Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ohlásil změnu ve sporné reformě justičního systému, proti které již několik týdnů demonstrují desítky tisíc Izraelců. Změna se týká výběru soudců nejvyššího soudu, píše agentura Reuters. Opozice však reformu nadále odmítá a po schválení ji chce napadnout u soudu.
Navrhovaná změna se týká jednoho z nejspornějších bodů reformy – výběru a jmenování soudců nejvyššího soudu. O složení nejvyššího soudu by měla rozhodovat komise, ve které by podle nového návrhu měla mít vláda o něco menší vliv. Nový návrh počítá s tím, že by v jedenáctičlenné komisi zasedali tři ministři a tři poslanci z vládní koalice. Dále by jejími členy byli tři soudci a dva opoziční poslanci.
Netanjahu a jeho spojenci označili změnu za „podanou ruku všem, kterým záleží na národní jednotě“. Proti změnám v justici již několik týdnů protestují desítky tisíc Izraelců, kteří vyjadřují obavy o budoucnost izraelské demokracie. Podle nich změny justičního systému nadměrně zvýší vliv vlády na soudy. V sobotu 11. března proti reformě v Izraeli demonstrovalo podle deníku Haarec dokonce půl milionu lidí, a protesty se tak staly největšími v historii země.
Středolevicová opozice nový návrh i nadále odmítá. „Toto není kompromis, ale nepřátelské převzetí justice ze strany politiků,“ uvedl bývalý premiér Jair Lapid. Ten také oznámil, že opoziční zákonodárci podají k nejvyššímu soudu návrh na přezkum reformy, pokud ji parlament schválí. Podle izraelského tisku změnu odmítají i někteří koaliční poslanci a představitelé, kteří ji považují za ústupek.
Reformou se parlament bude znovu zabývat v dubnu
Hledání kompromisu v reformě soudnictví podpořil při nedělním telefonátu s Netanjahuem i americký prezident Joe Biden. Izraelský premiér následně uvedl, že většinou zákona se bude parlamentu zabývat až po dubnové přestávce.
Netanjahu, který čelí třem procesům kvůli korupci, tvrdí, že jeho cílem je vyvážit dělbu moci, narušenou prý politizací soudnictví. Za sebou má spolu se svými nábožensko-nacionalistickými koaličními spojenci parlamentní většinu, ale jeho reforma soudnictví vyvolala obavy doma i v zahraničí.
Jak změny směřují k ratifikaci, protesty eskalovaly, což ovlivnilo ekonomiku, včetně propadu měny. Od některých vojenských záložníků zazněly hrozby, že budou ignorovat povolávací rozkazy. Prezident Jicchak Herzog vyzval k odložení změn a ve středu představil alternativní plán, který ovšem premiér odmítl.
Je fatálně ohrožená soudržnost izraelské společnosti, míní Kalhousová
Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, připomíná, že izraelská společnost je hluboce rozpolcená. „Vzhledem k tomu, co se v Izraeli odehrává a jak mohutné jsou ty protesty, tak je otázka, kam až to může zajít,“ řekla v pořadu Interview ČT24.
„Myslím si, že je fatálně ohrožená soudržnost izraelské společnosti a to tak, že si jednotlivé tábory nemají co říct. Je tam obrovská nedůvěra, řekla bych i obrovská nenávist,“ doplnila akademička. Tato situace podle ní oslabuje celý stát Izrael, ale příčinu vidí v tom, že Netanjahu dal dohromady nejradikálnější vládu v historii Izraele.
Izraelský premiér podle ní musel oslovit marginální strany krajní pravice, protože se během své politické kariéry rozhádal se stranami z pravého středu politického spektra a ztratil svůj koaliční potenciál.
Role nejvyššího soudu
„Já si myslím, že vláda, která vyhraje o třicet tisíc hlasů, nemá natolik silný mandát, aby začala měnit charakter státu,“ upozornila akademička. Podle ní demokracie neumožňuje vítězi voleb měnit politický systém. „Demokracie je také o tom, že se dodržují určitá pravidla, jako je kontrola moci, rovnováha sil, nezávislost jednotlivých institucí. To všechno se snaží současná vláda tou reformou podrýt,“ uvedla.
„Izrael nemá ústavu ani senát, takže nejvyšší soud je jediná instituce, která je schopná do určité míry kontrolovat kroky vlády,“ připomněla Kalhousová. Podle vládou navrhované reformy by měla politická většina v izraelském parlamentu rozhodující moc o složení Nejvyššího soudu Státu Izrael. Dosud přitom tento vliv měli samotní soudci.
Pokud by nejvyšší soud vrátil do Knesetu návrh legislativy, měli by poslanci možnost jeho rozhodnutí přehlasovat prostou většinou, kdyby došlo k přijetí reformy justice. „To znamená, že vládní většina opět nebude mít žádný problém přehlasovat nejvyšší soud,“ poznamenala akademička.
Protesty elitních vojáků
„V Izraeli začínají stávkovat záložáci. Izraelská armáda brzy bude mít problém s tím, aby vůbec byla schopná fungovat. Izraeli klesá ekonomický výkon, protože nestabilita odrazuje mnohé investory. U samotných Izraelců, kteří jsou součástí start-up sektoru, hrozí, že nebudou pracovat ve státě, který nebude demokratický. To jsou všechno pilíře izraelského státu,“ vysvětlila Kalhousová.
Zároveň upozornila, že kvůli reformě odmítají plnit svou povinnost i piloti, členové výzvědných služeb nebo členové jednotky 8200, která má na starosti kyber-špionáž. „To jsou lidé, které nenahradíte ze dne na den,“ řekla Kalhousová.
Podle ní byl Netanjahu na silnou armádu a výkonnou ekonomiku velmi pyšný a nyní se mu oboje hroutí pod rukama, takže se zdá, že začíná couvat. „Zároveň je rukojmí své vlastní extremistické vlády. Jeho extremističtí partneři ví, že toto je pravděpodobně jejich jediná šance něco podobného prosadit,“ doplnila.
