalo místo, skrz které vyvádí ruští oligarchové své majetky. A to si myslím, že se opravdu nestalo. Z Izraele se nestala Dubaj, kam by se ruští oligarchové stěhovali ve velkém, stěhovali tam své jachty a své soukromé tryskáče,“ doplnila akademička.
Pro Izrael jsou nyní důležitější vnitropolitické rozpory, které ovlivňují armádu, doplnil analytik Bermant. Jedná se o reformu soudnictví, proti které demonstrují desetitisíce lidí, mezi kterými jsou i členové izraelských tajných služeb a vojáků v záloze. Premiér země sice pozastavil schvalovací proces, ale slíbil, že reformu přijme.
Právě s touto snahou a s politikou současné vlády vůči Západnímu břehu mají problém Spojené státy americké, tradiční spojenec Izraele, upozornil Bermant.
Izraelská zdrženlivost během loňského roku
Od začátku velké ruské invaze se vyjadřoval Izrael proti agresi Moskvy, na verbální úrovni ale zároveň rozptyloval naděje Kyjeva na vojenskou pomoc.
Hned v únoru 2022 Izrael odsoudil ruský vpád na Ukrajinu ústy tehdejšího ministra zahraničí Jaira Lapida. „Ruský útok na Ukrajinu je závažné porušení mezinárodního řádu. Izrael útok odsuzuje. Stále je čas to zastavit, vrátit se k jednacímu stolu a za zprostředkování velmocí vyřešit neshody mírovým způsobem. Izrael má dlouhodobé a dobré vztahy s Ruskem i Ukrajinou. V obou těchto zemích jsou tisíce Izraelců, jsou tam tisíce Židů a naší prioritou je jejich bezpečnost,“ sdělil Lapid.
Tehdejší izraelský premiér Naftali Bennett se po začátku plnohodnotné invaze snažil vystupovat jako prostředník mezi ruským vůdcem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Několikrát s nimi telefonoval, a dokonce navštívil Moskvu. Izrael si ovšem tuto pozici dlouhodobě neudržel a záhy ji ztratil na úkor Turecka.
K mimořádnému zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů o rezoluci odsuzující ruskou invazi na Ukrajinu v únoru 2022 Lapid poznamenal, že „Izrael stál a bude stát na správné straně dějin“. Zástupce Jeruzaléma následně skutečně hlasoval pro přijetí dokumentu, ale Lapid již tehdy poukázal na složité postavení svého státu. „Rusko je nejvýznamnější vojenskou silou v Sýrii a naše spolupráce s ním napomáhá našemu odhodlanému boji proti íránské přítomnosti na severní hranici,“ poznamenal.
Na podzim Kyjev oficiálně požádal Jeruzalém o systémy protivzdušné obrany, jako je Iron Dome nebo Davidův prak. Ministr obrany Benny Gantz tehdy prohlásil, že Izrael sice bude v souvislosti s ruskou invazí pokračovat v podpoře Ukrajiny, ale „z různých operačních důvodů nebude dodávat Ukrajině zbraňové systémy“.
Netanjahu po svém návratu do premiérského křesla připustil možnost obnovení původního izraelského záměru a prohlásil, že by byl ochotný zvážit roli prostředníka mezi Ruskem a Ukrajinou, pokud by ho o to obě válčící země a Spojené státy požádaly. „Pokud mě o to požádají všechny relevantní strany, určitě to zvážím, ale nebudu se do toho tlačit,“ řekl podle agentury Reuters.
A byl to sice ministr zahraničí Kohen z Netanjahuovy vlády, kdo jako první vysoký představitel Izraele navštívil Kyjev, ale podle Bermanta je pro Netanjahua důležité i to, aby si udržel dobré vztahy s ruským vůdcem. „Během návštěvy v Londýně byl velmi opatrný, aby neodsoudil Vladimira Putina. Takže si myslím, že je velmi opatrný,“ komentoval analytik vystoupení izraelského premiéra v pořadu britského novináře Pierse Morgana.
Polní nemocnice i obrněné sanitky
I když podpora Kyjeva ze strany Jeruzaléma neměla podobu zbraňových dodávek, směřovala do napadené země alespoň třeba zdravotnická pomoc. Zmínit lze například polní nemocnici, kterou tým izraelských lékařů provozoval šest týdnů. Za tu dobu dokázal ošetřit šest tisíc pacientů. Jeho mise byla původně plánovaná na měsíc, ale dvakrát došlo k jejímu prodloužení.
Nemocnice v Mostysce, asi padesát kilometrů západně od Lvova, fungovala pod názvem „Kohav Meir“ („Zářící hvězda“), což je slovní hříčka se jménem bývalé izraelské premiérky Goldy Meirové, která se narodila na Ukrajině, připomněl server The Times of Izrael.
Izraelské ministerstvo obrany na konci ledna také oznámilo, že dodalo ukrajinské záchranné službě další tři ze čtyř obrněných sanitek. První z nich dorazila na místo dříve a „již pomáhá záchranným složkám při záchraně životů“, uvedly tehdy izraelské úřady.
