Izrael odsouhlasil prodej elektronického systému, který má pomoci Ukrajině s ochranou proti útokům dronů. Píše to server The Times of Israel s odkazem na nejmenované činitele. Izrael se snažil od začátku války chovat jako neutrální stát a hovořilo se o něm jako o jednom z možných kandidátů na zprostředkovatele míru. Podle Tel Avivu se o změnu politiky nejedná, jelikož systém nepoužívá smrtící střely, které by mohly přinést oběti na straně Ruska. Kyjev mezitím opět urgoval židovský stát kvůli dodávce protiraketových systémů.
Izraelští ministři zahraničí a obrany Eli Kohen a Joav Gallant odsouhlasili v polovině února exportní licence dvěma izraelskými firmám – Elbit a Rafael – na prodej elektronického armádního protidronového systému, který je schopen zachytit dron v okruhu asi čtyřiceti kilometrů.
O schválení tohoto obranného mechanismu Kohen informoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského během své návštěvy v Kyjevě 16. února. Tvrdí to několik nejmenovaných izraelských a ukrajinských činitelů, které citoval izraelský server Walla a následně i list The Times of Israel.
Izraelští ministři licence schválili možná i proto, aby si tak izraelská vláda ověřila, jak tento obranný systém funguje proti íránským dronům, řekl serveru Walla nejmenovaný izraelský činitel. Teherán, který je největším nepřítelem Izraele v regionu, poslal Moskvě tisíce svých dronů, jimiž ruská armáda útočí zejména na kritickou infrastrukturu Ukrajiny.
Izraelské zájmy v Sýrii
Prokyjevská politika Izraele dosud zahrnuje pouze deklaraci o podpoře Ukrajiny proti ruské ofenzivě, humanitární pomoc a odmítnutí nelegálních „referend“ v regionech anektovaných Ruskem.
Izrael zatím nedodal na Ukrajinu ničivé zbraně kvůli obavám, že by případné zabití ruských vojáků izraelskými zbraněmi mohlo poškodit izraelské bezpečnostní zájmy v Sýrii. Izrael v Sýrii cílí na íránské spojence Asadova režimu, protože se obává, aby do budoucna nevyužili své základny k útoku na židovský stát. Rusko, které stejně jako Írán podporuje syrského prezidenta, před tím dosud zavíralo oči. To by se však mohlo v případě přímého zapojení Izraele do války na Ukrajině změnit.
Předchozí izraelská vláda se po začátku ruské invaze na Ukrajinu snažila o neutrální postoj i o zprostředkování mírových jednání. Tehdejší premiér Naftali Bennett kvůli tomu letěl i do Moskvy a několikrát hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem i se Zelenským. Jeho snaha ale byla neúspěšná.
Nová vláda Benjamina Netanjahua, která je v úřadu od konce prosince, minulý měsíc hlasovala spolu s více než stovkou zemí OSN pro rezoluci vyzývající Rusko ke stažení jednotek z Ukrajiny. Kvůli větší podpoře včetně dodávek zbraní Kyjevu tlačí na Tel Aviv také jeho největší mezinárodní spojenec – Spojené státy.
Západní země se snaží pomáhat vojenskými dodávkami Ukrajině, aby mohla účinně čelit ruské ofenzivě. Jeden z ukrajinských představitelů nyní řekl serveru Walla, že ačkoli je země s dodávkami spokojena, stále naléhá na Izrael, aby umožnil zemi získat i klíčové protiraketové systémy. „V tom máme mezeru, kterou se nám nedaří vyřešit,“ postěžoval si nejmenovaný zdroj.
Ruské výhrůžky
Moskva začátkem února Izrael před poskytnutí zbraní Kyjevu varovala s tím, že povede pouze k vyhrocení konfliktu. „Všechny země, které dodávají zbraně (na Ukrajinu), by měly pochopit, že tyto (zbraně) budeme považovat za legitimní cíle ruských ozbrojených sil,“ zdůraznila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová.
